Také patříte k těm, které obtěžuje koncept anywhere, anytime to anybody? Pípání e-mailových spamů, vyskakující „neodkladné budíčky“, pokusy dodávat vám aktuální informace, které vás vůbec nezajímají. To vše zaplaceno jako měsíční subskripce, aby poskytovatelé služby dostávali vaše peníze předem, včas a bez zbytečných nákladů na jejich vybírání. Navíc se další firmy pokoušejí všechny tyto „služby“ natlačit do jedné cihličky, která vám trhá kapsy a funguje univerzálně špatně. Nemáte spíše potřebu informací důležitých pro vás? Dozvědět se něco o kostele, který jste právě vyfotili, přeložit frázi, které nerozumíte, informovat se o výsledku fotbalového týmu z vašeho městečka. Zjistit ve kterém kině v okolí hrají to, co chcete vidět, najít cestu do Hálkovy ulice nebo najít, kde koupíte to či ono.
Rozdíl v těchto dvou koncepcích je zásadní. V prvním případě vám nabízejí koupi pekárny, bez ohledu na to, že na pečivo zrovna nemáte chuť. V druhém případě si jdete koupit rohlík v okamžiku, kdy se vám v hlavě vynoří představa něčeho voňavého a křupavého. První koncept zajišťuje, aby vás dodavatel měl hezky vždycky po ruce, když do vás potřebuje něco natlačit. Marketingově to prodává pod názvem always connected nebo imode. Ten druhý je on demand, je na světě už dlouho, ale málokdo jej respektuje. Ano, je obtížné postavit byznysmodel poskytování takovýchto služeb, není jednoduché spustit spolehlivé a fungující mikroplatby za ně. Jednodušší je vyrábět cédéčka, na kterých vás zajímají jen dvě skladby a platíte je celé, dodávat kabelovou a satelitní televizi, kterou platíte měsíčně bez ohledu na to, že tento měsíc jste si ji pustili dvakrát. Kdy někdo spustí bankomaty, kde si můžete za levný peníz vytisknout fotku z karty vašeho digitálního foťáku? Kavárnu, kde vám na stůl promítnou klávesnici, odklopíte si displej a můžete pracovat a bavit se u kávy, aniž byste s sebou vláčeli několikakilový přístroj nebo se zoufale pokoušeli přečíst něco z displeje notebooku na sluníčku či naklepat e-mail na nepatrné klávesnici? Proč je většina webových stránek konstruována pro patnáctipalcový monitor a na vašem smart mobilu je zoufale honíte po displeji? Proč zdroje dodávaných informací jsou zřídkakdy spolehlivé a aktualizované? Proč ten, kdo se vám neodkladně vnucuje s „důležitým“ sdělením, se vám nepředstaví jako v telefonu a nezeptá, jestli jej chcete?
Jak a kdy se tohle změní? Asi jen tehdy, když se vytrvale budeme dožadovat svých křupavých rohlíků a ignorovat výzvy k investicím do pekáren. Naštěstí pekaři s křupavým zbožím se už objevují. A bude u nich vyprodáno.
