Revoluci v evropském výzkumu mezidruhových embryí zahájili Britové. A rozhodli o tom poměrem 336 ku 176. Právě tak totiž hlasovali minulý týden členové britského parlamentu proti dodatku zákona, který dosud zakazoval pokusy se smíšenými embryi. Oč jde? Zárodky lidí a zvířat se upravují díky zvláštní klonovací technice, při níž je do zvířecí buňky vpravena lidská DNA (cytoplasmická metoda). Z „míšence“ posléze vědci odeberou kmenové buňky, z nichž jsou schopni vytvořit jakoukoli jinou buňku libovolného lidského orgánu.
Britští poslanci však rozhodli, že takto vytvořená hybridní embrya nikdy nesmějí být implantována lidské bytosti ani zvířeti. Podle vědců metoda otevírá dveře k úspěšné léčbě těžkých onemocnění, jako jsou Parkinsonova a Alzheimerova choroba. Kontroverzní postup založený na směšování různých bytostí je povolen pouze v USA, Jižní Koreji a Číně, naopak vytváření smíšených buněk je zakázáno v Austrálii, Francii, Německu či Itálii.
Etické otázky rozdělovaly veřejnost i politiky. Exministr Edward Leigh, jenž vedl boj proti tvorbě „pomíchaných embryí“, BBC sdělil: „Z etického hlediska je to špatně a pro medicínu skoro určitě zbytečné.“ Úpravu zákona o vytváření lidsko-zvířecích hybridů pro vědecké účely podpořil premiér Gordon Brown, přestože proti byli i někteří římskokatoličtí členové jeho kabinetu. Někdejší ministr a labourista Gerald Kaufman se v parlamentu tázal: „Kam až lze zajít? Kde se zastavíme? Jaká jsou omezení a kde leží nepřekročitelné hranice?“
