Severočeská Smržovka, ležící mezi Jabloncem nad Nisou a Tanvaldem, byla v minulosti významným textilním centrem.
Fungovalo zde několik velkých továren, z nichž jednou byla i Priebschova přádelna, pozdější Seba.
Mohutný komplex budov bývalé Priebschovy přádelny stojí ve východní části Smržovky při silnici na Tanvald. Hlavní část má tři nadzemní a tři podzemní podlaží propojená čtyřmi schodišti. Základem nadzemních podlaží o celkové výměře 9600 metrů čtverečních je obdélný sál 6 krát 8 polí o rozměrech 5,35 krát 7 metrů. Konstrukci jeho stropů tvoří betonové desky na ocelových traverzách, nesených litinovými sloupy. Sál je z rohů obsluhován čtveřicí věží, které na jižní straně obsahují schodiště a na severní pomocné místnosti a toalety. V největší, jihozápadní věži, jsou při schodišti situovány kanceláře mistrů a na vrcholu je umístěn vodojem. K východní straně sálu přiléhá strojovna.
Továrna byla funkční až do poloviny 90. let a dodnes je v provozuschopném stavu. Majitelem je tanvaldská společnost Seba T, která v minulých letech část areálu pronajímala a nyní se snaží celý komplex prodat. Cena je 14,9 milionu korun.
Fénix z popela
POPIS OBJEKTU
- *název - Priebschova přádelna kraj - Liberecký adresa - č. p. 453, 837 kult. památka - ne vlastník - Seba T cena - 14,9 milionu Kč výhody nákupu - přijatelná cena, zachovalý stav, provozuschopnost možné problémy - velikost objektu, náklady na revitalizaci První zmínka o Smržovce, původně nazývané Morgenstern (Jitřenka), pochází z roku 1528. Koncem 16. století patřilo zdejší panství Smiřickým, za účast na stavovském povstání jim ale bylo roku 1621 zkonfiskováno a připadlo Albrechtovi z Valdštejna. Za jeho působení se obec stala střediskem lnářského a plátenického průmyslu a již v 16. století také kolébkou severočeského sklářství. Rozmach pokračoval i v dalších stoletích a s nástupem průmyslové revoluce se z původních manufaktur a plátenických dílen staly moderní podniky. Jeden z nich patřil v 19. století firmě Johanna Priebsche dědicové (Johann Priebsch Erben). Roku 1908 však vyhořel a společnost se na jeho místě rozhodla postavit zcela novou mechanickou přádelnu. Projekt zadala drážďanské architektonické kanceláři Lossow & Kühne, která továrně vtiskla moderní saský styl. Samotnou stavbu do konce roku 1912 realizovala tanvaldská firma Karla Pekárka. Závod 06**
Roku 1913 při severní straně přádelny vyprojektoval architekt Karl Randak ze Šumburku ve spolupráci s technickou kanceláří Augusta Eichenauera z Vrchlabí vodní dílo s turbínami Voith. Generátory poháněly motory strojů a vytápění bylo napojeno na kotelnu sousední přádelny Maka, která také patřila Priebschům.
Za druhé světové války přešla továrna na zbrojní výrobu, hned roku 1945 byla proto znárodněna a roku 1948 se stala součástí nově vzniklé společnosti Seba. Ta sdružovala všechny textilní podniky na Tanvaldsku a bývalá přádelna Johanna Priebsche dědicové se stala jejím závodem 06.
Po roce 1989 prošla firma Seba privatizací a změnila se v akciovou společnost Seba T, která pokračovala v textilní výrobě. Kvůli úbytku zakázek a následné restrukturalizaci ale musela uzavřít některé provozy – mezi nimi i závod ve Smržovce.
