Nejlepším argumentem proti demokracii je pětiminutový rozhovor s průměrným voličem, posteskl si kdysi premiér Winston Churchill. Někdejší britský premiér naštěstí ještě neznal průměrného českého poslance. Poslední mimořádná schůze sněmovny totiž ukázala, že toho by mu stačilo poslouchat i pouhou minutu, aby si radši zamiloval čínskou verzi demokracie.
Už se z toho stal takový hezký český rituál: poslanci si pozvou vicepremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše na kobereček, ten je hromadně znesvětí, načež to oni pro jistotu hned ještě zopakují sami a mnohem hůř. Přesně to se samozřejmě stalo i na středeční mimořádné poslanecké schůzi. Ta se po bolestivém celodenním masakru, přenášeném navíc ve jménu veřejné služby na ČT24, dobrala k tomu, že Babiš lhal.
Ještě že se výkon poslanců nepočítá do národní produktivity práce, protože pak bychom určitě dohnali Somálsko. Kdo se pak vlastně může divit tomu, že právě poslanecké sněmovně nedůvěřuje ani třetina lidí? A to je ještě celkem dobré číslo ve srovnání s jejím šéfem z ČSSD Janem Hamáčkem: tomu poslední dubnový průzkum agentury CVVM přisoudil plných 18 procent důvěry. Být jím, zaberu pořádně nejen na twitteru!
I když, radši snad sni ne. Právě tweety poslanci nejen ve středu evidentně strávili nejvíc času, snad kvůli zákazu chlastu. Jako obvykle to nebylo hezké čtení, největší obětí znovu byly inteligence a čeština. Čistě z profesionálních důvodů (aby mě někdo nepodezříval z nějaké úchylky) jsem si televizi na chvíli zapnul i já. Schytal jsem dva fakt zlé momenty.
V Brně a Praze proti Babišovi demonstrovaly tisíce lidí
Jedním byla herecká etuda šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury, který umí skutečně dobře pobavit – hlavně sám sebe. A stačí mu k tomu jen pár vět, jimž rozumí jen on sám. Druhým byl proslov ministra bez ministerstva Jana Chvojky z ČSSD. Ten se u pultíku zamyslel a v podstatě řekl to, co Churchill: demokracie nemůže stát na průměrném voliči, co není ani schopný filtrovat informace. Hned mi byl sympatický.
Poslanecký masakr ostatně vycítili i sami někteří poslanci, takže si posteskli, že musí poslouchat… poslance. Ano, byl to fakt masakr. A protože šlo o mimořádnou poslaneckou schůzi svolanou kvůli vládní krizi, odešla většina členů vlády co nejrychleji ze sněmovny. Byl to skutečně další mimořádný den, hlavně pro naši demokracii.
Čtěte další komentáře autora:
ČLÁNKY DO MAILU