Ministerstvo průmyslu chce maximalizovat prospěch Transgasu.
Každý to zná ze zahraničních filmů. Hrdina na své cestě čelí nástrahám, kameny se valí, ohnivé plameny šlehají a kopí sviští. Pro zpestření se občas objeví i nějaký ten kostlivec. Jenomže ve skutečnosti jsme v Česku. Zdejší pasti jsou mělké , nástrahy nedůmyslné, kopí míjejí cíle, konspirace je na úrovni šmelinářů s králičími kožkami. O čem to mluvím? Inu, o posledních pokusech ministerstva průmyslu a obchodu vyrovnat se s úkolem privatizace české energetiky a plynárenství. Jeho návrh zprávy pro vládu je mimořádně zdařilým příkladem úspěšného působení silových průmyslových lobby na státní správu. Těch několik stránek by si vyžádalo rozsáhlý kritický komentář a analýzu, pro něž zde bohužel není prostor. Pokusme se proto uvést na pravou míru alespoň několik citátů z dokument u.
Regulace.
„Především kvůli nedostatečné legislativně ošetřené regulaci se nedoporučuje snižovat majetkovou účast státu na podnikání v žádné z distribučních společností pod 50 % …
Není pravda, že v České republice neexistuje dostatečná regulace infrastrukturních monopolů. Stát má ve své ruce hned několik velmi účinných nástrojů: zákon o cenách, koncesní pravomoc ministerstva a velmi diskutabilní neliberální vyhlášku o podmínkách udílení licence na dovoz zemního plynu. Pokud někdo tyto nástroje zaváže do jednoho uzlíku a na něj nalepí ceduli Regulační úřad, mohou být možná státní kompet ence vykonávány o něco důsledněji, ale na věci samé to nic nemění. Absence regulačního úřadu tedy nemůže být argumentem pro další odsouvání privatizace a nezbytné liberalizace trhu.
Nezávislý dovoz.
„Toto ohrožení by spočívalo zejména ve snaze uplatnit… dovozy plynu na úkor uzavřených kontraktů.
Není pravda, že zájmem zahraničních investorů je neprodleně zahájit nezávislý dovoz plynu, a tím ohrozit Transgas. V prvé řadě jim v tom účinně brání výše zmíněná vyhláška o dovozních licencích. Možnost dálkové přepravy plynu na územ í České republiky navíc existuje ve významnějším rozsahu pouze přes potrubní systém Transgasu. Ten by tak sice přišel o část výnosu z obchodu plynem, ale nikoliv o inkaso poplatků za přepravu pro jiné subjekty. Ostatně, větší část výnosu Transgasu pochází právě z přepravních služeb pro ruský Gazprom a německé firmy Wintershall AG a Verbundnetzgas AG.
Přechodné období.
„ČR žádá (Evropskou komisi - pozn. red.), aby harmonogram otevírání trhu začal být uplatňován až od 1. ledna 2005, aby nedošlo k nežádoucím otřesům.
Není pravda, že je nezbytné co nejvíce prodlužovat přechodné období, které si Česká republika hodlá na Evropské unii vyžebrat pro implementaci plynárenské direktivy. Naopak, čím dříve bude trh s plynem (o elektřině ani nemluvě) otevřen konkurenci, tím spíše se projeví její blahodárný efekt na ceny pro konečného zákazníka.
Revitalizace versus privatizace.
„Nastartovaná revitalizace průmyslových podniků by mohla ztroskotat v případě, kdy by soukromý subjekt vlastnící distribuční společnost přerušil dodávku energií na základě dlužných částek, které jsou častým průvodním jevem revitalizovaných podniků.
Děsí mne programové a účelové propojování vládního projektu revitalizace s privatizací. Jakpak to stát jako majoritní akcionář hospodaří v distribučních společnostech, jestliže je k jejich škodě nutí poskytovat velmi pochybné „úvěry bankrotujícím podnikům v podobě nezaplacených dodávek plynu či elektřiny? Jaká je odpovědnost státu vůči minoritním akcionářům, kteří jsou tímto rozhodnutím nepochybně poškozováni? Pokud by tak jednal soukromý subjekt, vysloužil by si minimálně pří domek tuneláře a darebáka.
Transgas nade vše.
„…aby celá majetková účast státu na podnikání distribučních společností… byla prodána… státnímu podniku Transgas…
Opětné sjednocování plynárenství pod vlajkou Transgasu znamená nejen návrat před rok 1993, ale především významnou monopolizaci oboru, a tedy i výrazné ztížení podmínek pro otevření trhu s plynem podle přijatých pravidel Evropské unie. Je stliže Transgas jako majoritní vlastník přenese podle návrhu zprávy pro vládu své dlouhodobé smluvní břemeno na distributory plynu, uzavře se možnost otevření trhu na dalších patnáct let. Hrozící důsledek pro občany je jasný: mnohem dražší plyn či elektř ina než v případě normálních evropských tržních podmínek.
Zmiňme se ještě o obecně sdílené informaci, že renomovaná poradenská společnost Deloitte & Touche navrhla státním orgánům postup, který je obsahem zprávy do vlády. Je to jinak. Pravda zní, že tato firma zpracovala takový dokument pro Transgas na základě jeho objednávky a za jeho peníze s tím, že se jedná o řešení nejvýhodnější pro klienta (to je ostatně svatá povinnost každé dobr é a renomované poradenské firmy). Ministerstvo průmyslu a obchodu, onen nábřežní chrám zkázy s prosklenou kupolí, se přijetím tohoto konceptu konsekventně ztotožňuje s maximalizací prospěchu Transgasu, který je již nyní nejvýraznějším monopolistou, a nadále jeho pozici posiluje.
