Podle nové energetické strategie by se měly obnovitelné zdroje podílet na celkovém mixu Chorvatska do roku 2050 více než z 82 procent. Příslušný dokument má být schválen do konce roku. Očekává se, že odstartuje investiční boom a přinese nevšední příležitosti pro uplatnění domácích i zahraničních dodavatelů, zejména pak v segmentu větrných a solárních elektráren.
V souladu s touto strategií oznámila letos v dubnu chorvatská státní energetická společnost HEP, že má v úmyslu postavit čtyři solární elektrárny Kaštelir, Cres, Vis a Vrlika Jug o celkové kapacitě 11,6 megawattu přibližně za deset milionů eur. Následovat budou další projekty až do celkové výše investice 100 milionů eur. Také větrná energie je v hledáčku společnosti. Například byla zahájena stavba větrného parku Korlat o výkonu 58 megawattů.
Země stvořená pro zelenou elektřinu
Chorvatská asociace pro obnovitelné zdroje energie (OIEH) poukazuje na to, že Chorvatsko stejně jako mnoho dalších evropských zemí považuje větrnou a solární energii za klíč k řešení svých rostoucích energetických potřeb. Podle Bílé knihy (odborná studie energetiky v Chorvatsku) disponuje potenciálem přibližně osmi až devíti tisíc megawattů větrné energie, osmi tisíci megawattů energie sluneční a celkem 20 tisíci megawattů z ostatních obnovitelných zdrojů, zejména geotermálních ve Slavonii.
Zatím využívají jen dvě procenta
Čísla ovšem také ukazují, že Chorvatsko v současné době využívá pouhá dvě procenta tohoto potenciálu, tedy zhruba 700 megawattů. Zatím nevyužitý potenciál je podle Bílé knihy velkou příležitostí pro domácí i zahraniční investory, aby se zapojili do výstavby nových solárních a větrných elektráren. Do roku 2030 Chorvatsko očekává investice ve výši téměř devíti miliard eur do obnovitelných zdrojů energie. Na značné části těchto projektů se bude finančně podílet Evropská unie.
Podle asociace OIEH nemá Chorvatsko alternativu k výrobě elektřiny z jiných než obnovitelných zdrojů energie, tedy ze slunce, větru, biomasy nebo geotermálu. Na konkrétních propočtech pak demonstruje, že může dosáhnout mnohem vyššího podílu výroby z těchto zdrojů, než stanovuje připravovaná Energetická strategie Chorvatska a Energetická politika EU. Uvádí, že do roku 2030 by země mohla vyrábět z obnovitelných zdrojů dokonce mezi 37 až 50 procenty elektrické energie, oproti plánovaným 32 procentům.
Mezi investory kralují Číňané
Vzhledem k nedostatečným domácím investičním i stavebním kapacitám je Chorvatsko velmi závislé na účasti zahraničních, tedy i českých investorů a dodavatelů. Mezi aktivní investory patří kupříkladu čínské společnosti, které od loňského roku vybudovaly dvě solární elektrárny na ostrově Cres. První je Orlec Trinket – východ s instalovanou kapacitou 6,5 megawattu a hodnotou v přepočtu 160 milionů korun. Druhou je Orlec Trinket – západ s instalovanou kapacitou čtyř megawatt a hodnotou 100 milionů korun. Jde o dvě největší solární elektrárny v Chorvatsku. Velký zájem Číny o budování obnovitelných zdrojů na Balkáně a v širším regionu střední a východní Evropy dokládá i letošní Energetické fórum 17+1, které se zaměřilo zejména na rozvoj solární a větrné energie. Fórum se konalo v říjnu v Záhřebu.
Češi postavili elektrárny na biomasu
Mezi úspěšné české investory se řadí například skupina GEEN, která zde postavila a provozuje tři elektrárny na biomasu, a to ve městech Gospić, Županja a Benkovac. Dodavatelem elektrárny v Gospići, která současně vyrobené teplo dodává do blízké výrobny palet, je brněnská společnost Ekol. Nyní se staví nebo plánuje stavba 50 zařízení na biomasu. České společnosti jsou tradičně zavedenými subdodavateli v projektech rekonstrukcí chorvatských tepláren, například EL-TO Zagreb.
frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture" allowfullscreen>
Šance jsou i ve stanicích pro elektromobily
České firmy se mohou zapojit nejen do investic a stavby elektráren vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů, ale i do plánovaných staveb nových vodních elektráren – například HE Kosinj, kaskády na Sávě a Drávě. Češi se mohou účastnit také rekonstrukce prvního bloku Tepelné elektrárny Plomin 1. Další příležitostí je vytvořit plán na stavbu rozsáhlé sítě dobíjecích stanic pro elektromobily.
Kancelář agentury CzechTrade v Záhřebu, která má působnost v Chorvatsku a Slovinsku, je připravena pomoci všem českým exportérům, kteří mají zájem o vývoz svých výrobků či o expanzi, a to nejen v souvislosti s rozvojem obnovitelných zdrojů energie v těchto zemích.
Autor je ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade Záhřeb
PDF verze prosincového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
