Peking zpřísnil zákony o bezpečnosti potravin, problémy však přetrvávají. Největší slabinou je kontrola
Jsou to už čtyři roky, co byl v Číně odhalen prodej sušeného kojeneckého mléka s obsahem nebezpečného melaminu. Po konzumaci otrávených produktů společnosti Sanlu Group tehdy zemřelo nejméně šest kojenců a onemocnělo téměř 300 tisíc dětí. Viníci byli dopadeni a příkladně potrestáni. Zpřísnění pravidel, která měla zabránit vzniku podobných situací do budoucna, na sebe nedala dlouho čekat. Čínský mlékárenský průmysl a obchod se sušeným mlékem kvůli nim málem zkolaboval. V roce 2009 přijala čínská vláda nový zákon o bezpečnosti potravin v zemi. Při této příležitosti vznikl i šestistránkový seznam obsahující 80 látek, jejichž užívání je dnes v potravinářském průmyslu v Číně přísně zakázáno.
Umělá vajíčka a vepřové uši
Nová legislativa měla nejen uklidnit veřejnost, ale hlavně vnést do tamního potravinářství větší řád, který by zajistil zdravotní nezávadnost produktů. Podvody při pěstování zemědělské produkce, chování zvířat a výrobě potravin v ČLR ale zdaleka neskončily. O něco později se objevila rýže kontaminovaná těžkými kovy, umělá vajíčka vyrobená z želatiny a parafínu, zelí máčené v roztoku s formaldehydem, knedlíky obsahující pesticidy nebo chemikáliemi přehnojené melouny, které loni v létě vybuchovaly přímo na polích. Velký skandál způsobilo také odhalení vepřového masa „vylepšeného“ anabolickým preparátem clenbuterolem. Tato látka vyvolává termogenezi, což znamená, že zvyšuje tělesnou teplotu a jako „palivo“ k tomu využívá podkožní tuk. Vepřové maso, hlavní masný produkt v Číně, bylo díky clenbuterolu více libové. Po jeho konzumaci však mohou lidé trpět bušením srdce, svalovým třesem, závratěmi, bolestmi hlavy, nespavostí, zvýšeným pocením a žaludečními potížemi. Seznam zdraví škodlivých potravin, které se dostaly čínským zákazníkům přímo až na talíř, nejnověji doplnily falešné prasečí uši. Vymodelované z želatiny pomocí chemikálie používané při výrobě mýdel a také autenticky nabarvené se prodávaly na trhu ve městě Kan-čou ve východní provincii Ťiang-si. Zákazníci, kteří si tuto, jinak oblíbenou čínskou „delikatesu“ koupili a poté doma ohřívali, si stěžovali na nepříjemný zápach a divnou chuť. Centrální vláda se snaží nedostatky bezpečnosti potravin v zemi řešit. A to pomocí přísnějších rozsudků pro viníky, ale také vzdělávání veřejnosti v oblasti bezpečnosti jídla. „Opravdu se cítíme zahanbeni“, uvedl letos v březnu vicepremiér Wang Čchi-šan na setkání s členy parlamentu. „Zrovna když už jsme dosáhli stavu, že lidé mají dostatek potravin, objeví se problém s jejich závadností. Je to pro nás skutečně nepříjemné“, citovala jeho slova agentura Nová Čína.
Kolektivní kontrola nefunguje
Hlavním důvodem, proč přísnější legislativa problém nezávadnosti čínských potravin neodstranila, je nepružnost stávajícího kontrolního systému. > V zemi chybí dostatek inspektorů, navíc dohled nad dodržováním více než čtyř desítek platných zákonů a nařízení je rozmělněný. Spadá pod 300 odborů nejrůznějších ministerstev a vládních agentur. Například odchovem právě narozených selat se zabývá ministerstvo zemědělství. Dlouhodobá sanitární a karanténní ochrana zvířat je však záležitostí ministerstva zdravotnictví. Jateční poplatky za vepříky zase vybírají průmyslové a obchodní komory. Zda však prase splňuje všechna kritéria pro porážku, však do jejich kompetence již nespadá. Když se tedy u finálního produktu, kterým je vepřové maso, objeví nějaké závady, „kolektivní“ odpovědnost nese nejméně osm různých ministerstev. Revizi stávajícího systému kontroly a potíže s tím související by měla vyřešit zvláštní komise vytvořená pro tento účel samotnou vládou. Do jejího vedení byl jmenován vicepremiér Li Kche-čchiang. Pomoci by měl také nový systém finančních odměn určených pro lidi, kteří najdou odvahu a nahlásí ilegální činnost související s výrobou závadných potravin. Není pochyb o tom, že kvalita a bezpečnost zemědělských produktů nabírá v Číně na důležitosti. Náročnost tamních spotřebitelů a také jejich informovanost totiž neustále rostou. A stejně tak i ambice Číny exportovat více potravinářských výrobků do zahraničí.
