Produkci jatečného skotu a ovcí lze podpořit například dotacemi na trávu Sto dvacet tisíc litrů mléka může každý rok dodat do tržní sítě farmář, který chová masné krávy. Dovolují to podmínky EU. Chov masných plemen bude i do budoucna zřejmě dobrým podnikatelským záměrem.
Produkci jatečného skotu a ovcí lze podpořit například dotacemi na trávu
Sto dvacet tisíc litrů mléka může každý rok dodat do tržní sítě farmář, který chová masné krávy. Dovolují to podmínky EU.
Chov masných plemen bude i do budoucna zřejmě dobrým podnikatelským záměrem. A to i přesto, že v podmínkách vstupu českého zemědělství do EU byla nakonec dojednána národní kvóta na počet krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) pouze na 90 300 kusů. Původní požadavek ČR v Pozičním dokumentu zněl na 230 000 kusů.
Peníze na travní porosty
U chovu KBTPM a ovcí platí v případě ČR klauzule, podle které je možné dotačně podporovat jejich chov až do 100 procent skutečnosti v členských zemích EU. Podle hlavního vyjednavače podmínek za rezort zemědělství Miroslava Tomana je v současné době podpora KBTPM v ČR dokonce vyšší než v Unii. To znamená, že sto procent podpory bude pro chovatele v praxi znamenat méně peněz, ti ale mohou využít souběhu finančních prostředků z dotací na údržbu trvalých travních porostů. Kvóta 90 300 kusů je přitom v současné době dostatečná, říká Toman. V letošním roce byla totiž v ČR vyplacena podpora pouze na 80 107 telat, což je méně, než činí vyjednaná kvóta.
Problém statistiky
Podle ředitele Českého svazu chovatelů masného skotu (ČSCHMS) Karla Šeby je ovšem počet podporovaných kusů zavádějící. Podmínky podpory jsou totiž nastaveny tak, že postihují pouze zvířata narozená v období 1. 7. 2001 až 30. 6. 2002, takže nezahrnují všechna letošní telata a reálné stavy jsou vyšší. Ve skutečnosti se letos podle Šeby narodí zhruba o deset procent telat více, na ně však bude vyplácena podpora až napřesrok. Problém je podle chovatelů masného skotu i v tom, že o skutečných stavech KBTPM nemá tuzemská statistika přehled. Centrální evidence, kterou spravuje Českomoravská společnost chovatelů v Hradištku, nevede oficiálně KBTPM jako nedojené krávy. „Chovatelé navíc nevyřazují jalové krávy, které by za normálních okolností ze stáda vyřadili, takže současné stavy jsou vyšší než počet narozených telat. Kromě toho se na sto krav nenarodí sto telat, ale asi o pět procent méně,“ argumentuje Šeba.
Kooperace se Slovenskem
Ani reálně vyšší stavy by však neměly být pro podporu z EU do budoucna problém. Česká strana se totiž podle ministra zemědělství Jaroslava Palase dohodla na summitu o vstupu do EU v Kodani se Slovenskem o možnosti vyměnit část tuzemské produkce mléka za slovenskou kvótu na KBTPM. Podle Palase se zatím hovořilo o 3000 kusech KBTPM. „Dohodli jsme se, že se nad tímto problémem sejdeme se slovenským ministrem zemědělství někdy kolem 15. ledna 2003,“ informoval Palas. Podle Tomana je ale počet 3000 kusů KBTPM zanedbatelný. „Aby to bylo zajímavé, mělo by jít o výměnu deseti, patnácti až dvaceti tisíc kusů KBTPM. Vše ale musíme bedlivě propočítat, aby to bylo pro obě strany výhodné. Mléko například zaručuje denní tržby, na KBTPM se bere podpora jednou do roka,“ uvažuje Toman.
Možnosti kolem prodeje mléka
Podmínky v EU ale zaručují tržby z prodeje mléka i chovatelům KBTMP, zejména v případě menších farem. Farmář chovající masné krávy totiž může dodat do tržní sítě za rok až 120 000 litrů mléka a do tohoto objemu se ještě nepočítá prodej mléka takzvaně „ze dvora“. Takovou produkci mléka ovšem musí EU jednotlivým zemím povolit. Tak či tak, jde o jednu z mnohých „vychytávek“, které v podmínkách společné zemědělské politiky fungují a o jejichž využití by se měly jednotlivé komoditní skupiny podnikatelů v ČR zajímat. ČSCHMS nicméně o této možnosti ví. U ryze masných plemen, například charolais, si ale Šeba nedovede produkci mléka představit.
Co s českou strakou?
Jiná je však podle Šeby situace u smíšených plemen, v podmínkách ČR především českých strak. Zařazení tohoto plemene je ovšem sporné. „České straky nejsou striktně vymezeny v Nařízení rady, ve kterém jsou uvedena plemena, na jejichž krávy se nesmí čerpat dotace KBTPM,“ informoval Šeba. Zařazení českých strak mezi KBTPM by navíc zřejmě zkomplikovalo situaci při rozdělování vyjednané kvóty pro ČR mezi stávající chovatele. Šeba míní, že by bylo korektní rozdělit tuto kvótu mezi ty chovatele, kteří pracují v systému KBTPM již delší dobu, chovají skutečně masná plemena nebo jejich křížence. „Nebylo by šťastné dávat velký prostor těm, kteří teprve k produkci KBTPM chtějí přistoupit, třeba i ze spekulativních důvodů. Žádoucí by bylo spíše ponechat prostor pro expanzi stávajících chovatelů, protože by to posílilo jejich konkurenceschopnost vůči chovatelům v EU, neboť nemají dosud tak velká stáda, jako je tomu v Unii, například v zemích v bývalém NDR,“ domnívá se Šeba. Naopak s Bavorskem je v současné době velikost našich stád srovnatelná. Průměrná farma v ČR přitom chová zhruba 40 KBTPM a ročně vyprodukuje asi 36 telat.
