Celkový růst bude letos nejslabší za posledních osm let
Přibližně před rokem prognostici diskutovali o tom, zda se Spojeným státům americkým podaří vyhnout „tvrdému přistání“. Dále se ptali, může-li svět prosperovat bez Ameriky. Minulý rok na obě otázky odpověděl záporně. Na prahu roku nového se ve vzduchu vznáší otázka, jestli se v USA podaří rychle obnovit hospodářský růst a nakolik to pomůže vzpružit ekonomiky ostatních zemí. Kolektivní recese. Dynamika světového hospodářství v letech 2001 až 2002 bude nejpomalejší za posledních osm let, varuje v prosincové aktualizované předpovědi Mezinárodní měnový fond. Ten pro oba roky udává globální růst 2,4 procenta, což by byl nejhorší ukazatel od roku 1993 (2,3 procenta). Nejbohatší a hospodářsky nejmocnější západní země, označované jako Skupina sedmi (G 7), podle poslední předpovědi IMF letos jako celek porostou o chabých 0,6 procenta. U dalších velkých ekonomik – čínské, indické a ruské - však experti IMF bez ohledu na globální ochlazení předpokládají docela slušný vývoj. Ve své zprávě upozorňují, že recese postihla nebo ohrožuje všechna tři klíčová centra - Spojené státy, Evropskou unii a Japonsko. Pověstný trojúhelník naposledy čelil „kolektivní recesi“ v roce 1974, kdy světové hospodářství nemělo stejně jako dnes svého tahouna. „Evropa a Spojené státy v letošním prvním čtvrtletí klesnou a poté se začnou zvolna zotavovat,“ míní šéf ekonomického výzkumu londýnské Goldman Sachs Group Jim O´Neil. Japonsko podle něj zůstane druhý rok v hluboké hospodářské recesi.
Naděje se upírají k USA. Poslední statistické údaje za třetí kvartál roku 2001 potvrdily, že největší světová ekonomika je v hlubší recesi, než se původně předpokládalo. Hrubý domácí produkt v USA se podle revidovaných údajů meziročně snížil o 1,3 procenta, nikoli o původně udávaných 1,1 procenta. Jedinou povzbudivou zprávou zatím je, že tamním firmám se dost rychle daří snižovat zásoby zboží. Odborníci tuší, že zisky amerických firem již brzy porostou, i když zdaleka ne takovým tempem, jaké by si přáli investoři. Proto na burzách cenných papírů očekávají jenom mírný růst kursů. Například Charles Pradilla z firmy SG Cowen předpokládá, že index Standard & Poor´s, odrážející vývoj 500 titulů, který loni ztratil kolem třinácti procent, by si měl letos polepšit o necelých devět procent a skončit kolem 1250 bodů. Americká ekonomika by mohla nabrat tempo v dubnu a ve druhém pololetí dosáhnout zhruba čtyřprocentního růstu, jak předpovídá zpráva Blue Chip Economic Indicators. S podobným scénářem pracuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Mezinárodní měnový fond.
Eurozóna letos přibrzdí. Ekonomové vyslovují obavy, že dvanáct zemí, v nichž se začalo od Nového roku platit eurem, se bude letos hospodářsky vzpamatovávat jenom zvolna. Jejich průměrný růst by se měl zpomalit z půldruhého procenta, odhadovaného za loňský rok, na 1,2 procenta v tomto roce. Jako hlavní důvod se uvádí až příliš opatrná politika Evropské centrální banky, která během loňského roku zmírnila hlavní úrokovou sazbu čtyřikrát (na 3,25 procenta koncem roku 2001), zatímco americký Fed jedenáctkrát (ze 6,5 na 1,75 procenta) a Bank of England sedmkrát. „Evropané svojí hospodářskou politikou a možná i politikou měnovou podcenili negativní dopad, který na ně má vývoj amerického hospodářství,“ uvedl v polovině prosince hlavní ředitel IMF Horst Köhler. Nejslabší hospodářský růst mohou letos očekávat Německo a Belgie (jenom 0,7 procenta). Francie, kterou letos čekají parlamentní i prezidenské volby, by měla zaznamenat skoro dvojnásobnou rychlost (1,3 procenta). Z velkých evropských ekonomik to z pohledu celkové dynamiky nejlépe vypadá v Británii (1,8 procenta). Většina analytiků soudí, že jde o jediného člena G 7, který se příliš nemusí obávat recese. V ní bude letos už druhý rok setrvávat Japonsko, kde se loni otěží ujal nový premiér Džuničiró Koizumi. Voličům slíbil rozsáhlou reformu, jež by měla obnovit hospodářský růst a skoncovat s deflací, vyřešit obludnou zadluženost bank i mnoha průmyslových a dalších firem.
Důvody pro i proti. Odborníci zastávající optimistický scénář brzkého ozdravení vycházejí z toho, že vyspělým zemím bude i letos nakloněn vývoj cen na hlavních komoditních trzích. Na nich jako nikde jinde platí zákon nabídky a poptávky. Loňské zvolnění světové ekonomiky, ale i vysoké zásoby mnoha komodit u spotřebitelů a silný dolar tlačily ceny většiny surovin dolů. A letos to na citelnější růst cen rozhodně nevypadá, jak míní Steve Strongin, který ve společnosti Goldman, Sachs & Company odpovídá za výzkum komoditních trhů. Podle něj by se ceny průmyslových i agrárních komodit mohly výrazněji pohnout vzhůru za předpokladu, že by světové hospodářství alespoň několik čvrtletí rostlo o čtyři až pět procent, nebo přibližně o tři procenta po několik let. Pesimisté, kteří jsou v menšině, varují, že to se světovým hospodářstvím může i letos jít z kopce, a počítají s průměrným růstem hluboko pod dvě procenta. Upozorňují, že svět se znovu příliš spoléhá na Ameriku. „Může se objevit něco, co na prognostických radarech ještě není vidět,“ poukazují na velkou nejistotu obestírající předpovědi na letošní rok.
