Menu Zavřít

Chov pávů, dikobrazů nebo cibetek na maso. Běžná praxe v Číně před rozšířením koronaviru

1. 3. 2020
Autor: Profimedia.cz

Umělé chovy divokých druhů zvířat podporovaly čínské úřady ve venkovských chudých oblastech jako možnost zbohatnutí. Po rozšíření koronaviru na území pevninské Číny úřady otočily o 180 stupňů a dvacet tisíc farem, které chovaly divoké druhy zvířat, zakázaly. Přitom drobné šelmy cibetky byly už dříve spojovány s rozšířením viru SARS.

Obliba masa různých druhů nedomestikovaných zvířat v čínské gastronomii vedla k rozšíření koronaviru SARS-CoV-2. Virus se v prosinci 2019 rozšířil z tržiště ve Wu-chanu, kde se prodávají i divoká zvířata. Světová zdravotnická organizace se připravuje na celosvětovou pandemii, v posledních dnech se virové onemocnění šíří v Itálii. Celkem už bylo nakaženo přes 82 tisíc lidí.

„Proč se stále podporuje to, aby bylo maso z cibetek konzumováno, když se přes ně rozšířil virus SARS v roce 2003 na člověka,“ nechápe generální sekretář čínské nadace pro uchování biodiverzity Ťin-feng Čou.

Podle něj chovatelé, ale i lovci v Číně naléhali na čínské úřady, aby chov případně odchyt divokých druhů zvířat komunistický režim podporoval pod záminkou ekonomického rozvoje venkova. Teprve na konci ledna začaly úřady tyto aktivity potlačovat a farmy zvířat zakazovat.

Státní televize dokonce od roku 2001 vysílala pořad o chovatelích, kteří na zvířatech, které se v západním jídelníčku vůbec neobjevují, rychle zbohatli. Ať už se jednalo o chov hlodavců, které se označují jako„bambusové krysy“ (česky hlodoun čínský), různé druhy hadů, ropuch, dikobrazů nebo veverek.


Turistů mířících do Francie je o třetinu méně. Může za to wuchanský koronavirus

Cestující v Číně, ilustrační foto

Rozsah těchto chovů nebyl před rozšířením koronaviru zmapován, teprve nyní se ukazuje jak velký je sektor, jenž se pohybuje v šedé zóně ekonomiky.

Podle oficiálních údajů totiž místní úřady v letech 2005 až 2013 vydaly pouze 3 725 povolení k chovu divokých zvířat na národní úrovni. Přitom už bylo uzavřeno 19 tisíc farem, z toho 4 600 v provincii Ťi-lin, která je vyhlášeným centrem čínské tradiční medicíny na hranici se Severní Koreou a Ruskem.

Není jisté, zda byla zvířata utracena

O podmínkách chovů divokých druhů zvířat čínské zdroje neinformují. Navíc není jasné, zda byla veškerá zvířata po uzavření farem utracena, varoval Steve Blake z pekingské pobočky neziskové organizace WildAid.

Čínští chovatelé mají totiž obavy, zda od čínských úřadů dostanou odškodnění, pokud zvířata utratí. Chovy divokých zvířat nejsou podle Blakea rizikové jen pro člověka, ale i pro populace volně žijících živočichů v přírodě.

Deborah Caová, expertka na ochranu zvířat v Číně z australské Griffith University, navíc varovala, že veškerá zvířata určená k lidské spotřebě mají mít veterinární certifikát. Což ale pro většinu případů prodejů na čínském trhu neplatí.

Zdroj: TheGuardian.com

Čtěte také:

Projekt Si Ťin-pchinga v ohrožení. Koronavirus brzdí program
nové Hedvábné stezky

Čínský automobilový trh nakazil koronavirus. Prodej aut tam
v půlce února klesl o 92 procent

Koronavirus dělá vrásky těžařům bitcoinu. Některé farmy v Číně musely zavřít

bitcoin_skoleni

  • Našli jste v článku chybu?