Bezpečnostní agentura vlastněná Lubomírem Svobodou zabezpečovala během voleb budoucího prezidenta stepní země.
Lubomír Svoboda v Mongolsku rozjel nevídaný byznys. Jeho první firma nazvaná Freedom Capital představuje bránu do této stepní země. Kromě turistických výprav zastřešuje i překlady, konzultace, tlumočení a zastupuje české firmy. Například kopřivnickou Tatru.
Druhá firma zaměřená na ochranu a bezpečnost s názvem Security Management International má ještě impozantnější reference. Zaměřuje se na ochranu zlatých dolů a převozů zlata. Několik let střežila českou ambasádu v Ulánbátaru, při volbách a při vyhlášení jediného výjimečného stavu v Mongolsku chránila předsedu demokratické strany a současného prezidenta Mongolska.
Jenomže tím výčet aktivit českého podnikatele nekončí. Založil Česko-mongolskou obchodní komoru a tvoří zpravodajství o Mongolsku v českém jazyce. Samotného ho nejvíce uchvátila mongolská divočina, kde se bez elektřiny a jen s omezeným spojením se světem cítí nejlépe.
Druhý domov
Do středoasijského státu zavítal poprvé v roce 1997. „To mě požádala jedna německá firma, zda bych pro ně nevyškolil personál pro jejich podnik. Ten jsem nakonec do roku 1998 vedl jako ředitel,“ vysvětluje Lubomír Svoboda, jak se poprvé do země dostal.
S vojenským vzděláním, střední vojenskou školou v Martině a akademií v Brně byl vhodným kandidátem na vyškolení mongolského personálu kasina, kde se velmi osvědčil a stal se jeho generálním ředitelem.
V roce 1999 otevřel s německou firmou podnik v České republice, kde zaměstnával padesát Mongolů. Opět šlo o kasino s živou hrou. „S Mongoly jsem byl spjatý i po návratu,“ říká český podnikatel.
V roce 2002 se do Mongolska vrátil. Cítil příležitost. Ostatně v Mongolsku jsou šance a příležitost i dnes. „Československo mělo v Mongolsku velice dobrý zvuk, zvláště do roku 1990. Do té doby jsme byli po Sovětském svazu druhou ekonomicky nejvýznamnější zemí pro Mongolsko. Po roce 1990 jsme ale vyklidili pozice. Dodnes má však Česka republika Mongolsko jako prioritní zemi v rozvojové pomoci a to Mongolové velice kladně vnímají a jsou za to vděční,“ shrnuje vztahy obou zemí Lubomír Svoboda.
Sám v Mongolsku začal provozovat několik českých restaurací a bezpečnostní agenturu. Nějakou dobu se věnoval i hracím automatům. Konzultace a vytváření zázemí českým firmám vyplynuly z jeho znalostí a lokálních zkušeností. „K turismu jsem přešel, protože jsem se začal více zabývat potápěním, motorkami a cestováním po Mongolsku. Takže jsem spojil podnikání s tím, co mám nejraději,“ vysvětluje svůj odklon od pohostinství k zážitkovému byznysu.
Jeden z mála
Je velmi pravděpodobné, že v Mongolsku není oblíbenějšího a uznávanějšího Čecha. Lubomíru Svobodovi k tomu dopomohla i příhoda z léta 2013, kdy se jel potápět na jezero Ögii nuur.
Obyčejný výlet se proměnil ve velké drama. Zhruba dva kilometry od břehu se totiž kvůli náhlé změně počasí převrhla loď s pěti lidmi. Mongolové, kteří jsou známí svým strachem z vody, jsou povětšinou neplavci. Právě český podnikatel je se svým člunem zachránil. Jak sám poznamenal, bylo to za minutu dvanáct. Dostal za to mongolské státní vyznamenání Řád spravedlnosti.
Svoji novou domovinu se snaží podporovat i kulturně. Sbírá mongolské umění. Pro mongolské umělce uspořádal různé výstavy. Například i P raze, v Plzni nebo Českém Krumlově. V současnosti se snaží propojit mongolskou ambasádu s Karlovou univerzitou ohledně výstavy v Karolinu. Doufá, že to zvládne do konce roku.
