Ne vždy politici na malé a střední podniky myslí tak, jak proklamují.
Myslet hlavně na malé – to je dnešní ekonomické heslo Evropské komise. V praxi to znamená vytvářet co nejlepší podmínky pro malé a střední firmy. Důvod je prostý. Právě tyto podniky zůstávají v Evropě a vytvářejí nejvíce pracovních míst. A to západní Evropa, zmítaná nezaměstnaností kvůli přesouvání výrob velkých společností do zemí s levnější pracovní silou a nižšími daněmi, potřebuje především.
Jak se promítá priorita Bruselu do praxe v Česku? I u nás se začíná pojem „malé a střední podniky“ skloňovat ve všech pádech. Ministerstvo průmyslu a obchodu pro ně na vytváří dotační programy. Nový živnostenský zákon významně zjednodušil podnikání. Pomalu se ustupuje od investičních pobídek, které měly velké společnosti do Česka přilákat za každou cenu. To, co si museli čeští podnikatelé tvrdě zaplatit, dostávaly bohaté zahraniční firmy od státu a obcí za hubičku. Levné pozemky, daňové prázdniny, dotace na pracovní místa.
Ale ne vždy politici na malé a střední podniky myslí tak, jak proklamují. Jedním z takových příkladů je záměr zrušit daňové zvýhodnění stravenek, které by postihlo právě malé firmy. Velkým podnikům, které mají možnost poskytovat závodní stravování, by však výhody zůstaly.
Čeští zemědělci a potravináři zase úpí pod tlakem velkých obchodních řetězců, které mají dominantní postavení na maloobchodním trhu. Nemají na výběr. Pokud chtějí své výrobky prodat, musejí přistoupit na diktát řetězců. Pokusy o zákon, který by nějakým způsobem často až nezákonné počínání velkých obchodníků postihoval, označuje ministr průmyslu a obchodu za pitomost.
Velkou brzdou rozvoje menších podniků je také problém s platbami od velkých firem. Například malé stavební podniky, které pro ně pracují, musí uhradit materiál nebo práci většinou hned. Samy však musí o každou korunu dlouho žebrat. Velcí investoři totiž požadují od svých subdodavatelů ve smlouvě schválení 65 až 140 dní splatnosti faktury. Ale finanční úřad se malých podnikatelů neptá, kde vezmou na daň z přidané hodnoty, když sami ještě nedostali za svou práci zaplaceno. Kvůli přežití si proto musí brát úvěry a zabředávají do dluhů. Větší pomoci od státu se zatím nedočkali. A tak člověka napadá, nad kým doopravdy politici drží ochrannou ruku.
