Evropská unie se musí připravit na situaci, kdy by přestala platit dohoda s Tureckem o vracení migrantů. Zásadní přitom je, aby zůstala uzavřena uprchlická cesta přes země západního Balkánu. Shodli se na tom ministři vnitra Česka, Slovenska a Rakouska Milan Chovanec (ČSSD), Robert Kaliňák a Wolfgang Sobotka. Podle Chovance chce Česko dál na dobrovolném principu pomáhat zemím zasaženým migrační krizí, sytém kvót na rozdělování běženců ale ministr považuje za nefunkční.
„My bychom chtěli věřit, že (dohoda) neselže, na druhou stranu není možné se pouze spolehnout na to, že ta dohoda bude naplněna. Je potřeba připravovat opatření, která by v případě toho selhání nastoupila,“ řekl Chovanec. I kdyby se dohodu nepodařilo udržet, podle něj by se problémy objevily patrně až v příštím roce.
Ministři se shodli na tom, že se EU nesmí nechat od Turecka vydírat v otázce bezvízového styku. Ten by měla Ankara získat výměnou za přebírání uprchlíků, musí ale proto splnit 72 podmínek EU, což se zatím nestalo. „Těžko může (Ankara) dávat za vinu Evropské unii, že nechce poskytnout Turecku vízovou liberalizaci, když Turecko velmi dobře ví, že nemá splněné všechny podmínky,“ řekl Kaliňák.
Přečtěte si o uprchlících v Calais: Uprchlický tábor v Calais se vyklízí. Opustilo ho už 1631 migrantů |
Sobotka zdůraznil, že se EU nesmí nechat Tureckem vydírat a při řešení migrační krize se nesmí zaměřovat pouze na něj. Nutné je podle něj odstranit faktory, které migranty do EU lákají, a uzavřít dohody se zeměmi původu, aby bylo možné uprchlíky vracet. Rakouský ministr také podotkl, že kromě uzavření balkánské cesty je potřeba udržovat kontroly i na vnitřních evropských hranicích.
Chovanec s Kaliňákem se také shodli, že kvóty na rozdělování migrantů v EU nefungují. Ze 160 tisíc uprchlíků si jich země rozdělily jen několik tisíc. Podle Kaliňáka má smysl ochrana hranic na balkánské cestě a je potřeba zlepšit ochranu hranic ve Středomoří. Unie by se měla zaměřit i na vyjednávání smluv s africkými státy o vracení migrantů.
O migrační krizi v Evropě čtěte více:
Byznys s pašováním migrantů roste. Za půl roku 7 tisíc nových podezřelých
Maďaři jasně odmítli kvóty, hlasování je ale kvůli nízké účasti neplatné
Orbán navrhuje deportovat ilegální migranty do táborů mimo EU
Nechcete uprchlíky? Přijdete o dotace, navrhuje italský premiér Renzi
Chovanec uvedl, že Česko chce pomáhat podobně jako nyní v Makedonii, kde nyní pošesté pomáhá několik desítek českých policistů při střežení hranic. Podle Chovance budou v zemi na tranzitní trase pro uprchlíky pomáhat, dokud o to bude Makedonie stát. Spolupráce bude pokračovat i příští rok. Na podobných misích byli policisté i v dalších zemích. „Máme ještě síly v rámci mise Frontex v Řecku, kde jsme z členských států třetí nejzastoupenější, v Itálii jsme sedmý nejvíc zastoupený kontingent. Česká republika se nemá za co stydět,“ zdůraznil Chovanec.
Zahraniční mise českých policistů začaly před rokem, kdy naplno vypukla migrační krize. Policisté působí v zemích na takzvané balkánské cestě, po níž především loni na podzim přicházely stovky tisíc migrantů z Turecka přes Egejské moře a státy západního Balkánu do střední Evropy.
Jednání ministrů se konalo v rámci Salcburského fóra, které vzniklo v roce 2001 jako nástroj pro komunikaci Rakouska se zeměmi střední Evropy. Česko fóru rok a půl předsedalo. Nyní bude fóru předsedat Maďarsko.