Zákon má pokutovat zneužívání tržní síly až deseti miliony korun
Za 14,90 koruny prodávalo Tesco v minulém týdnu kostku másla. „To už jsme pomalu jako v komunismu,“ komentoval hyper akční cenu prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. A posteskl si, že nikoho nezajímá nijak výjimečný a dlouhodobý jev v obchodních řetězcích – prodej potravin pod nákladovou cenou.
Zhruba před rokem, kdy máslo stálo přibližně třikrát tolik, přišel Toman coby nový šéf komory s návrhem zákona, který má uchránit dodavatele před „zlými“ řetězci. Teprve minulou středu se předloha zákona o významné tržní síle a jejím zneužití dostala na program sněmovny. Za pomoci koaličních poslanců ji skupina šesti sociálních demokratů úspěšně provedla prvním čtením. Topolánkova vláda přitom poslanecký návrh už na jaře zamítla s tím, že nic neřeší a je zbytečný. Nyní ho ČSSD a komunistům pomohla k dalšímu projednávání protlačit Strana zelených, lidovci byli rozpolcení, občanští demokraté nedisciplinovaní. Z ODS vynechali hlasování i členové vlády – ministr zemědělství Petr Gandalovič a ministr dopravy Aleš Řebíček. V sále nebyl při mačkání tlačítek přítomen ani Jiří Papež (ODS), předseda zemědělského výboru, který bude předlohu spolu s hospodářským výborem projednávat. I to může leccos naznačovat o dalším osudu kontroverzní normy v dolní komoře.
„Návrh je velmi špatný a fakt, že prošel prvním čtením, něco říká o situaci ve sněmovně,“ kritizuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Uznává sice, že na trhu není vše naprosto čisté a někteří obchodníci jednají na hraně etiky, předlohu však považuje za silně diskriminační. „Pokud by nový předpis měl být takto schválen, jsme připraveni se obrátit na Ústavní soud,“ předesílá Juračka. Jak dodává, společně s Hospodářskou komorou svaz udělá vše pro to, aby zákon Parlamentem neprošel. Členy svazu obchodu jsou třeba Tesco, Ahold, Globus, Billa, Spar a Makro, ovšem nikoli diskonty.
Likvidace českých dodavatelů?
Napomenout řetězce a říct jim: „Chovejte se u nás, jako se chováte doma,“ v tom vidí smysl speciálního zákona sociální demokrat Milan Urban. Jeho stranický kolega a stínový ministr zemědělství Michal Hašek ve sněmovně zahrál na národní strunu, když burcoval sněmovnu, aby začala hájit zájmy českých výrobců a nikoli cizích řetězců. Zpravodaj pro první čtení Jaroslav Plachý (ODS), který neuspěl s návrhem na zamítnutí předpisu ani jeho návratu k přepracování, míní, že zákon zneprůhlední podnikatelské prostředí vznikem neřešitelných sporů mezi dodavateli a odběrateli. „V důsledku to bude znamenat, že velcí odběratelé si raději nasmlouvají zahraniční dodavatele. České výrobce zákon neochrání, naopak je bude likvidovat,“ řekl Plachý. Varoval, že může vyvolat také další vlnu zdražování potravin. Šéf Potravinářské komory Toman je ale opačného názoru: „Kdyby řetězce platily dodavatelům do třiceti dnů a nevymáhaly různé poplatky, možná by potraviny nemusely být tak drahé.“
Významnou tržní sílu má dle návrhu odběratel, jehož čistý obrat za poslední ukončené účetní období přesáhne pět miliard korun. Za její zneužití má hrozit pokuta až deset milionů korun nebo do deseti procent z ročního čistého obratu. Tito velcí odběratelé budou ze zákona povinni připravit etický kodex s pravidly poctivého obchodního styku vůči dodavatelům a předložit ho Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Jeho předseda Martin Pecina už dříve upozornil na absurdní situaci, kdyby musel dohlížet na to, aby obchodník vybíral některé poplatky, když si je napíše do kodexu. Co mají tyto zásady obsahovat, totiž zákon neříká. „Vybírat takzvané regálné je normální a uplatňuje se po celém světě. Výrobci s tím počítají a tyto položky zahrnují do rozpočtu na marketing,“ říká Robert de Groot, viceprezident pro marketing Aholdu Czech Republic. „Prostory v obchodě jsou omezené a chce-li dodavatel cenné místo v úrovni očí, prodáme mu ho. Své zisky a potenciál obratu si přece musíme řídit my,“ poznamenává zástupce řetězce.
