Pokud by Češi měli mít opravdovou radost z některého nového člena Evropské unie, je jím nesporně Chorvatsko.
Již z hlediska zcela praktických účelů je dobře mít ve stejném klubu zemi, která je pro tuzemce preferovanou přímořskou prázdninovou destinací číslo jedna dobrých sto let.
Opatija na Istrii byla místem odpočinku solventních měšťanů z Předlitavska již za císaře pána. Mnoho dalších míst v Dalmácii začínalo s turistikou díky příjezdům prvorepublikových Čechů. A zjevně vyšších vrstev, neboť chorvatským ekvivalentem „dolce vita“ prý bývalo úsloví „češki život“.
Jadran stále láká
Půvab Jadranu v očích Čechů přetrval všechny režimy, nicméně asociovat český život s blahobytem, to Chorvaty za československého reálného socialismu opravdu nenapadlo. Navíc kdo za reálného socialismu zlobil, nejel na „své místečko“, ba dokonce ani na Balaton, neboť i forinty byly na příděl.
Mírně útrpný pohled na „paštikáře“ se začal rozplývat v novém tisíciletí s tím, jak Česko začalo viditelně zvětšovat odstup od Chorvatska, měřeno HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Předstih kulminoval v milostivém létě roku 2008, kdy kurz koruny vůči dolaru i euru zajistil – bohužel zatím na jednu jedinou sezonu – i průměrnému turistovi z Česka jistý pocit spotřebitelského komfortu.
Už kvůli geografi a dlouhé společné historii by člověk očekával daleko vyšší míru integrace měřeno obchodem a investičními toky. Kupodivu vzájemný obchod s Chorvatskem je dnes na straně vývozu i dovozu o dost nižší než s Bulharskem. Přitom před takovými deseti lety tomu bylo přesně naopak a vývoz do Chorvatska býval oproti Bulharsku dvojnásobný. Ačkoli v Česku přetrvává – nikoli bezdůvodně – pocit, že je na tom ekonomicky bídně, vězte, že Chorvatsko se propadlo v roce 2009 ještě hlouběji než Česko (–7 procent). A podle dat z Mezinárodního měnového fondu se z oblasti záporného růstu nevynořilo dodnes. Pětiletka mizerie by snad měla letos pro Chorvatsko skončit a v příštím roce se dostaví toužebně očekávaný růst. I když jenom s dynamikou, jaká je očekávána v případě Česka, tedy kolem nijak závratného jednoho a půl procenta. Zda k oživení pomůže samotné členství v EU, se teprve ukáže. Asi tak milion Čechů k tomu letos přispěje každopádně. Tak ještě vyměnit kuny a vzhůru na inspekční cestu po 28. členské zemi Evropské unie.
O Chorvatsku čtěte více:
Chorvatsko vstupuje do EU. Se čtyřletou recesí na krku
Chorvatské pobřeží se otevře, rybáři se bojí Bruselu i nájezdů Italů
