Chile je díky své otevřenosti a vstřícnému podnikatelskému prostředí dlouhodobě ekonomickým premiantem Latinské Ameriky. Má rozsáhlé zásoby nerostných surovin a je největším světovým producentem mědi.
Foto: Profimedia.cz
Úspěšné je také chilské zemědělství, chilská vína dobyla svět. Těžební průmysl a zemědělství jsou odbytištěm i pro české technologie. Peněz má Chile coby klient díky zodpovědnému hospodaření dost i v hubenějších letech.
Po návratu k demokracii na začátku 90. let se Chile úspěšně podařilo skloubit liberální ekonomický model se sociálními reformami. To nepochybně přispělo k vyššímu růstu chilské ekonomiky v posledních 20 letech, než byl růst ostatních latinskoamerických zemí. Zatímco chilský HDP rostl mezi lety 1990 až 2008 průměrným tempem 5,4 procenta, Latinská Amerika jako celek dosáhla průměrného růstu 3,3 procenta. Země zároveň prováděla velmi opatrnou fiskální politiku a opakovaně dosahovala rozpočtových přebytků. Dlouhodobě se daří udržovat nízkou hladinu inflace, která je a byla postrachem (nejen) latinskoamerických ekonomik.
Dvojí zemětřesení
Nástup světové finanční krize na podzim 2008 znamenal pro Chile výrazný negativní vnější šok. Vzhledem k vysoké otevřenosti ekonomiky byla země velmi rychle postižena zamrznutím globálních finančních trhů, ztrátou důvěry na světových trzích a zejména 70procentním poklesem cen mědi, ke kterému došlo mezi červencem a prosincem 2008. Růst chilského HDP zpomalil v roce 2008 na 3,7 procenta, ale za kladným výsledkem se skrýval pouze pozitivní ekonomický výkon v první polovině roku. V závěru roku se chilská ekonomika propadla do recese, která pokračovala i v roce 2009, kdy HDP poklesl o 1,7 procenta.
Díky velmi solidní situaci veřejných financí si Chile mohla dovolit reagovat na nepříznivý ekonomický vývoj rozsáhlými stimulačními opatřeními. Jejich celková výše dosáhla v roce 2009 celkem 4,5 miliardy dolarů, tedy přibližně tři procenta chilského HDP. Tato opatření společně s obnovenou poptávkou po mědi a růstem její ceny přispěla k návratu chilské ekonomiky na růstovou trajektorii od poloviny roku 2009.
V únoru 2010 do vývoje chilské ekonomiky zasáhlo zničující zemětřesení, které znamenalo značné materiální škody. Obnova poničené infrastruktury společně s pokračujícím oživením světové ekonomiky a zvýšenou spotřebou domácností se promítly v růstu chilského HDP v roce 2010 o 5,2 procenta. Téměř identickým tempem růst pokračoval i loni.
Závislost na surovinách
V chilském vývozu, který představuje 40 procent HDP, dominuje s polovičním podílem export mědi. Z 10 největších měděných dolů na světě je jich pět v Chile. Celkem se chilské hornictví podílí na světové produkci mědi plnými 34 procenty. Dále se v Chile těží ledek, železná ruda, vzácné kovy a molybden. Dalšími exportními komoditami jsou zejména zemědělské produkty: ovoce, zelenina, víno, ryby a rybí moučka, papír a buničina. Největšími exportními partnery jsou Čína (24 procent), Japonsko (10 procent), Spojené státy (10 procent), dále Brazílie a Jižní Korea (6 procent).
Dovoz představuje třetinu chilského HDP a zhruba ze čtvrtiny je tvořen ropou a ropnými produkty. Dalšími dováženými komoditami jsou chemikálie, elektronické a telekomunikační zařízení, průmyslové stroje, auta a zemní plyn. V importu převažují produkty z USA (17 procent) následované Čínou (14 procent), Argentinou, Brazílií, Jižní Koreou, Japonskem a Německem. Bilance zahraničního obchodu Chile je trvale kladná, v roce 2009 dosáhl přebytek obchodní bilance hodnoty 13,7 miliard dolarů.
Indiáni proti hydroenergetice
Výzvou do budoucna bude pro Chile rozvoj její energetiky. Země má velmi omezené zásoby fosilních paliv a většinu ropy a plynu musí dovážet. Vodní elektrárny dnes představují kolem 40 procent instalovaného výkonu, nicméně další rozvoj hydroenergetiky naráží na odpor ekologických iniciativ a původního indiánského obyvatelstva. Vzhledem k častým zemětřesením není reálnou alternativou ani rozvoj jaderné energetiky. Zbývají tedy pouze obnovitelné zdroje, u kterých se do roku 2024 počítá s postupným navyšováním podílu až na 20 procent.
Chilská vláda si zvolila jako jednu z hlavních priorit posílení konkurenceschopnosti země. Dosáhnout toho chce modernizací státní správy, zpružněním pracovního trhu a snížením chudoby. Zároveň se Chile v roce 2011 vrátila k vyrovnanému hospodaření, a to i přes zvýšené výdaje na rekonstrukci země po nedávných přírodních katastrofách. To vše je důkazem, že země plynule navazuje na svůj úspěšný ekonomický rozvoj, nastoupený po obnovení demokracie před 20 lety.
Vzhledem k častým zemětřesením není alternativou rozvoj jaderné energetiky. Zbývají obnovitelné zdroje, u kterých se do roku 2024 počítá s postupným navyšováním podílu až na 20 procent.
Autor působí jako ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu.
