Najít aktuální úplné znění důležitých zákonů není vůbec jednoduché. Ani nová vláda to zatím nezlepšila.
Dostupnost právních norem Najít aktuální úplné znění důležitých zákonů není vůbec jednoduché. Ani nová vláda to zatím nezlepšila.
Jedna ze základních právních zásad říká, že neznalost zákona neomlouvá. Jestliže tedy stát vyžaduje dodržování zákonů, měly by být zdarma a kdykoliv komukoliv přístupné. A to v aktuálním úplném znění.
Jenže tištěná Sbírka zákonů jen málokdy obsahuje úplné aktuální znění novelizovaného předpisu. Navíc za ni musí podnikatelé platit podle počtu stran – kompletní Sbírka zákonů v tištěné podobě tak přijde na několik tisíc korun ročně.
„Stát po mně samozřejmě může chtít dodržování zákonů. Ale už mne nemůže nutit, abych musel luštit aktuální podobu zákonů tím, že bych si ručně doplňoval znění novel do textu původního zákona. Nebo abych musel platit, když se chci dozvědět, co po mně stát vlastně požaduje,“ říká Pavel Beneš, živnostník z Karlových Varů, který s námi na následujícím testu spolupracoval.
Na jednoduchých doménách vydělávají soukromníci
Mezi nejdůležitější povinnosti podnikatele je platit daně. K nejvýznamnějším předpisům tak patří zákon o daních z příjmů. Od jeho přijetí v listopadu 1992 byl už téměř devadesátkrát novelizován. Takže, i když má podnikatel k dispozici například loňské znění zákona, už nemá jistotu, že zrovna ten „jeho“ paragraf se letos nezměnil.
Proto se firmám nevyplatí kupovat si každý rok tištěné znění předpisu od soukromých nakladatelství, zvláště pokud tato znění nejsou oficiální. „Bohužel, z tištěné Sbírky zákonů se aktuální podobu zákona většinou také nedozvím. To chápu, protože zákon má desítky stran a nemůžou se po každé novele tisknout všechny znovu. Ale čekal bych, že aktualizované znění najdu na webu,“ vysvětluje Beneš.
Když zadáte „zákon o daních z příjmů“ do vyhledávače Google, najdete řadu odkazů. Je ale těžké rozlišit, který z nich je seriózní a hlavně aktuální. Tvůrci soukromých webů samozřejmě za správnost obsahu neručí. Pokud podnikatel nechce riskovat a touží po oficiálním znění předpisu, logicky jej tedy napadne najít internetovou verzi Sbírky zákonů. Zadá tedy jednoduchou adresu www.sbirkazakonu.cz.
A čeká nás první překvapení: Uvedenou doménu nevlastní stát, ale soukromé nakladatelství C. H. Beck. Nicméně vyhledávání zákonů nabízí hned na úvodní straně. Zkoušíme tedy zadat „zákon o daních z příjmů“. Ukázalo se hned několik výsledků. Ten „nejnovější“ byl ale z února 2006, kdy vyšlo úplné znění zmíněného zákona tak, jak vyplynulo z předchozích novel. Novější změny však zájemce tímto způsobem bohužel nenajde. Dokonce se ani nedozví, že by je měl hledat – takže pokud není informován, může nabýt mylného dojmu, že od února 2006 se zákon o daních z příjmů už neměnil. (Ještě méně úspěšní jsme byli při hledání zákoníku práce. Web www.sbirkazakonu.cz.nám sice „vyjel“ mnoho položek, ale překvapivě ani jedna z nich neodkazovala na aktuální verzi.)
„Zkusím podobně jednoduchou a logickou doménu – www.sbirka.cz,“ nevzdává se podnikatel Beneš. I tuto doménu ale provozuje soukromá firma, pro změnu s názvem TORI Soft. Umožňuje bezplatné vyhledávání jen v zákonech mladších jednoho měsíce. Kdo chce přístup do archivu nebo k fulltextovému vyhledavači, musí zaplatit.
Oficiální internetovou Sbírku zákonů lze totiž nalézt až na poměrně komplikované adrese www.mvcr.cz/sbirka. Kdo neví, že ji provozuje ministerstvo vnitra a ne třeba ministerstvo spravedlnosti, má smůlu. Mnoho laiků totiž zákony hledá spíše na webu ministerstva spravedlnosti. Na jeho úvodní stránce však žádný viditelný odkaz na Sbírku nenajde.
Naštěstí je tu Google a není tak nutné hádat, které z ministerstev hledaný web provozuje. Při zadání sousloví Sbírka zákonů se hned na prvním místě ukáže právě zmíněný „státní“ web, nikoliv některá ze služeb soukromých firem.
EGON TO ZAŘÍDÍ
Na veletrhu Invex v minulém týdnu představilo ministerstvo vnitra animovaného maskota Egona (název vznikl zkratkou slova eGovernment). Má být průvodcem v procesu elektronizace veřejné správy. Součástí procesu jsou také Czech Pointy, které v pilotním provozu umožňují výpisy z katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku (nikoliv tedy aktuální úplné znění zákonů).
Vzniklo také několik animovaných šotů (doporučujeme je zhlédnout na adresách www.mvcr.cz/zpravy/2007/invex07/portal01.mpg nebo portal03.mpg). Základní myšlenku šotů lze shrnout zhruba takto: Proč obíhat dva úřady a složitě čekat na výsledek, když to všechno jde mnohem rychleji a jednodušeji? Profit dodává: Škoda, že ministerstvo zatím nezvolilo stejnou taktiku také u internetové dostupnosti Sbírky zákonů.
Snadné hledání není úkolem ministerstva
Jenže zdaleka není vyhráno. Podnikatel Beneš brzy zjisťuje, že na webu ministerstva vnitra nenajde nic víc než jen elektronické kopie tištěné Sbírky zákonů. Častým nešvarem tištěné verze je přitom právě fakt, že přináší pouze znění novel, nikoliv kompletní znění předpisů tak, jak vypadají po přijatých změnách. Zjednodušeně řečeno, ve Sbírce až na výjimky najdete jen „technické“ instrukce typu „v paragrafu 75 odst. 45 písm. c) se číslo 74 000 nahrazuje číslem 80 000“. Takže je většinou na podnikateli, aby si podobné novely sám zanesl do původního znění předpisu. Nejenže je to velmi zdlouhavé, ale člověk bez právnického vzdělání se snadno dopustí chyby.
Elektronické verze předpisů na webu ministerstva vnitra navíc obsahují jen dokumenty ve formátu PDF, bez možnosti fulltextového vyhledávání mezi více předpisy téhož roku. Pokud neznáte číslo hledaného předpisu, je tedy vše mnohem složitější. Oficiální web Sbírky zákonů například vůbec neobsahuje políčko, do něhož bychom mohli zadat hledaný výraz „zákon o daních z příjmů“.
Vysvětlení je ukryto uprostřed stránky: „Není úkolem ani cílem Ministerstva vnitra poskytovat textové vyhledávání ve zveřejněných zákonech. K vyhledávání v zákonech doporučujeme využít stránku Vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů“.
Pomiňte pravopisnou chybu v uvedeném sdělení i odvážné tvrzení, že úkolem vydavatele Sbírky zákonů není zpřístupnit ji v uživatelsky přijatelné formě. A raději klikněte na uvedený odkaz, který vás zavede na Portál veřejné správy.
Dva systémy na jednom vnitru
Když dva dělají totéž, nemusí to být vždy totéž. Zatímco web www.mvcr.cz/sbirka zprovoznilo před pár lety ministerstvo vnitra, Portál veřejné správy (www.gov.cz) se zrodil díky iniciativě již zaniklého ministerstva informatiky. Absurdnost dvou zcela odlišných vládních systémů pro internetovou verzi Sbírky zákonů se ještě zvýraznila v letošním roce, kdy příslušná část zrušeného rezortu informatiky přešla právě pod vnitro.
Portál veřejné správy skutečně nabízí mnohem příjemnější vyhledávání. Do příslušného políčka stačí zadat „zákon o daních z příjmů“ a za vteřinu máme výsledek. Brzy zjišťujeme drobný nedostatek: Ve znění zákona, který se zobrazí na portálu, totiž nelze fulltextově vyhledávat. Takže kdo neví, v jakém paragrafu je ukryta odpověď ohledně jeho daňové povinnosti, musí se postupně proklikávat. Naštěstí je živnostník Beneš počítačově zdatnější a všímá si, že portál umožňuje také stažení kompletního znění zákona do počítače. Poté už je hračkou použít klasický textový vyhledávač a najít v dlouhém předpisu potřebné slovo.
TŘI MOŽNOSTI. VŠECHNY ŠPATNÉ
Podnikateli, který chce dodržovat zákony, nezbývá než:
1) ručně si zanášet neustálé novely důležitých zákonů do původního znění
2) platit soukromým firmám za něco, co by měl stát poskytovat zdarma (ani tak ale podnikatel nemá jistotu, že jde o oficiální aktuální znění zákonů)
3) složitě kombinovat dva bezplatné weby provozované ministerstvem vnitra, přičemž každý z nich má jiné přednosti i zásadní nedostatky
Takže šťastný konec? Ne tak úplně
Jedním z nejočekávanějších nových podnikatelských předpisů je insolvenční zákon. Od ledna 2008 má nahradit dosavadní zákon o konkurzu a vyrovnání. Sněmovna jej přijala již v roce 2006, ve Sbírce zákonů vyšel vloni v květnu. Chcete se na novou normu včas připravit a zjistit, co obsahuje? Zkusme tedy na Portálu veřejné správy zadat jednoduchý dotaz „insolvenční zákon“.
Systém nalezl jediný výsledek. Jenže už na první pohled to jaksi není ono. Zákon č. 108/2007 Sb. – změna insolvenčního zákona a změna zákona o insolvenčních správcích? My přece hledáme insolvenční zákon, ne jeho změnu. Přesto klikneme na příslušný odkaz. A dozvíme se, že „v § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se slova 1. července 2007 nahrazují slovy 1. ledna 2008“.
Hledaný zákon jsme sice nenašli, ale alespoň už jsme zjistili jeho číslo. Teď už by to měla být hračka. Do příslušného okénka na Portálu veřejné správy tedy zadáváme číslo 182/2006.
A čeká nás šok: „Hledaný předpis nebyl nalezen.“ Naštěstí se hned dočteme, že „v této sekci naleznete pouze aktuální a platné předpisy. Vámi hledaný předpis byl pravděpodobně zrušen, nebo ještě nenabyl účinnosti“.
Ano, nový insolvenční zákon skutečně ještě nenabyl účinnosti. Ale proč jej před námi Portál veřejné správy tají? Je přece plno důležitých zákonů, s nimiž se podnikatelé musí seznámit dříve, než nabudou účinnosti.
Že by tedy byl hledaný zákon ukryt v jiné sekci? Vidíme proklik na „nové předpisy“ – ano, to bude ono! Jenže tam najdeme jen 14 nejnovějších norem z letošního roku. Insolvenční zákon, přijatý už vloni, mezi nimi samozřejmě není. „Všechno chce svůj čas,“ glosuje to s nadhledem živnostník Beneš.
Smiřme se tedy s tím, že na státním portálu můžeme hledat jen účinné předpisy. Zkoušíme zadat „zákoník práce“. Bez problémů. Pro pořádek ještě zkusme další důležitý předpis: zákon o zaměstnanosti. Nic, předpis nebyl nalezen. Zkracujeme dotaz – jenže ani „o zaměstnanosti“ systém nenajde! Předpis je přitom účinný už od podzimu 2004.
Jednodušší doménu? Ne, proč?
Přestože je podle zákona o Sbírce zákonů toto sousloví právně chráněno, bývalé ani současné vedení ministerstva vnitra – alespoň podle informací Profitu – o doménu vůbec nezkoušelo bojovat. Když jsme o problému psali vloni na jaře, odpověděl nám pracovník tiskového odboru ministerstva Petr Vorlíček. „Se současným stavem jsme víceméně spokojeni a myslím, že lidé nemají s hledáním problém. Vždyť přece pokud člověk ví, že vydávání Sbírky má na starosti právě ministerstvo vnitra, tak se pak snadno podívá na náš web,“ věří. Prakticky stejnou odpověď dostáváme i letos. Překvapené reakce ve stylu „tohle asi ještě nikoho nenapadlo, aby něco takového řešil“, jsme během uplynulých měsíců dostávali i od několika dalších pracovníků ministerstva, kteří si nepřejí být jmenováni.
Šance na úspěch při případném sporu státu s dosavadním vlastníkem atraktivní domény by přitom nemusely být malé. „Podle zákona č. 309/1999 Sb. je totiž název Sbírka zákonů dovoleno užívat pouze jejímu vydavateli, tedy ministerstvu. I když se tady výslovně nehovoří o internetové verzi, je nutné ctít smysl zákona, tedy ochranu sousloví,“ domnívá se právník Jaroslav Novotný, působící v jedné západočeské stavební firmě. „Tohle není žádný sporný příklad, jako třeba přetahování o doménu s názvem nějakého města. Vždyť pokud soukromý subjekt evidentně vydělává díky záměně se státní službou, měl by stát alespoň zkusit nějak reagovat,“ dodává Novotný.
Měl by tam být…
Proč na Portálu veřejné správy záhadně chybí již dávno účinný zákon o zaměstnanosti? Ani s tím si ministerstvo vnitra – nebo přinejmenším jeho tiskové oddělení – hlavu neláme. „Zákon by tam měl být a měl byste ho tam najít,“ odpovídá Vorlíček. Zkoušíme tedy sousloví „zákon o zaměstnanosti“ do vyhledávacího políčka zadat znovu – výsledek je opět nulový, jak potvrzuje i obrázek na straně 27.
Vorlíček mimo jiné upozorňuje, že Portál veřejné správy najdou zájemci jen na adrese http://portal.gov.cz. „Stránka www.gov.cz neexistuje,“ tvrdí. O tom, že portál na www.gov.cz skutečně funguje, se přitom může každý čtenář přesvědčit za pár vteřin.
Nadějně to nevypadá ani s rozšířením Portálu veřejné správy o zákony, které už sice byly schváleny, ale ještě nejsou účinné. Kde tedy hledat námi zmíněný insolvenční zákon? „Občan se může podívat na stránky www.psp.cz nebo www.senat.cz, kde najde návrhy zákonů, zprávy i písemné interpelace,“ doporučuje Vorlíček.
Slovenská inspirace
„Dostupnost zákonů není uspokojivá. Lidé musí složitě dohledávat, případně kombinovat a doplňovat novelizované části do původních znění zákonů. Zastávají tedy činnost, kterou by ve vyspělých společnostech měl stát svým obyvatelům zajišťovat sám,“ potvrzuje prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. V podmínkách, kdy k úpravám zákonů dochází velmi často, mnohdy živelně a nekoordinovaně, nezřídka pak na poslední chvíli, je podle něj absence takové základní služby jasným nedostatkem.
„Poskytnout veřejnosti pravidelně aktualizované zákony by neměl být zásadní technický problém, vždyť na komerčním základě jsou už nyní k dispozici,“ domnívá se další zástupce podnikatelů – viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Josef Holub. „Při četnosti legislativních změn není ani technicky možné, aby si podnikatel sám prováděl aktualizace. Mělo by být samozřejmostí, aby existoval jeden společný, konsolidovaný, stále aktuální, bezplatně přístupný text Sbírky zákonů pro všechny,“ dodává.
Podobný názor má také koncipient Alexandr Vališ z renomované advokátní kanceláře Havel & Holásek: „Jasně a přehledně fungující systém právních informací na internetu by podnikatelům nepochybně usnadnil jejich činnost,“ říká. Jako možnou inspiraci uvádí Slovensko, kde ministerstvo spravedlnosti provozuje na internetu bezplatný informační systém JASPI, umožňující vyhledání aktuálního znění veškerých zákonů.
Někteří podnikatelé raději rovnou spoléhají na právníky. „Při potřebě aktuálního znění se obracím na odborníky s právním vzděláním. Stejně jako bych na základě učebnice anatomie nezkoušel provádět na sobě operaci, tak ani na základě znění textu zákona bych si bez odborníka nedovolil zvolit příslušný postup,“ vysvětluje Viliam Grácz, šéf poradenské firmy Brain Logistics. „Nicméně v obou případech mi znalost a dostupnost příslušného textu pomůže upřesnit moje zadání, pochopit mého poradce a eventuálně i kontrolovat jeho postup. Jenže v oblasti medicíny tuto znalost můžu považovat za svoje hobby a za neznalost mě nikdo netrestá. Takže stát by měl zákony jednoznačně a kompletně publikovat,“ dodává. Jako dobrý příklad uvádí obchodní rejstřík či katastr nemovitostí, které jsou již na internetu snadno dostupné.
Proč tedy nejde Sbírku zákonů zveřejnit na webu podobně jednoduše jako u výše zmíněných dvou rejstříků? Legislativci upozorňují, že právně závazné je pouze to znění zákona, které vyšlo v tištěné Sbírce zákonů. „Kdyby byla politické vůle, lze to jednoduše změnit zákonem, který by internetovou verzi zrovnoprávnil,“ oponuje právník Novotný. „Do té doby navíc nic nebrání ministerstvu vnitra, aby Sbírka zákonů na webu fungovala v podobné podobě jako obchodní rejstřík. U něj také platí, že výpis z webu má jen informační charakter a není právně závazný. Přesto systém rejstříku, provozovaný ministerstvem spravedlnosti, poskytuje velmi vysokou míru právní jistoty,“ uvádí Novotný.
Čekání na e-sbírku
Paradoxem je, že aktuální znění zákonů na Portál veřejné správy dodává soukromá firma. Stejná společnost – ASPI – zároveň komerčně nabízí nejpoužívanější databázi zákonů, kterou využívají nejen podnikatelé, ale také právníci, soudci či ministerstva. Jinou možnosti totiž ani nemají. Kromě zmíněné soukromé databáze nemají státní instituce žádný systém, který by je informoval o aktuálně účinném znění předpisů.
A právě tuto závislost na soukromém dodavateli má odstranit projekt elektronické Sbírky zákonů, s nímž přichází sdružení eStat.cz, blízké současnému vedení ministerstva vnitra. „Nahrazení tištěné sbírky její elektronickou podobou je naprosto nezbytným krokem,“ říká Dalibor Vermiřovský, člen eStatu. „Nejenže se takto ročně ušetří 200 milionů korun na její distribuci a nákup, ale zejména se občanům zpřístupní platné a konsolidované znění právních předpisů, například prostřednictvím Portálu veřejné správy,“ vysvětluje.
Zavedení elektronické Sbírky zákonů má vést i k dalšímu důležitému výsledku: Už při návrzích a přijímání zákonů bude hned jasné, jak se případné novely či pozměňovací návrhy projeví ve znění dosavadních předpisů. „Měla by přispět k jednotnosti a zpřehlednění tohoto procesu a umožnit neustále vyhodnocovat dopady navrhovaných změn,“ věří Vermiřovský.
Podle informací Profitu ministerstvo vnitra pravděpodobně vezme projekt eStatu ohledně elektronické Sbírky za svůj. Čeká jej ale ještě dlouhá cesta ke konkrétnímu návrhu a schválení případných změn ve sněmovně. Do té doby mají zřejmě podnikatelé smůlu.
