Ve vyhlídkovém patře mrakodrapu Johna Hancocka, ze kterého si lze Chicago vychutnat pohledem do všech světových stran, mají u prosklených stěn dotykové tabule. Co je ta elegantní budova směrem na jih, jejíž oblé křivky se vyjímají mezi špičatými a krabicovitými věžáky úžasného panoramatu? Pod prsty vystupuje odpověď: Trumpova věž. A jako doprovodná informace vyskočí: „V roce 2014 na stěnu instalovali šestimetrový nápis TRUMP. Je popisován jako ,nevkusný‘ a jako ,egoistická nabubřelost‘.“ Znechucení ze současného prezidenta proniklo i na nejvýznamnější chicagskou turistickou atrakci.
Magnátovo jméno zabírá dvě patra průčelí luxusního hotelu, ale nepůsobí o nic nepatřičněji než nápis na nedaleké výškové budově deníku Chicago Tribune, jehož název překrývá jedno poschodí. Jenže obyvatelé třetího největšího města USA mají na těch pět písmen alergii. V době jejich instalace působila možnost Trumpova prezidentství jako povedený vtípek ze Simpsonových. Ale už tam možná sahají kořeny nevraživosti mezi nejmocnějším mužem USA a metropolí Středozápadu. A již tak problematické vztahy se dál vyhrocují.
Jen ne Trumpa
Stačí se projít v Evanstonu mezi vilkami jako ze splněného amerického snu o životě na předměstí, aby vám bylo jasné, že v Chicagu se Trumpovi nefandí. Prostor před verandami si tu lidé vedle vlajek s hvězdami a pruhy osázeli cedulemi jako „Nenávist tu nemá místo“,„Ženská práva jsou lidská práva“či „Black Lives Matter“(Na životech černochů záleží), kterými se místní vymezují vůči činům či výrokům současné hlavy státy. Nejvíce je to zřetelné na nápisech, které v angličtině, španělštině a arabštině hlásají to samé: „Nezajímá nás, odkud jsi, jsme rádi, že jsi náš soused.“
V jednom takovém domku bydlí fotografka a galeristka Jerri Zbiralová, která do Severní Ameriky přišla jako dcera československých emigrantů pár let po komunistickém převratu „přímo z lodi“. Proto je jí prezidentova zášť vůči přistěhovalcům obzvlášť proti srsti. „Dodnes se s tím nemohu smířit, že jsme si zvolili člověka, který tak rád předvádí, že je zlý. Nechápu, co se to s námi děje,“ rozčiluje se sedmdesátnice, jen co se téma Trump nakousne.
Svět podle Trumpa: americký prezident nesnáší závazky a nerad se dvoří
Klasický příklad uváznutí v sociální bublině? Jistě, jenže ta její bublina je pořádně nafouknutá. Při volbách v listopadu 2016 dostal Trump v Chicagu pouhopouhých 12,5 procenta hlasů, zatímco jeho konkurentka Hillary Clintonová 83,7 procenta. Nutno dodat, že zbytek státu Illinois převážně volil republikánského kandidáta - stejně jako převážná většina amerického venkova. Právě to díky složitému systému přepočítávání hlasů na volitele zajistilo Trumpovi celkový triumf, byť obdržel celonárodně o tři miliony hlasů méně než soupeřka.
„Každý další den ve funkci páchá škody,“ běduje Zbiralová. „A nejde ho ani zastřelit, protože pak by se stal pro své přívržence mučedníkem,“ říká se svou patrnou nadsázkou. Potěšeně vzpomíná, že právě v Chicagu masové protesty, které hrozily přerůst v násilí, donutily Trumpa v březnu 2016 zrušit předvolební vystoupení na tamní univerzitě. Podobných nepokojů bylo následně více, takže republikánský kandidát řadu svých mítinků raději pořádal přímo na letištích v okrajových hangárech.
Pozor, ať nás neslyší liberálové
Že se společenská atmosféra na břehu jezera Michigan nebývale vyostřila, potvrzuje spisovatel Mike Greitzer. Scházíme se v hipsterské kavárně s výhledem na farmářský trh s bioprodukty. Padesátník však mluví polohlasem a obezřetně se ohlíží, jako bychom na Kubě vedli proticastrovské řeči: „Ještě by mě zaslechl nějaký agresivní mladý liberál a řval tu na mě: styď se. O to fakt nestojím,“ vysvětluje opatrnost Greitzer, který ve „Větrném městě“ patří k nepočetné menšině podporující Trumpa.
„Bohužel současný prezident není Lincoln. Neumí mluvit a postupovat diplomaticky, čímž by dosáhl mnohem více. Ale zásadní pro mě je, že chce, aby se dodržoval zákon. Zločinec je zločinec, a kdo se dopustí opakovaného nelegálního překročení hranice, je jím taky,“ říká. Jeho argumenty nelze odbýt jako stížnosti xenofoba, protože Greitzer napsal muzikál o kladenském rodákovi Antonínu Čermákovi. Spisovatele na něm fascinuje, že se v roce 1931 Anton Cermak, jak ho bez interpunkce znají v Illinois, jako první člověk nenarozený v USA stal starostou velkého amerického města. „Považuji ho vedle Einsteina za jednoho z nejdůležitějších migrantů našich dějin, nicméně jsem si jistý, že by Cermak stejně jako Trump nesouhlasil s tím, aby Chicago bylo,sanctuary city‘,“ říká umělec.
Kladenský rodák a starosta Chicaga Antonín Čermák
Tento pojem „měst-útočišť“, kterému dosud chybí ustálený český ekvivalent, navazuje na středověkou praxi, kdy si světská moc nemohla dojít pro pronásledovaného, pokud se ukryl v kostele. V USA nyní označuje přes čtyři stovky měst, ale i venkovských okrsků (plus Kalifornie jako celý stát), které odmítají s federálními orgány spolupracovat při identifikaci a vysídlování nelegálních přistěhovalců.
Přečtěte si: Estonský politik chce miliardu dolarů na obranu proti Rusku. Zaplatit ji má Trump
Chicago bylo vždy plné migrantů. Za příklad vezměme kdysi českýma rukama vybudovanou čtvrť Pilsen, která je dnes obydlená především lidmi původem z Mexika. Jak velká část z nich je bez papírů, lze jen odhadovat. Policisté nesmějí jen tak namátkově legitimovat kolemjdoucí. Stejně tak vám zapíší třeba dítě do školy, aniž by se někdo ptal po vašem rodném listu nebo vstupním razítku v pase. Stejný postoj má koneckonců i berňák. Argumentem pro takovou politiku je snaha nezatlačovat příchozí bez papírů a jejich potomky do kouta, ze kterého by neměli jinou cestu ven než přes kariéru v organizovaném zločinu.
To Trump rozhodně odmítá. Pro něj znamenají nelegálové riziko pro národní bezpečnost prostě proto, že jsou nelegálové. Podle jeho logiky, kdo jednou poruší jeden zákon, nebude si dělat hlavu s dalším. Hned po nástupu do úřadu v lednu 2017 přišel s tím, že sanctuary cities, která se v boji proti nezákonné migrace nepodvolí požadavkům z centra, přijdou o peníze z federálních zdrojů. Některé státy řízené republikány rychle upravily státní zákony, aby postavily města do latě v souladu s prezidentovými požadavky. Naopak v Kalifornii ho, když je finančním bičem nutil k poslušnosti, dali k soudu kvůli překračováním pravomocí. Padlo několik rozhodnutí v různých instancích, která v pokračujících právních bitvách prozatím dávají za pravdu městům.
Českýma rukama vybudovaná čtvrť Pilsen je dnes obydlená především lidmi původem z Mexika
Člověče, my ho prostě nechceme
Mediálně je v čele jejich odporu Chicago reprezentované starostou Rahmem Emanuelem, který má při napadání svých protivníků stejně prořízlou pusu jako prezident. V září 2017 v reakci na další protipřistěhovalecké nařízení z Oválné pracovny řekl, že Chicago vyhlásil za „beztrumpovskou zónu“, kde imigranti bez papírů mohou existovat v klidu jako doposud.
Když se ho moderátor populárního televizního pořadu Stephen Colbert zeptal, jak taková „beztrumpovská zóna“ funguje, showman Emanuel odpověděl: „Naše motto je: Město, kde nikdy nebude spát. Člověče, my ho prostě nechceme.“
Samozřejmě nejde tak ani o fyzickou přítomnost Trumpa v Chicagu (zvláště když tam má svůj hotel s obřími písmeny), ale o prezidentovu politiku. Emanuel, který je díky své dřívější pozici šéfa štábu v Obamově administrativě celonárodně známou figurou, chce ukázat, že Amerika může fungovat jako dřív kontroverznímu vladaři navzdory. Ukázkově to popsal v textu, který pod názvem Jestli se Donald Trump nepustí do boje se změnou klimatu, tak Chicago ano vyšel v britském deníku The Guardian v srpnu 2017. Bylo to krátce poté, co prezident oznámil stáhnutí podpisu USA z pařížské dohody, jejímž cílem je alespoň zpomalení globálního oteplení.
Absurdity shutdownu: rozvody ano, svatby ne a hamburgery v Bílém domě
Rahm Emanuel v něm popisuje, že Chicago se zavázalo převzít odpovědnost a sníží svoje emise k roku 2025 o více než čtvrtinu ve srovnání s rokem 2005. Vypočítává, že město ukončilo provoz zbývajících uhelných elektráren, posílilo hromadnou dopravu, otevřelo ulice cyklistům, změnilo veřejné osvětlení, investovalo do energetických úspor při správě budov… „Když ministerstvo ochrany životního prostředí sundalo ze svých internetových stránek informace o výzkumu změn klimatu, Chicago je umístilo na svůj web,“ demonstroval svůj protitrumpovský aktivismus.
Chicago už 88 let, počínaje zmíněným Antonem Cermakem, vybírá své starosty mezi demokraty, takže útočení na republikánského prezidenta nemůže žádnému tamnímu politikovi uškodit. Na skomírající oblibu Emanuela zapůsobil nástup Trumpa jako živá voda, proto také všechny nedávno zaskočil, když oznámil, že se letos v únoru už nebude ucházet o post starosty. Ačkoliv by téměř jistě vyhrál.
Funguje to však i obráceně. Chicago je zase oblíbeným terčem výpadů newyorského miliardáře. „Větrné město“, jehož „odpudivost“ umocňuje fakt, že tu sídlí Trumpův předchůdce v úřadu Obama, symbolizuje pro voličskou základnu současného prezidenta všechna představitelná negativa spojená s politikou demokratů: hodnotový liberalismus, migrace, kosmopolitismus, bezbožnost, homosexuálové, potraty. Takže když v Chicagu něco nevyjde, hned se z toho udělá ukázkový příklad neschopnosti soupeřů z opačného tábora.
Recept na americká jatka
Trump se nejvíc opírá do děsivých statistik zločinnosti, které ukazují, že v roce 2016 bylo v Chicagu zabito 764 osob - tedy více než v New Yorku a Los Angeles dohromady. V prezidentových tweetech se pak na město valila slova jako „pohroma“, „mimo kontrolu“ či jen prosté „špatné!“. A také „americká jatka“. O těch neadresně mluvil už ve svém inauguračním projevu a potrefená husa neomylně zakejhala.
Největší ohlas vyvolal tweet z konce ledna 2017: „Jestliže Chicago nezastaví toto hrozné krveprolití, 228 případů střelby se 42 zabitými (o 24 procent více než 2016), pošlu tam federály.“ Tak jako mnohá jiná Trumpova internetová prohlášení, zůstalo i toto jen plácnutím do klávesnice, přesto vyvolalo velké debaty. Co tím slovem „federálové“ (v angličtině feds) chtěl twitterový básník říci? Myslel více agentů FBI? Nebo národní gardu, či snad dokonce armádu, která by tak jako například v brazilském Rio de Janeiru převzala policejní úlohu v problematických čtvrtích?
If Chicago doesn't fix the horrible "carnage" going on, 228 shootings in 2017 with 42 killings (up 24% from 2016), I will send in the Feds!
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) 25. ledna 2017
„Militarizace ulic by přinesla jen více škody než užitku. Už tak máme svých problémů dost. Stejně jako další průmyslová města na pobřeží nebo Středozápadě, na které tvrdě dopadly změny světového hospodářství. Jenže vedle Detroitu, Baltimoru nebo Clevelandu je Chicago kvůli své velikosti příliš vidět,“ říká k tomu Teresa Córdovová, která se problematikou zabývá jako ředitelka Velkoměstského institutu při Illinoiské univerzitě.
„Problémy s kriminalitou se soustředí přesně do těch čtvrtí, kde je vyšší nezaměstnanost, kde jsou horší školy i horší kvalita bydlení. Trump by místo vysílání federálů Chicagu nejlépe pomohl, kdyby se snažil naplno rozjet národní programy na ozdravení měst. Ale vím, že to neudělá, protože jeho politika je snižovat daně nejbohatším a zároveň snižovat rozpočtové výdaje,“ posteskne si Córdovová.
Americké volební déjà vu: Sanders chystá velkou kampaň, kandidaturu zváží Kerry
Jiný názor má bývalý chicagský policejní náčelník Garry McCarthy. Emanuel ho vyhodil, protože věděl, že jeho podřízení kryli vraždu, které se ve službě dopustil jeden jejich kolega. Podle McCarthyho častých vyjádření pro média, kterými si rovněž snaží zviditelnit svou kandidaturu na starostu, je hlavní chybou to, že policisté dostali po oné tragédii pokyn méně patrolovat v ulicích, takže gangy mají dost prostoru pro řádění.
Trump vycítil, že mu v McCarthym roste spojenec a přes svého spolupracovníka a newyorského exstarostu Rudyho Giulianiho nabídl McCarthymu v kampani podporu. Expolicista ale ví, že s republikány se, pokud chce člověk v Chicagu uspět, bratříčkovat nelze, proto pomoc odmítl se slovy: „Jsem hrdý demokrat.“
V roce 2016 bylo v Chicagu zabito více lidí než v New Yorku a Los Angeles dohromady
Prezident nejspíš bude dál vést svůj chicagský boj a město se mu „odvděčí“ nechutí vůči jeho hotelu. V srpnu 2018 podala illinoiská státní zástupkyně žalobu kvůli tomu, že tento mrakodrap jako jediný v sousedství odvádí bez povolení 75 milionů litrů vody denně, a to systémem, který má negativní dopad na živočichy v řece. Management hotelu se pro deník Chicago Tribune podivil, že se hned přistupuje k žalobě, a dodal: „Můžeme pouze vyvozovat, že toto rozhodnutí bylo motivováno politicky.“
Autor je spolupracovníkem redakce
Dále čtěte:
Majstrštyky a fiaska Donalda Trumpa. Jaké jsou jeho nejlepší a nejhorší nápady?
Trump a umění kšeftu. Kvůli bohatství chtěl podvést i otce
