S Bruselem bude jednat bývalý plzeňský primátor Miroslav Kalous
Vše nasvědčuje tomu, že Češi brzy začnou oficiálně jednat s Evropskou komisí o způsobu čerpání peněz z evropských fondů v letech 2007 až 2013. Už bylo načase, dodávají mnozí. Změny v pražských vládních křeslech - a zvlášť v čele ministerstva pro místní rozvoj - rychlému tempu rozhodně nepomohly. Jednání s Bruselem je přitom nutné dokončit co nejdříve, aby Česko už mohlo zahájit rozsáhlejší čerpání evropských financí. Ve zmiňovaném období by Češi měli mít k dispozici zhruba sto miliard korun na budování silnic či čističek odpadních vod, podporu průmyslových inovací, rozvoj lidských zdrojů, obnovu venkova a další záměry.
Šéfem českého vyjednávacího týmu se stal bývalý plzeňský primátor Miroslav Kalous, který je dnes náměstkem ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka. Právě tento resort má na starosti celkový tok dotací z EU. Kalous na ministerstvo přišel už za Čunkova předchůdce Petra Gandaloviče.
Informace týdeníku EURO říkají, že v české vládě již víceméně panuje shoda v tom, že Praha by měla do Bruselu poslat příslušné dokumenty - Národní strategický referenční rámec a jednotlivé operační programy. Tím by byly formální rozhovory zahájeny. Dosud se jednalo neformálně a vyjednavači Evropské komise navrhovali, aby se takto pokračovalo i nadále, než se vyřeší řada sporných bodů (EURO 6/2007). V Praze ale podle všeho převládl názor, že bez formálních rozhovorů by se vše protahovalo. Je totiž třeba donutit také Brusel k aktivnějšímu přístupu a jednoznačným stanoviskům. A některé změny v příslušných dokumentech bude asi nutné udělat tak jako tak, bez ohledu na charakter rozhovorů.
Gandalovičova laťka.
Bývalý ministr pro místní rozvoj Petr Gandalovič (ODS) a jeho tým se na konci minulého roku prezentovaly především enormní snahou urychlit veškeré čerpání a využít maxima evropských peněz. To o Gandalovičově nástupci Jiřím Čunkovi (KDU-ČSL) říci nelze. Do značné míry je to pochopitelné. Čunek jako nový šéf lidovců a také čerstvý vicepremiér musí čelit obviněním z údajné korupce. Svou pozornost přirozeně zaměřuje jiným směrem a jako nový šéf vládní strany má i další starosti. Nový Čunkův tým navíc musel studovat to, k čemu už Gandalovičovo vedení a předchozí vláda Mirka Topolánka zaujaly jasné stanovisko. Znovu se otevřela otázka, zda je lepší s Bruselem vyjednávat neformálně, či formálně. Zatímco zástupce „eurorealistické“ ODS se snažil nasadit chrtí tempo, působení představitele „eurooptimistických“ lidovců v čele ministerstva naopak mnozí spojují se zařazením nižších rychlostí. To na druhé straně neznamená, že by ve svém tempu polevilo celé ministerstvo. Ale ani ve vztahu ke druhé straně v Bruselu nebylo ideální, když se dlouho nevědělo, kdo vlastně bude hlavním českým vyjednavačem.
Ti, kdo v Česku na evropské peníze čekají, jsou trochu vyděšeni. Europoslanec a šéf Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák (ODS) týdeníku EURO řekl, že byl znepokojen celkovým zdržením a také předchozím zpochybněním již schválených dokumentů. Dává přednost rychlejšímu jednání, byť bude nutné ještě některé věci dopracovat. Sám Vlasák odhaduje, že rozhovory s Bruselem mohou v nejlepším případě skončit na konci května, možná ale později. Skluz je příliš velký, když uvážíme, že nové sedmileté období začalo na začátku letošního ledna.
Zahlcená komise.
Jedním z problémů je velký počet českých operačních programů, které mají tok evropských peněz usměrňovat. Je jich více než dvacet. To je dáno i tím, že na rozdíl od minulého období 2004 až 2006 nyní mají své operační programy jednotlivé regiony. Oldřich Vlasák upozorňuje, že také Evropská komise bude mít problémy se zvládnutím rozhovorů o spoustě dokumentů najednou. Tím spíše, že musí jednat se všemi sedmadvaceti zeměmi, byť některé bohatší členské státy budou čerpat mnohem méně peněz než ty, které do EU vstoupily v roce 2004. A celkový počet operačních programů všech států činí více než 450, přičemž je nutné připočíst stovky dalších projektů.
V českém případě se jako velký zádrhel jeví Integrovaný operační program (IOP), jehož prostřednictvím by Česko mělo získat asi šest procent celkové částky (tedy zhruba šest miliard korun ročně). Ten jako jediný ještě neschválila ani minulá vláda a lámat hlavu si nad ním bude i nynější kabinet. Kritici označují IOP za jakési skladiště věcí, pro které se nenašel samostatný program. Mají se z něj financovat projekty nejen zavádění informačních technologií, modernizace veřejné správy, ale i policejních služeben, část prostředků má jít také na zdravotnictví, kulturu, cestovní ruch a opravu panelových domů. Z tohoto pohledu tedy program postrádá jasný jednotící smysl, který by Česko k využití evropských peněz opravňoval.
Hrozba ztráty celého roku.
Bývalý ministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD) uvádí, že smyslem IOP mimo jiné bylo vytvoření jakési zálohy a pomoci pro regionální operační programy (ROP), které v nynějším období vlastně začínají od nuly. Martínek upozorňuje, že i když lidé z Evropské komise nebyli v minulosti ze samostatných regionálních programů nadšení, nyní změnili rétoriku a naopak chtějí peníze z integrovaného programu převést právě do ROPů. Sám Martínek, který dnes vystupuje jako stínový ministr za sociální demokraty, je zastáncem regionálních programů. „Kraje se díky nim naučí dělat to, kvůli čemu vlastně vznikly - regionální politiku,“ dodává politik ČSSD.
Ani Oldřich Vlasák nepovažuje IOP za smetiště. Takové hodnocení je podle něj příliš hrubé. Připouští nicméně, že by celkově bylo lepší mít mnohem méně operačních programů. Na druhé straně by ale česká strana neměla v současné době nijak bořit svou dosavadní strategii, aby neprotahovala rozhovory s Bruselem. Vlasák se domnívá, že Češi by měli do Bruselu co nejdříve zaslat všechny dokumenty včetně IOP.
S tím souhlasí i vyjednavač Miroslav Kalous. „Mojí ambicí je odeslat do Bruselu všechny potřebné dokumenty nejpozději do 6. března. Když se tak nestane, naplní se reálná hrozba, že nám komise bude schvalovat operační programy až na přelomu let 2007 a 2008. A protože peníze je nutné vyčerpat do konce roku 2015, připravíme tak sami sebe o rok, který nám může velmi chybět,“ uvedl Kalous. A proč do konce roku 2015? To vyplývá z pravidla n+2, podle něhož bude nutné finance na rok 2013 (poslední v nynějším období) vyčerpat nejpozději během dvou následujících let.
Jednotně vůči Bruselu.
Přestože předchozí vláda již příslušné dokumenty (kromě IOP) schválila, budou o nich ještě mluvit i ministři nynějšího koaličního kabinetu. „Odpovědnost za přípravu a následné čerpání z evropských fondů přísluší vládě,“ vysvětluje Kalous. Proto jí přísluší i konečné rozhodnutí o odeslání dokumentů do Bruselu. Také ještě musí projednat IOP. „Česká pozice při jednáních s Bruselem by rozhodně měla být koordinovaná a jednotná,“ zdůraznil Miroslav Kalous.
Oldřich Vlasák, který byl do roku 2004 primátorem Hradce Králové a před několika dny byl zvolen do důležité funkce zástupce koordinátora regionálního výboru Evropského parlamentu, by očekával zvýšenou aktivitu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) i v dalších oblastech. Bude nutné vyjasnit kompetence při jednáních s Bruselem, aby se zohlednila stanoviska dalších českých ministerstev. Důležité podle Vlasáka je, aby Miroslav Kalous měl silný mandát. Vlasák také vyzývá MMR k větší součinnosti s kraji i městy a vytvoření společné monitorovací komise.
Právě připravenost měst na čerpání je klíčová. Necelá třetina celkové částky z regionálních operačních programů (tedy více než pět miliard korun ročně) bude směřovat do podpory urbánního rozvoje. Vlasák ale zdůrazňuje, že města by měla získat také prostředky z dalších operačních programů - kupříkladu na dopravu či stavbu čističek odpadních vod. Nutné je dále vyjasnit pravidla pro spolufinancování. Evropská unie může v konkrétních projektech přispět maximálně 85 procenty celkové částky, v některých případech ale méně. I to je však nutné doladit během jednání s Bruselem. Zbytek financí bude nutné najít v Česku. Otázkou je, nakolik by měl přispívat stát a do jaké míry by si měl peníze obstarávat konečný příjemce, kterým může být kraj, město, nezisková organizace či soukromý podnik. Svaz měst a obcí navrhuje rozdělit podíl státu a konečného příjemce napůl. Tím by měl být i žadatel o evropské peníze zainteresován na smysluplnosti projektu, který předkládá.
Čechům jako Němcům.
Skeptiky asi napadne otázka, stojí-li veškeré úsilí maximálně čerpat z fondů EU vůbec za to. Ani evropských peněz nebude nikdy dost. Realisté ale upozorňují, že takový objem financí od Evropské unie jako v období 2007 až 2013 už Česko nikdy nezíská. Země má nárok zhruba na stejnou sumu jako podstatně větší Německo - na více než 26 milionů eur. Všechny české regiony kromě Prahy jsou totiž považovány za relativně chudé, zatímco v Německu je takových oblastí menšina. Více peněz než do Česka poputuje jen do tří zemí: Polska, Španělska a Itálie. Západoevropské země si ovšem zvykají na to, že po rozšíření EU o chudší státy se musejí uskrovnit. Je pravděpodobné, že za sedm let bude Česko v podobné pozici. A příštích sedm let může být v mnoha ohledech klíčových pro rozvoj českých regionů. To by měli vědět Jiří Čunek i další ministři.
Informovat bude Vondrův úřad
Odbor pro informování o evropských záležitostech, který byl po nástupu prvního Topolánkova kabinetu převeden z úřadu vlády na ministerstvo pro místní rozvoj, čeká další změna. Má být podřízen vicepremiérovi pro evropské záležitosti Alexandru Vondrovi. „Dohodli jsme se na tom s místopředsedou vlády Čunkem,“ uvedl Vondra. Právě informování o fondech EU bude jednou ze dvou hlavních priorit odboru. „Po celé zemi je poptávka po těchto informacích,“ dodal Vondra. Druhou prioritou jsou záležitosti spojené s chystaným předsednictvím Česka v EU.
