Trvalé bydliště nezakládá právo užívání bytu. Má ale pro trvale bydlícího důležité důsledky: Kupříkladu může požádat o příspěvek na bydlení.
Autor: Martin Siebert
V jaké výši se příspěvek aktuálně pohybuje? A jak může pronajímatel bytu využít příspěvek na bydlení svých nájemníků?
Proč získat trvalé bydliště
Lidé se stěhují. Dokonce častěji, než jak často si mění trvalé bydliště. Proč také. Vždyť bydlet se dá i bez něj, bankám a jiným institucím se nahlásí „korespondenční adresa“, a tak ani pošta nebude bloudit, zato může bloudit případný neodbytný exekutor, který mezi prvními adresami navštíví právě tu, kde je trvalé bydliště hlášené.
Obava z návštěvy exekutora je zpravidla jednou z hlavních, proč se občas majitelé domů a bytů zdráhají svému nájemníkovi svolit s přenesením trvalého bydliště na jejich adresu. Na druhou stranu i pro pronajímatele bytů může být souhlas užitečný - zejména jsou-li příjmy nájemníka nízké tak, že by mohl mít nárok na příspěvek na bydlení.
Nárok na příspěvek na bydlení
Příspěvek na bydlení má pomoci lidem s nízkými příjmy uhradit náklady spojené s bydlením. Nerozhoduje přitom, zda bydlí v nájemním bytě (mohou jen získat vyšší příspěvek) nebo v družstevním či osobním vlastnictví (příspěvek je nižší). Rozhodující je přitom výše příjmů domácnosti, do nichž se započítávají i příspěvek na děti a rodičovský příspěvek, počet členů domácnosti a velikost obce.
Na příspěvek na bydlení mají nárok domácnosti, jejichž 30 % (v Praze 35 %) příjmů nestačí na pokrytí nákladů na bydlení a zároveň je těchto 30 % (resp. 35 %) příjmů nižší než „normativní náklady na bydlení“. Jinými slovy: Pro přiznání nároku na příspěvek na bydlení nerozhoduje, jak vysoké je nájemné, které domácnost platí. Ostatně - nárok mohou mít i majitelé bytu, kteří nájemné neplatí.
Do nákladů na bydlení pro zjištění nároku na příspěvek na bydlení nevstupuje pouze nájemné či srovnatelné náklady pro družstevní byty a byty v osobním vlastnictvím podle zákona o státní sociální podpoře, ale také energie, vodné a stočné, svoz odpadu a vytápění. Stejně jako u příjmů jsou rozhodující náklady za předcházející čtvrtletí.
Normativní náklady na bydlení se liší podle titulu, na základě kterého je byt užíván (nájemní smlouva vs. podíl v bytovém družstvu s právem nájmu nebo vlastnictví bytu).
Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2009
|Počet osob v rodině |Počet obyvatel obce |||||
| ::: |Praha |nad 100 tis. obyvatel |50 000 - 99 999 obyvatel |10 000 - 49 999 obyvatel |do 9 999 obyvatel |
|1 |5 088 Kč|4 045 Kč|3 804 Kč|3 380 Kč|3 165 Kč|
|2 |7 380 Kč|5 952 Kč|5 622 Kč|5 042 Kč|4 747 Kč|
|3 |10 140 Kč|8 274 Kč|7 842 Kč|7 083 Kč|6 698 Kč|
|4 a více **|12 737 Kč|10 487 Kč|9 966 Kč|9 051 Kč|8 587 Kč|
Více na Hypoindex.cz.
