Chudé státy chtějí zastínit slunce. Nevěří, že se Západu podaří zastavit oteplování

6. 4. 2018

Vědci z chudších a rozvíjejících se ekonomik žádají, aby měli větší zastoupení v projektech, jež zkoumají možnosti, jak omezit vliv Slunce na Zemi. Chtějí být více zapojeni do výzkumu geoinženýrství. To třeba zkoumá, jak uměle navodit situaci podobnou výbuchu sopky a odstínit sluneční záření. Argumentují také tím, že západní vyspělé ekonomiky nedělají dost proto, aby klesla produkce skleníkových plynů.

Některé nápady na odstínění Země před Sluncem vypadají na první pohled divoce, chudší země ohrožené globálními změnami klimatu a růstem hladiny moří ale doufají, že to může být jedna z možných cest, jak se zvyšující globální teplotě na modré planetě bránit, pokud selže závazek globálního společenství, že se země neoteplí o více než dva stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.

Geoinženýrství například zkoumá možnost, jak uměle navodit v atmosféře stejný stav jako po erupci vulkánu, kdy vlivem vyvrženého prachu klesna na Zemi teplota. Dvanáct vědců z Bangladéše, Brazílie, Číny, Indie, Thajska, Etiopie a Jamajky v časopise Nature napsalo, že chudé země jsou nejvíce zranitelné změnami klimatu, a proto by jejich vědci měli být více zapojeni i do projektů geoinženýrství.

I přes klimatickou dohodu v Paříži se obávají, že teplota stoupne do roku 2100 o více než tři stupně Celsia, což bude mít devastující účinky na některé regiony. Proto je třeba se i na tuto variantu připravit.

Jak zastavit oteplování:

Vesmírné zrcadlo a další šílené plány

Jako jednu z možností uvádějí rozptýlení oxidů síry ve stratosféře, které má částečně odstínit sluneční záření a snížit teplotu na povrchu Země. I když připouštějí, že je tato technika dosud kontroverzní.

„Je stále příliš brzy, abychom věděli, jaké budou účinky takového opatření. Mohou být velmi prospěšné nebo škodlivé. Rozvíjející se země přitom mohou nejvíce získat nebo ztratit. Proto musí tyto země hrát ústřední roli ve výzkumu a diskuzích o geoinženýrství,“ píší vědci.

„Celkově je geoinženýrství poměrně bláznivé, ale postupně se začíná výzkum ve světě rozšiřovat,“ řekl agentuře Reuters jeden z autorů výzvy Atoq Rahman. V Bangladéši vede vědecké centrum pro pokročilé technologie.

Výzkum jak ochladit uměle planetu podporuje iniciativa Solar Radiation Management Governance Initiative (SRMGI), jež vypsala na podporu nových projektů 400 tisíc dolarů (8,2 milionu korun). Jeden z jejích finančních dárců je i Dustin Moskovitz, který se podílel na rozjezdu Facebooku.

Geoinženýrství jako morální hazard

Odborníci z klimatického panelu OSN v návrhu zprávy o globálním oteplování, kterou mají zveřejnit v říjnu a Reuters její obsah zná, tvrdí, že geoinženýrství je ekonomicky, institucionálně i sociálně neuskutečnitelné. Hrozí narušení současného počasí. Případné negativní vlivy se budou obtížně zastavovat. Také to může odradit některé země, aby efektivně přecházely od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.

Rahman ale argumentuje tím, že nejvyspělejší ekonomiky světa „absolutně selhávají“ ve slibech snižovat produkci skleníkových plynů, proto se hovoří o radikálních opatřeních.

Nedávno zveřejněná studie britské akademie věd Royal Society o změnách klimatu zkoumala dopady na potravinovou bezpečnost v případě, že dojde k oteplení o 1,5 stupně Celsia nebo o 2 stupně Celsia.

Index hladu a zranitelnosti kvůli změnám klimatu

Index vychází z analýzy počasí v letech 1981 až 2010. Ukazuje rizika pro země při oteplení o 2 stupně Celsia. Pokud je index vyšší než 1, jsou takové regiony zranitelnější, než je tomu nyní. Zdroj: Betts et al. (2018), Philosophical Transactions of the Royal Society A / rsta.royalsocietypublishing.org

Počítá s takzvaným indexem hladu a ohrožením změnou klimatu. Nejvíce jsou zranitelné země v jižní Asii, jako je Indie, Bangladéš, Barma či Thajsko, nebo na Arabském poloostrově - Saúdská Arábie, Jemen, Omán. V Africe Mauretánie, Niger, Čad a Somálsko. Ve Střední Americe pak Nikaragua a Honduras.