Zelný trh byl vždycky jedním z nejkrásnějších brněnských rynků, ale teprve v posledních letech získal opravdu západoevropský ráz. Z místních trhů se podařilo udělat atrakci, za kterou zejména před Vánocemi jezdí dokonce i Pražáci.
Loni se na náměstí otevřela unikátní krytá tržnice se stánky hipsterských bister nebo jihomoravských biochovů. Z pozdně funkcionalistické budovy z roku 1951 se ihned stalo oblíbené centrum volného času, kam se nejezdí jen za kvalitní gastronomií, ale i třeba za hudbou nebo jógou. Jiná česká města mohou Brnu takový koncept jen závidět.
Z centra Brna naopak před dvěma lety zmizela ostudná venkovní tržnice s plechovými stánky, kde jste mohli zakoupit tepláky s libovolným počtem pruhů. Tato typická východoevropská ostuda praštila do očí každého návštěvníka přicházejícího od autobusového nebo vlakového nádraží. Úředníci nakonec nařídili asijské stánky zlikvidovat na účet města, které pak náklady vymáhalo po majitelích.
A to není vše: V centru města se reguluje všudypřítomný reklamní smog a podle původních plánů se citlivě opravují městské domy.
K těmto revolučním krokům, které v poslední době výrazně zlepšily atmosféru v centru Brna, se odhodlala radnice centrálního městského obvodu Brno-střed v čele se starostou Martinem Landou. Právě vedení Brna-střed se před čtyřmi lety ujala původně recesistická formace Žít Brno, která tady k překvapení všech i sebe sama vyhrála komunální volby. Ačkoliv si Žít Brno může oprávněně připsat mnohé úspěchy, je teď v mno hem horší kondici než před čtyřmi lety.
Ještě před pár týdny vůbec nebylo jasné, jestli na podzim bude hnutí kandidovat
A to i kvůli tomu, že jej řada známých tváří opustila. Včetně starosty Martina Landy, který odešel loni. Svůj odchod zdůvodňuje tím, že se lidem z hnutí Žít Brno úplně nepodařil přerod z aktivistů v politiky.
Podařená akvizice
„Byla to stále se opakující setkání aktivistů, kteří ale už roky měli být těmi, kteří ty věci řeší a naplňují, a ne si o nich jen povídají,“ říká Landa. Po odchodu z hnutí Žít Brno dostal populární starosta podle svých slov hned devět nabídek na spolupráci, což dokazuje, že jeho práci oceňuje i brněnská opozice. Nakonec kývl hnutí ANO, vjehož čele bude na podzim obhajovat pozici starosty. Landa si už dlouho velmi dobře rozumí s místopředsedou hnutí ANO a brněnským primátorem Petrem Vokřálem, který mu politický přestup nabídl. Podle Vokřála jde o velmi podařenou komunální „akvizici“.
Jedním z důvodů, proč Žít Brno Landu neudrželo ve svých řadách, jsou eskapády někdejšího frontmana hnutí a současného náměstka primátora Matěje Hollana.
Jako vrcholného politika města mimo jiné se zodpovědností za dopravu ho před dvěma lety chytili revizoři bez platné šalinkarty (brněnská verze tramvajenky) v jednom z brněnských rozjezdů (noční autobusová doprava). Hollan svůj přestupek krkolomně vysvětloval tím, že mu někde po cestě vypadly klíče od domu, a když to zjistil, ve stresu si zapomněl cvaknout lístek.
Hollan také musel brněnským zastupitelům vysvětlovat, proč jeho služební auto s řidičem najelo za rok a půl 70 tisíc kilometrů. „K dotazu na tři pracovní cesty do Větrného Jeníkova, kde probíhalo jednání spaní Hanou Chalupskou, Hollan uvedl, že… skutečnost, že paní Chalupská je jeho bývalá partnerka a matka jejich společného dítěte, nemá žádnou souvislost s těmito pracovními cestami,“ píše se v zápise z jednání kontrolního výboru, který celou patálii prověřoval.
I want more
Vrcholem bizarního počínání náměstka pro kulturu Hollana byly sadomasochistické hrátky v ukrajinském Lvově, které nahrál na Facebook Hollanův spolustraník. Na videu se Hollan nechává bičovat ve známém podniku v centru Lvova do půl těla nahý. Během bičování pak vykřikuje „chcu víc“. Poté, co video obletělo celou zemi, se Hollan snažil z celé kauzy vyjít s nadhledem a začal spolu se svými fanoušky na sociálních sítích používat hashtag „I want more“ jako svůj reklamní slogan.
Loni v létě pak nezvládl organizaci jinak velmi povedeného česko-německého festivalu Meeting Brno, který upozorňuje na německou i židovskou historii Brna a snaží se o vzájemné porozumění mezi všemi bývalými brněnskými etniky. U makety někdejšího Německého domu na Moravském náměstí ovšem Hollan zahájil festival společně s „výstavou ordinérních automobilů“, která měla celou expozici financovat. Ve skutečnosti se z výstavy vyklubal běžný autobazar firmy AAA, která tak dostala unikátní příležitost prodávat svá ojetá auta přímo v centru Brna.
„Určitě to nebylo něco, kvůli čemu bych chtěl v hnutí Žít Brno zůstávat. Pokud se v médiích objevují věci, které člověk doma ani mezi přáteli nedokáže vysvětlit, tak to určitě není prostředí, ve kterém se cítíte dobře a chcete v něm zůstávat,“ říká ke všem Hollanovým přešlapům starosta Martin Landa. Kromě něj už za hnutí nechtějí kandidovat ani další známé tváře, například bývalý poradce premiéra Sobotky Svatopluk Bartík nebo režisér Robin Kvapil. Oba si myslí, že hnutí Žít Brno by teď udělalo nejlépe, kdyby skončilo. Kvapil doslova uvedl, že „kultivačním efektem hnutí na brněnskou politiku je jeho zánik“.
Svých eskapád, které hnutí poškodily, dnes Matěj Hollan lituje. „Nebudu se vymlouvat na to, že je proti mně vedena nějaká kampaň, jak je teď zvykem.
Bezpochyby jsem udělal několik komunikačních chyb, uvědomuju si, že z nějakých mých kroků zůstala pachuť. Měl jsem to lépe vysvětlovat,“ kaje se třiatřicetiletý politik. „Co se týče mých cest služebním autem, snažím se teď více pracovat s časem, abych pak nemusel věci narychlo řešit třeba z dovolené a jezdit někam služebním autem,“ vysvětluje Hollan svou novou taktiku.
Jako Coca-Cola
Před čtyřmi lety to byl on, kdo se vysmíval tehdejším politikům v čele Brna za jejich kauzy. Po pouhém jednom volebním období se mu to vrátilo a sám se stal terčem mnoha vtipů. Do brněnské politiky přitom nastupoval jako symbol „komunální revoluce“, která vynesla do funkcí někdejší občanské aktivisty.
Ještě než vstoupil do politiky, do kázal Hollan svými aktivitami pomoci k tvrdé regulaci hazardu v centru měs -ta. Při své satirické kritice si oblíbil ze jména tehdejšího brněnského primátora Romana Onderku.
Právě jemu rebelsky „ukradl“ slogan Žít Brno, který Onderka slavnostně představil veřejnosti jako nový brněnský brand, který měl mít jednou hodnotu „jako Coca-Cola“. Onderka a jeho lidé si ale zapomněli zaregistrovat doménu zitbrno.cz, kterou získal Hollan a začal na ní publikovat vtipy a kritiku vedení města. Po minulých volbách se ovšem vtipálci museli nastěhovat do městských kanceláří a vše, co předtím kritizovali, měli najednou začít měnit.
A jejich představy dost často narážely na realitu. Nebo vlastní neschopnost.
Několik věcí se přesto podařilo. A to zejména v oblasti kultury a sociálních věcí, na které se Žít Brno zaměřilo.
Dvojnásobně vzrostla finanční podpora nezávislé kultury a výrazně také pokročily přípravy stavby nového Janáčkova koncertního sálu za 1,3 miliardy, který se začne stavět příští rok. Žít Brno díky svému expertovi na sociální problematiku Martinu Freundovi dokázalo, že lze celkem jednoduše začlenit lidi bez domova zpět do společnosti, a to prostřednictvím projektu Rapid Rehousing (Rychlé zabydlování).
Brno nabídlo rodinám bez domova městské byty, aby jim pomohlo znovu nastartovat aktivní život. Valná většina z 50 rodin se po roce bydlení udržela bez dluhů na nájemném. Podle vědců z Ostravské univerzity, kteří dopad projektu zkoumají, se zlepšilo i zdraví rodin a ušetřily se nemalé prostředky na lécích či třeba výjezdech ambulancí. „Rádi bychom v tom pokračovali, abychom Brno úplně zbavili bezdomovectví,“ říká Hollan a zároveň doufá, že příští vedení města projekt nepohřbí. A také trochu doufá, že Žít Brno alespoň část svých někdejších voličů osloví ještě jednou.
„Už jsme se poučili. Víme, co obnáší politická práce,“ přesvědčuje Hollan.
Uvědomuje si však, že hnutí tentokrát nemůže žít z étosu protestu jako před čtyřmi lety. „Museli bychom protestovat sami proti sobě. Teď můžeme jen prezentovat své výsledky,“ říká patrně nejznámější politický aktivista v Česku. I kvůli spoustě chyb z minulosti už Hollan nechce být lídrem. Žít Brno do komunálních voleb povede překladatelka Barbora Antonová. Pokud se hnutí letos nepodaří zopakovat čtyři roky starý úspěch, je Hollan připraven stát se znovu aktivistou. „Jsem člověk přirozeně politický. S případným koncem v politice mi tento život neskončí,“ slibuje Brňanům Hollan. 1
Bývalí lídři si myslí, že hnutí Žít Brno by teď udělalo nejlépe, kdyby skončilo. Režisér a zastupitel Kvapil doslova uvedl, že „kultivačním efektem hnutí na brněnskou politiku je jeho zánik“.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
