Elon Musk vystřelil automobil Tesla do vesmíru a americký akciový index Dow Jones zaznamenal největší propad v historii. Obě událostí ukazují na zcela opačné směry, kterými se svět pod nadvládou technologií může ubírat.
Nejdříve k Muskovi. Úspěšný start rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX vyvolal ve většině světa dlouho nevídanou euforii a víru v technologický pokrok. Trochu to připomíná atmosféru šedesátých let, éru prvních letů do vesmíru a přistání na měsíci, kdy se kolonizace Marsu zdála být záležitostí brzké budoucnosti.
Když začalo být jasné, že utopie ze sci-fi filmů se lidstvo přece jen tak rychle nedočká, přišlo vystřízlivění a desetiletí apatie vůči vesmírnému programu, nebo dokonce skepse a remcání, zda by stamiliardy dolarů nešlo upotřebit smysluplněji. Po startu Falcon Heavy se Muskův plán poslat posádku až o 120 členech na Mars už v roce 2024 začíná mnoha nadšencům jevit opět jako zcela realistická možnost.
Zhruba ve stejnou dobou, kdy na mysu Canaveral odpočítávali sekundy do startu, měli na Wall Street úplně jiné starosti. Index Dow Jones zamířil prudce dolů a ztratil nejvíce bodů v 133leté historii amerických akciových trhů. Dva biliony dolarů se vypařily během jediného dne.
Mezník v dějinách kosmonautiky. Muskova raketa změní i evropský vesmírný výzkum
Původně se mělo za to, že na vině byl strach investorů z růstu úrokových sazeb. Postupně se však začíná pro náhlý „Flash Crash“ rýsovat úplně jiné vysvětlení. Panika sice nastala, nebyla však v mozcích burziánů, ale chipech počítačových robotů.
Složitými počítačovými algoritmy řízené vysokofrekvenční akciové obchody jsou stále rozšířenější. Podle Washington Post jsou stroje odpovědné už za polovinu akciových obchodů. Ukazuje se však, že roboti mohou v určitých případech tíhnout k masovým hysterií v ještě ve větší míře než lidé. Zdánlivě bezvýznamný rozprodej několika málo akcií tak v pondělí rozpoutal řetězovou reakci.
V úterý se trhy vrátily do normálu, pravděpodobně i proto, že se do věci vložili živí makléři. Světová krize, která by bezesporu nastala, pokud by byl propad trvalý, se tak aspoň prozatím odkládá.
Jaké si z toho vzít ponaučení? Čeká nás zářivá budoucnost na rudé planetě, nebo živoření v chudobě po zhroucení umělou inteligencí řízených akciových trhů?
Pokud bychom vycházeli z čistě ekonomických principů, není odpověď příliš povzbudivá. Jen tři dny poté, co se první automobil proletěl nekonečnem, oznámila Tesla opět rekordní ztrátu. Jen za poslední tři měsíce minulého roku proděla 770 milionů dolarů. Navzdory neuvěřitelnému technickému pokroku se Muskovi zatím nepodařilo pro většinu vynálezů najít funkční ekonomický model.
Naopak k oblibě robotů-obchodníků vede skutečnost, že se investorům vyplatí. Správa akciového portfolia něco stojí a svěřit obchody počítači namísto dobře placeného manažera je prostě výhodnější. Tedy aspoň do doby, než se ze světa vypaří dva biliony dolarů.
Přečtěte si další komentáře autora:
