Jak se žije v sídle jednoho z nejlepších německých klubů
Perex místo podtitulku
Schalke v němčině neznamená nic. Jmenuje se tak však jedna čtvrť města Gelsenkirchenu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. A když se k Schalke přidá ještě dvojčíslí 04, fotbaloví příznivci zbystří. Schalke 04 Gelsenkirchen je přední německý klub, jenž se čas od času prosadí i mezi evropskou superelitu. Jako například v roce 1997, kdy i se dvěma Čechy Němcem a Látalem získal Pohár UEFA. Nebo v současné sezoně, v níž se mu podařilo postoupit mezi nejlepších osm účastníků Ligy mistrů.
Je pátek 9. května 2008, den před bundesligovým zápasem Schalke 04–Eintracht Frankfurkt, ve kterém čeká domácí boj o druhé místo v tabulce, které zaručuje účast v milionářské Lize mistrů i v nadcházející sezoně. Stadionem Schalke nás provází manažerka komunikace klubu Stephanie Hieleová a má o čem hovořit. Gelsenkirchenská Veltins Aréna patří mezi nejmodernější stadiony nejen v Německu. Na svět přišla v roce 2001 a její rodiče do ní investovali 192 milionů eur. Do vínku dostala technologii, která je v současnosti světovým unikátem. Nikde jinde totiž trávník nevyjíždí ze stadionu ven jako pekáč z trouby. Dá se říci, že „jede za sluncem“ jak Středoevropan při dovolené na jihu. Trávník totiž slunce potřebuje, jinak by i v hypermoderní aréně přes veškerou péči po nějakém čase umřel a musel se celý vyměnit. Střecha stadionu je sice zasunovací a vysunovací, jejích 30 tun to zvládne za pouhou půl hodinu, ale životodárné paprsky pod ní neosvítí trávník ani celý, ani na potřebnou dobu. Nutná péče o trávník by se dala zařídit i jinak, třeba dosvěcováním, ale tvůrci Veltins Arény prý spočítali, že vyjíždění trávníku v betonové vaně bude nejekonomičtější variantou. Trávník se venku rekreuje zhruba 270 dní v roce, jeden jeho výlet tam a zpět přijde na patnáct tisíc eur. Venku před stadionem na něj čeká plocha připomínající letiště. Nebyla by to německá preciznost, kdyby beton ve chvíli, kdy se na něm nesluní trávník, zůstal nevyužitý. Slouží jako parkoviště.
Slivky pro Dortmund
Do Veltins Arény se při bundesligových zápasech vejde přesně 61 482 diváků. Dostat se na utkání Schalke 04 přímo z ulice však není nic jednoduchého. Permanentních vstupenek je prodáno 44 tisíc, dalších deset procent, tedy asi šest tisíc, musí být navíc vždy rezervováno pro hostující klub. Takže pro prodej před utkáním moc vstupenek nezbývá. Další místa jsou ve 72 Sky boxech, do každého se vejde dvacet lidí. Cena za ně se pohybuje od 80 tisíc do sta tisíc eur za rok.
Pro diváka však klub Schalke 04 udělá všechno. Do útrob stadionu natáhl 9,5 kilometru pivních trubek, z nichž se za zápas vytočí kolem 30 tisíc litrů piva, samozřejmě značky Veltins. Kvalita je nadevše, trubky se čistí každých čtrnáct dnů. Jak v nadsázce říká Stephanie Hieleová, 300 litrů piva musí po výplachu trubek vždy pryč: „Posíláme ho do Dortmundu, tam si na něm na stadionu diváci pošmáknou.“ Na mysli má sídlo a příznivce konkurenčního klubu Borussia se sídlem ve zhruba 80 kilometrů vzdáleném Dortmundu. Příznivci Schalke a Borussie jsou k sobě přibližně tak přátelští jako ortodoxní sparťané a slávisti.
K občerstvení slouží ve Veltins Aréně celkem 32 stánků. Protože před utkáním a o poločasové přestávce není času nazbyt a u stánků je třeba spěchat, nepoužívají diváci v Gelsenkirchenu pro placení peníze, které by jen zdržovaly. Nakupuje se na karty, které si zájemci opatří v automatech. Karta má neomezenou platnost, ale když si to zákazník přeje, nevyčerpaný obnos mu po zápase obsluha vrátí.
Svatba i křtiny na stadionu
Značka Schalke 04 je byznys se vším všudy. Stadion si můžete ve skupině prohlédnout za devět eur, jste-li samotář a trváte na soukromé prohlídce, musíte si připravit 155 eur. Součástí stadionu je samozřejmě muzeum se Síní slávy, v němž jsou kromě historických dokumentů a trofejí například i odlitky chodidel či rukou bývalých slavných hráčů gelsinkirchenského klubu. Muzeum se Síní slávy ovšem není žádnou raritou, naopak ne každý stadion se může pochlubit tím, že jeho součástí je kaple. „Hráči se v ní ale před zápasy nemodlí,“ upozorňuje manažerka Hieleová. Slouží především pro svatby skalních příznivců klubu, případně pro křty jejich potomků. Od onoho roku 2001, kdy byl stadion otevřen, uzavřelo v kapli manželství na 250 párů, pokřtěno v ní bylo více než pět set dětí.
Zajímavá je také návštěva šatny domácích fotbalistů. Žádný z nich, ani ty největší hvězdy, nemá místo v kabině stálé. Před zápasem jim přiděluje místa kustod podle čísel dresů hráčů, kterým ten den dal trenér důvěru. V Česku věc neslýchaná. Těžko si představit, co by se asi dělo, kdyby někdo třeba mazáku Řepkovi ve sparťanské šatně zasedl jeho místo.
Trávník jako v Edenu
Kromě kaple je ve Veltins Areně svatá ještě jedna věc: již zmíněný trávník. Stephanie Hieleová nás ochotně provedla veškerými zákoutími stadionu, ale pažitu jsme se dotknout nesměli. „Na trávník smějí opravdu jen hráči,“ říká rozhodně.
Hlavní greenkeeper Schalke se jmenuje Torsten Petri. Patří k největším evropským kapacitám ve fotbalové trávníkářské branži. Zajímáme se, zda je přímo zainteresovaný na sportovních výsledcích mužstva. „Máte prémie za to, když Schalke zvítězí?“ ptáme se. „Od utkání samozřejmě ne, ale když celá sezona dopadne dobře a tým si zajistí účast v evropských pohárech, potom ano. A zanedbatelná částka to není,“ konstatuje šéf trávníku v Gelsenkirchenu.
Trávník dodala firma Eurogreen, vyrostl na pozemcích rodinné firmy Peiffer. Ta vypěstovala travní drny pro takové fotbalové giganty, jako jsou například Manchester United, Ajax Amsterodam či FC Porto. A nově také pro multifunkční stadion Slavie Praha v Edenu.
Eurogreen je v Česku pevně etablovanou firmou. Zabývá se profesionálním zakládáním a údržbou sportovních trávníků již od roku 1994. Za dobu existence firma založila desítky nových fotbalových hřišť, provedla stovky jejich regenerací. Jen v letech 2002 až 2006 založila sto tisíc čtverečních metrů fotbalových trávníků. Ke klientům Eurogreenu patří například Slovan Liberec, 1. FC Slovácko, FK Most, Tescoma Zlín, FK Ústí nad Labem nebo Dukla Praha. Trávník opatřil pro Sportovní areál Strahov a také pro mnohá špičková golfová hřiště. Pokud jde o trávníky pro zahrady a parky, patří mezi zákazníky trávníkářské firmy i vládní instituce. „Našimi službami jsme v Česku přesvědčili i řadu topmanažerů a byznysmenů, takže máme řadu privátních zakázek,“ říká jednatel Eurogrenu Rudolf Synek.
Račte si bafnout
Firma Schalke 04 je ve svém regionu, v němž je pětina lidí bez práce, významným zaměstnavatelem. Stabilně v ní působí 250 lidí, v době zápasu dává práci dalším dvou tisícům. A nejen při zápasu, Schalke, to totiž zdaleka není jenom fotbal. Veltins Arena je multifunkční a pořád se v ní něco děje. Trávník vyjede ven na rekreaci a na jeho původním místě jsou koncertní síň, motokrosová aréna či plocha pro biatlon. S velkou nadsázkou a čistě statisticky by se dalo říct, že samotný fotbal je v aréně jen nablýskanou minoritou. Samozřejmě že prakticky to tak není. Vždyť jen na tréninky běžně chodí dva až tři tisíce lidí, více než na některá ligová utkání v Česku.
Má tedy byznys jménem Schalke vůbec nějakou chybu? Něco by se určitě našlo. Pro někoho například může být nepříjemným překvapením (pro jiného ovšem velmi příjemným), že během utkání se v celé aréně smí kouřit. „Od července se však kuřákům život zkomplikuje. Bude platit zákaz kouření ve všech prostorách stadionu kromě hlediště,“ říká manažerka Hieleová.
Nakonec až třetí
Sobotní zápas Schalke s Eintrachtem je jedno velké divadlo. Příjezd 61 tisíc fanoušků je logisticky zvládnut do posledního detailu. Auta si ještě před areálem přebírají průvodci, kteří řidiče bezpečně zavedou na příslušné parkoviště. Stadion se otevírá dvě hodiny před výkopem. O návštěvníky VIP prostor se pochopitelně staráindividuální hosteska. Připadáme si hodně nezdvořile, protože jsme snad jediní, kteří na stadionu nemají na sobě něco modrého, tedy něco v klubové barvě. Nejčastěji je to dres či šála.
Při domácím chorálu, který při nástupu mužstev na hrací plochu zpívá na 60 tisíc lidí, běhá mráz po zádech. Veškeré aktuality zprostředkovává krychle se čtyřmi obrazovkami, zavěšená pod střešní konstrukcí. Trávník a vrchní část střechy arény dělí 52 metrů a jediným hráčem, kterému se podařilo v lize vykopnout míč až nad krychli, byl podle manažerky Hieleové dnes již bývalý brankář Bayernu Mnichov Oliver Kahn. „I když to byl hráč soupeře, naši diváci tehdy jeho kop ocenili bouřlivým potleskem,“ vzpomíná.
Čas utkání se na Schalke měří nikoli na minuty jako na většině stadionů, ale na vteřiny. Protože se souběžně hrají i další bundesligová utkání, krychle zajišťuje online přísun výsledků. Marketingově je detailně propracován. Na obrazovce se například objeví změna stavu 1:0 bez údajů o klubech. Diváci napjatě sledují, kde že se skóre měnilo. Mezitím je čas na probliknutí reklamy. Obrazovky jsou velmi sledované, odhaduje se, že někteří diváci je sledují až polovinu času, který na stadionu stráví. Jediné, co se nesmí, je opakování sporných situací. Kdyby totiž domácí fanoušci zjistili, že sudí jejich miláčky poškodil, Veltins Arena by asi spadla.
Zápas Schalke 04 s Frankfurtem skončil povinným vítězstvím domácích 1:0. Po sportovní stránce nebyl nic moc. A to ještě domácí mohl zpražit český reprezentant Martin Fenin, který v dresu Eintrachtu zahodil tři vyložené šance. Po zápase se slaví, ale během půlhodiny je stadion kromě klubových pater zcela prázdný. Více než 60 tisíc diváků je „odbaveno“ bez jakéhokoli čekání.
Na závěr jen poznámka, že Schalke v konečné tabulce Bundesligy skončilo třetí za Bayernem Mnichov a Werderem Brémy. O účast v Lize mistrů bude muset bojovat v předkole. V posledním kole Bundesligy Schalke zvítězilo 2:0 v Norimberku a domácí tým se třemi českými reprezentanty (Blažkem, Galáskem a Kollerem) odsoudilo k sestupu.
