LÁZNĚ V KARLOVĚ ÚDOLÍ - Lázně v Karlově údolí u Šluknova bývaly jedním z nejkrásnějších letovisek severních Čech. Navštěvovali je čeští prominenti i bohatí Němci. Dnes však zajímavý areál chátrá a hrozí jeho zánik.
Někdejší honosné sanatorium, v dobách socialismu rekreační středisko pražských dopravních podniků, leží zhruba kilometr jihovýchodně od Šluknova. Vinou dlouholetého nezájmu je však v žalostném stavu. Přírodní divadlo a kouzelné rybníčky zcela mizí pod přemírou plevele, bývalý park splynul s okolním lesem a okrasné dřeviny, které tu kdysi rostly, uhynuly nebo byly ukradeny.
Hlavní budova drží pohromadě jen díky bytelné kostře, ale i ona už musela čelit nájezdům vandalů. Po fontáně před sanatoriem není ani památky, z altánu zbyly jen cihlové základy.
Dopravní podniky nabízejí areál k prodeji od roku 2000, zatím se však nenašel žádný zájemce. Cena je přitom velmi slušná, pouhých 1,3 milionu korun.
Lázně z ubikací
Lázně v Karlově údolí vznikly v souvislosti se stavbou železnice mezi Šluknovem a Rumburkem koncem 19. století. V jejich místě původně stály dřevěné ubikace italských dělníků. Po dokončení prací byly domky využívány k rekreačním účelům a postupně začaly fungovat jako sluneční a vzdušné lázně.
Vznikla zde lesní restaurace, pavilon „Modrá koule“, několik umělých jezírek, řada altánků, teras a dokonce i malé přírodní divadlo. Dominantou areálu se stala honosná lázeňská budova, postavená roku 1902 v zámeckém stylu.
Ve dvacátých a třicátých letech minulého století bylo v Karlově údolí pořádně živo. Kapacita lázní často nestačila obrovskému náporu hostů, mezi kterými byla řada českých i německých prominentů.
Konec rekreace
POPIS OBJEKTU
- *název: Karlovo údolí místo: Šluknov kraj: Ústecký lokace: 1 km od města typ: lázně/zotavovna stav: chátrající využití: žádné kult. památka: ne nabízí: Naxos cena: 1,3 milionu Kč kontakt:** www.naxos.eu
Za druhé světové války bylo v Karlově údolí umístěno rekreační a léčebné středisko německé armády. Po válce se majitelem lázní stal zmíněný dopravní podnik, který zde roku 1950 zřídil rekreační středisko pro zaměstnance.
V hlavní budově, takzvaném Zámečku, bylo 30 pokojů, jídelna, divadelní sál a vinárna. Ještě v 60. letech byl součástí areálu upravený park s altánem a jezírkem. Roku 1963 byl ale hlavní objekt pronajat Správě Ústecké dráhy jako odborné učiliště a okolí začalo chátrat.
Až do roku 1990 nebyly prováděny téměř žádné opravy. Park zpustl a několik menších staveb zcela zaniklo. Rekonstrukce sice měla přijít alespoň v 90. letech, nakonec z ní ale sešlo. Zbylé objekty byly převedeny na ředitelství Dopravního podniku a od roku 2000 jsou nabízeny k prodeji.
