"Důležité je vytvořit systém, kde se může malá nebo střední firma bez větších potíží věnovat tomu, co je její hlavní náplní - vytváření přidané hodnoty," říká v rozhovoru velvyslanec Ramiro Cibrián.
vzkazuje podnikatelům vedoucí Delegace Evropské komise v ČR Ramiro Cibrián
„Důležité je vytvořit systém, kde se může malá nebo střední firma bez větších potíží věnovat tomu, co je její hlavní náplní - vytváření přidané hodnoty,“ říká v rozhovoru velvyslanec Ramiro Cibrián.
* Jaký výsledek referenda očekáváte?
Podle mého názoru si většina českých občanů uvědomuje, že místo České republiky je v Unii, která poskytne lepší prostor pro prosazování českých národních zájmů, než kdyby Češi zůstali mimo ni. Proto očekávám kladný výsledek referenda, který umožní ratifikaci Smlouvy o přistoupení do Evropské unie.
* Jak hodnotíte dosavadní informační kampaň o EU? Domníváte se, že je v ní dostatečně pamatováno na podnikatele, kteří se obávají konkurence a byrokratických překážek v podnikání?
Evropská komise se již několik let zaměřuje na informování českých obyvatel a firem o tom, jaké změny pro ně vstup do Unie přinese.V posledních měsících se informovanost o Evropské unii v občanských a podnikatelských kruzích zlepšila. Pozoruji rostoucí odbornost dotazů, které dostávám, i zvyšující se frekvenci různých konferencí, seminářů a debat na téma vstupu do Evropské unie. Zkvalitnila se i odborná diskuze o dopadech vstupu do Unie - v tom smyslu, že ubylo paniky vyvolané ničím nepodloženými informacemi typu „všechno bude dražší“, a naopak se stále více lidí začíná zamýšlet nad tím, co udělat pro to, aby byli v EU úspěšní.
* Můžete charakterizovat přínos členství České republiky v Unii z hlediska politického, ekonomického a kulturního?
Pro Českou republiku bude členství v Evropské unii důležité zejména z toho důvodu, že bude mít právo aktivně se podílet na rozhodovacím procesu Unie. Česká republika bude mít své zastoupení ve všech institucích Unie, z nichž nejdůležitější jsou Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise. Dále: odstranění všech hraničních kontrol zboží umožní plnou účast na největším společném hospodářském trhu na světě. Přínos lze očekávat také od liberalizace služeb, kapitálu a pracovních sil. Členství v Unii přinese ještě vyšší zahraniční investice. Ty spolu s přílivem kapitálu z posledních let povedou ke zlepšení produktivity, dovedností a přenosu technologií a v neposlední řadě k stabilnějšímu právnímu a ekonomickému rámci. Navíc bude existovat zvýšená podpora z fondů EU, která pomůže zvládnout konkrétní výzvy spojené s členstvím. Přístup České republiky - země s bohatým kulturním dědictvím - zvýší rozmanitost EU, obohatí výměnu myšlenek a přispěje k lepšímu konsenzu a porozumění jiným Evropanům. EU se může od nových členů učit z jejich zkušeností s vlastními reformami.
* EU vydala řadu doporučení, jak zlepšit např. etiku v podnikání, jak zaručit průhlednost ekonomických a peněžních transakcí, jak potlačovat korupci apod. V čem by se dle vašeho názoru měla ČR nejvíce zlepšit ?
Jednotný vnitřní trh Evropské unie je založen na ekonomickém předpokladu, že větší hospodářský prostor a zdravá konkurence umožňuje efektivnější alokaci zdrojů, a tím růst životní úrovně. Otevřené hranice umožňují kapitálu i pracovní síle, aby se orientovaly tam, kde to považují za nejvýhodnější. Česká republika má v tomto smyslu nejlepší geografické předpoklady a dopravní infrastrukturu. Mezi další kritéria konkurenceschopnosti patří schopnost daného státu vytvořit příhodné podnikatelské prostředí. To je důležité pro příliv zahraničních investic, ale především pro snižování nákladů, a tím i pro konkurenceschopnost domácích firem. Česká republika by mohla zefektivnit fungování svého právního řádu, svých hospodářských úřadů a posílit tak své nesporné konkurenční výhody. Samozřejmě, otázky jako velká ekonomická kriminalita jsou mediálně nejvíce viditelné. Méně poutavá, ale neméně důležitá je i otázka vytvoření systému, kde se může malá nebo střední firma bez větších potíží věnovat tomu, co je její hlavní náplní - vytváření přidané hodnoty.
* Jaké hlavní ekonomické přínosy lze očekávat v souvislosti s naším vstupem do EU a s čím se budou muset naši podnikatelé postupně vyrovnávat? Můžete se zmínit i o rizicích, které nás v oblasti malého a středního podnikání očekávají?
Vstup do Unie nebude jednorázovým krokem, ale představuje dlouhodobý proces zahájený při podpisu Asociační dohody. Na základě této dohody již došlo k významnému přiblížení mezi našimi právními řády, došlo k intenzifikaci obchodních vztahů a k nárůstu investic z členských států Unie. Vstup do EU povede především ke konečnému odstranění všech překážek pro volný pohyb zboží a služeb. Druhou významnou změnou bude uplatňování společných politik Unie v nových členských státech. Významná je především společná obchodní a zemědělská politika.
* Co soudíte o konkurenceschopnosti českých podniků na evropském trhu? Čeští podnikatelé se obávají, že zatímco oni nebudou kvůli různým finančním, byrokratickým či technologickým bariérám schopni využít výhod společného trhu, dobře připravené evropské firmy opanují ten český.
Evropská komise monitoruje ekonomickou výkonnost České republiky prakticky od roku 1997. A toto naše hodnocení ukazuje na významný pokrok ve zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Česká republika i s prudkým růstem kurzu koruny v minulém roce. Je zřejmé, že s krystalizující dosahuje vyšších temp ekonomického růstu než Unie, obchodní bilance s Unií je dlouhodobě přebytková ve prospěch České republiky. ČR má nejvyšší příliv přímých zahraničních investic na obyvatele ze všech kandidátských států atd. Je třeba vyzdvihnout i schopnost českého vývozu vyrovnat se s ekonomickým ochlazením především v Německu se strukturou české ekonomiky uvnitř společného trhu budou některé sektory procházet útlumem a jiné naopak nabírat na významu.
* ČR zatím neumí příliš využívat podpůrných programů EU. Nehrozí, že tomu tak bude i po vstupu, čímž by se mohlo stát, že by ČR dostala od EU fakticky méně, než se očekává? Co mají podnikatelé dělat pro to, aby vinou špatných úředníků nepřišli o možnost účastnit se rozvojových programů EU?
Využívání programů a fondů EU poté, co se Česká republika stane členským státem, bude samozřejmě záviset na připravenosti české strany. Je důležité, aby se v době zbývající do vstupu zintenzivnila vzájemná komunikace mezi státní administrativou a konečnými příjemci fondů EU tak, aby státní správa, kraje, regiony, města a obce měly připravenu dostatečnou zásobu vhodných projektů, které by mohly být hned po vstupu spolufinancovány ze zdrojů EU. Samozřejmě, že v případě hůře fungující administrativy lze předpokládat menší čerpání prostředků. Ze strany podnikatelů je třeba uplatnit aktivní zastoupení v příslušných orgánech, komisích, institucích tak, aby podnikatelé mohli ovlivnit celý proces, který se jich týká. Dále by měli vyžadovat od státu jasný a ucelený systém distribuce informací o všech podpůrných programech (jak národních, tak EU atd.) tak, aby mohli včas na jednotlivé výzvy reagovat. Bylo by rovněž účelné, aby měli k dispozici od příslušných partnerů (agentur, informačních center) určité poradenské služby podporující zpracování dokumentací na požadované úrovni, případně i školení k jednotlivým významným podporám..
* Česko má chronický problém s vynucováním práva. Řada lidí očekává zlepšení od vstupu do EU, nicméně silně zazněly i hlasy, že se v této oblasti nic nezmění. Jaký je váš názor?
V této oblasti, která přímo není upravena acquis, jistě nelze očekávat převratné změny přes noc. Nicméně již nyní existuje řada programů podporovaných EU, jejichž cílem je přispět k posílení fungování české justice a postupně dochází ke zlepšování situace týkající se vymahatelnosti práva. Po vstupu dojde k výrazné změně v činnosti českých soudů v tom, že nastoupí jejich závazná spolupráce, zejména prostřednictvím mechanizmu tzv. předběžné otázky, s Evropským soudním dvorem v oblastech materiálně upravených právem Unie. Je jistě v zájmu obou stran, aby to nevedlo k nějakému dalšímu prodlužování soudních řízení, ale aby naopak v návaznosti na zapojení Evropského soudu došlo k obecnému zkvalitnění činnosti domácí justice.
* Podnikatele trápí všudypřítomná korupce. V EU jsou jak země jako Švédsko, Nizozemsko, Německo, v nichž je korupce nízká, tak Belgie či Francie, které se od ČR zase tak moc neliší. Ostatně známá je aféra s minulou Evropskou komisí. Má vůbec EU nějaký recept, jak bojovat proti korupci?
Korupce a její přetrvávaní je velkým problémem v řadě zemí. Hlavní cíle boje proti korupci, organizovanému zločinu a hospodářské kriminalitě byly stanoveny ihned po nabytí účinnosti Amsterdamské smlouvy na zvláštním zasedání Evropské rady v Tampere ve Finsku v říjnu 1999. Rada v Tampere volala po „efektivním a komplexním přístupu k boji proti všem formám transnárodního zločinu“.
V případě hůře fungující administrativy lze podle velvyslance Cibriána předpokládat menší čerpání prostředků z fondů EU. Podnikatelé by proto měli tlačit na stát.