Šéfové vidí šanci k rychlé úvěrové expanzi
Maximum z šance, kterou nabídl trh: tak se dá nazvat strategie, kterou zvolil vrcholový management Komerční banky (KB) pro současné období. Československá obchodní banka postupně analyzuje úvěrové klienty Investiční a Poštovní banky (IPB), kterou zakoupila, a ti zčásti propadávají sítem konzervativního bankovního domu, nebo sami odcházejí hledat štěstí jinam. Vedení Komerční banky je rozhodnuto využít této jedinečné situace a začít s úvěrovou expanzí dříve, než původně plánovalo. „Máme zájem o klienty bývalé Investiční a Poštovní banky, potvrdil minulý týden generální ředitel KB Radovan Vávra. Dodal, že absolvoval jednání se všemi řediteli poboček své banky právě na téma vstřícnosti vůči klientům IPB, kteří mají zájem stát se klienty Komerční banky. ČSOB v současné době spolu s vybranými auditory posuzuje jednotlivé úvěrové případy IPB a zcela logicky mezi nimi vybírá ty, které si ponechá. Ovšem objem úvěrů, jež IPB poskytla, činí v nominálním vyjádření přes 180 miliard korun, a probírka tedy chvíli trvá. Ostatně ČSOB má na to, aby zjistila, co pod jménem IPB koupila a co z toho si chce ponechat, ještě minimálně sedm měsíců. Návrat ztracených synů. Zainteresovaní lidé v Komerční bance se domnívají, že ČSOB nebude mít zájem o více než polovinu z portfolia IPB. „Naše odhady říkají, že by mělo jít o úvěry v nominální hodnotě kolem sta miliard korun, o tři až pět tisíc klientů, uvedl Vávra. Upozornil, že to v žádném případě neznamená, že by se Komerční banka vrhla na všechny klienty Investiční a Poštovní banky, o něž nebude mít ČSOB zájem. Komerční banka již některé z nich přijala pod svá křídla. Vávra tvrdí, že bude mít zájem především o ty, kteří již jsou jejími klienty, a kterým tedy bude případně ochotna navýšit jejich současné úvěrové pozice. Některé firmy byly například klienty Komerční banky, poté přešly vzhledem k lepším úrokovým podmínkám do IPB a nyní mají zájem vrátit se. Člen představenstva Tomáš Spurný říká, že banka přitom nepožaduje, aby tito klienti měli splaceny veškeré úvěry, které jim IPB poskytla. „Tyto klienty přefinancujeme, uvedl. Myslí si, že riziko přebírání klientů IPB nemusí být tak vysoké, jak se obecně očekává, protože většinou již mají historii, kterou lze posoudit, a byznysplán, který lze analyzovat. Klienty IPB přitom Komerční banka zřejmě zatím nemusí sama aktivně oslovovat, protože jdou do ní sami, tlačeni především časem a tím, že nemohou mít přesné informace, jaký postoj k nim zaujme ČSOB. Na základě předběžných odhadů Spurný usuzuje, že Komerční banka by postupně mohla získat až šest set bývalých klientů Investiční a Poštovní banky. Údaje k 30. červnu letošního roku přitom uvádějí, že sama má více než 55 tisíc klientů, kteří dostali úvěry do objemu 50 milionů korun, a 94 tisíc klientů s úvěry nad touto hranicí. Celkový objem čistých úvěrů, které banka poskytla, činí podle stejných údajů 135 miliard korun. MMF jako privatizační příležitost. Přípravy privatizace Komerční banky běží podle scénáře, který stanovila vláda. „Schválený kalendář je šibeniční, lhůty jsou krátké, nicméně dokončení prodeje v březnu roku 2001 je možné, uvedl Vávra. „Znamená to provést kompletní transakci ve velmi omezeném čase, dodal. Za platformu pro neoficiální jednání mezi akcionáři KB a potenciálními kupci považuje podzimní zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze. Informační memorandum banka na základě doporučení svého privatizačního poradce, společnosti Goldman Sachs, zaslala 32 zahraničním investorům a plán počítá s tím, že due diligence by pro vážné zájemce mohla probíhat právě na podzim. Bez zbytečné sebekritiky. Vávra tvrdí, že se managementu banky podařilo za pouhých třicet dní zcela změnit organizační strukturu banky. „Komerční banka má nejlepší představenstvo z firem, které v České republice působí, prohlásil. Do konce roku by po masivním propouštění měla mít 10 200 zaměstnanců. V této souvislosti generální ředitel připomíná, že ani jeden ze zaměstnanců, kteří museli dosud v rámci restrukturalizace odejít, se nechce s bankou soudit. Spurný uvedl, že bilanční suma banky narostla v letošním druhém čtvrtletí o 13,7 miliardy korun a poprvé po osmnácti měsících se zastavil pokles. Na její nárůst měl největší vliv příliv depozit od drobných klientů. To je zřejmě především důsledek spekulací kolem IPB a následného zavedení nucené správy. Úvěrové portfolio banky kleslo o čtvrtinu, a to především vzhledem k operacím s Konsolidační bankou, na niž byly převáděny špatné úvěry. Přesto díky pozitivní situaci na trhu Komerční banka posílila limity pro některé klienty, ačkoliv expanzivní úvěrovou politiku chystá až v příštím roce. Sedmdesát procent nových transakcí tvoří opakované úvěry, jak tvrdí Spurný. Nárůst zaznamenaly jak hypoteční úvěry, jejichž objem narostl od počátku roku o 4,5 procenta na 8,4 miliardy korun, tak spotřebitelské úvěry, které se zvýšily o jedenáct procent na 3,3 miliardy korun. Ke konci prvního pololetí banka vykázala čistou ztrátu ve výši 632 milionů korun. Kvůli transakci s Konsolidační bankou musela danit mimořádné výnosy z prodeje aktiv. Před zdaněním vytvořila zisk ve výši 718 milionů korun. Na konci roku čeká ztrátu ve výši miliardy korun.
