Jestli něčemu věříme, pak tedy mohutnému ekonomickému účinku „transformačních inovací“, tedy těch, které když zapustí kořeny, dovedou proměnit celou ekonomiku a podstatně zvýšit její výkonnost. Někdo se chytne dřív, někdo později, ale nakonec budou profitovat všichni. Parní stroj, železnice, ropa a její rafinace, automobilismus, elektřina, počítače, internet, data, umělá inteligence a robotizace; řetězec znáte a upravujte dle libosti.
Tato vazba skutečně existuje, ale než se promítne do růstu HDP, může to trvat velmi dlouho. Jak moc a na čem záleží, to lze demonstrovat na síťové elektřině, která je ve vyspělých zemích brána jako samozřejmost. Elektřina je pevná součást, ale nikoli jediná podmínka rozvoje, i když její spotřeba s úrovní HDP těsně souvisí, jak dosvědčují satelitní fotky. Zejména v Africe najdete hustě zalidněné venkovské oblasti, které do noci nezáří; miliarda lidí se ve svém životě musí bez síťové elektřiny obejít, dvě třetiny z nich žijí na „černém kontinentu“. Kdekdo by očekával, že zavedení elektřiny se bude i bez vlády sovětů rovnat nikoli komunismu, ale ekonomickému rozvoji.
Zavedení síťové elektřiny je hodně drahé, přípojka do sítě ve venkovských oblastech přijde zhruba na tisíc dolarů, na což samozřejmě chudé domácnosti s denním příjmem kolem dvou dolarů na hlavu nemají. Co se ale stane s chudobou, když elektrifikace přijde? Soudě podle docela početných studií z východní Afriky, tak nic moc. Uživateli nově zavedené síťové elektřiny jsou hlavně hospody a bary (40 procent), autodílny a obchody typu večerek. Podstatným viditelným efektem síťové elektřiny je rychle využitá možnost sváření a provozování elektrických mlýnků na mouku, což ovšem posiluje již existující byznysy - vlastně „pákujete“ podnikavé.
Šéf českého Vodafonu Dvořák: Akvizice UPC nám pomůže na televizní trh
Že by chudí začali houfně podnikat, inovovat svoje živobytí a rychle zvýšili své příjmy, to se říct nedá. Jak nedávno napsal respektovaný britský týdeník The Economist, na tanzanském venkově se dotované elektrické přípojky promítly do snížení procenta domácností žijících za méně než dva dolary na den z 92 procent na 90 procent. Pozoruhodné zjištění bylo, že děti se v těchto domácnostech věnovaly domácím úkolům ještě méně než předtím, zato začaly koukat jednu a půl hodiny denně na televizi.
Elektrifikační a datová opera
Nikdo se hned tak nevzepne ke složení opery s marketingově vskutku nesmírně působivým názvem Elektrifikace Sovětského svazu, jak to dokázal v 80. letech britský skladatel Nigel Osborne. Narážka na Leninovu elektrifikační rovnici je zjevná, libreto je inspirováno Doktorem Živagem a jednou básní od Borise Pasternaka, ale jinak nemá dílo s elektrickým proudem naštěstí nic společného. Hit to zřejmě nebude, po premiéře na festivalu v Glyndebourne v roce 1987 trvalo patnáct let, než operu nastudoval další soubor. Marně jsem hledal možnost, kam by se na ni dalo zajít.
Kde je skutečný problém? Čtěte komentář experta:
Drahá data trápí zákazníky i politiky. Skutečnou příčinu ale nikdo neřeší
Zato v Česku se pozoruhodně často reprízuje jako součást národního svérázu skutečnost, že mobilní data jsou drahá, což jsou. Stejně tak jako argument operátorů, že masivně zainvestovali do 4G sítí a chtějí návratnost investice i s příslušným zhodnocením. Je obtížné se dojmout, když největší z nich v poslední pololetní zprávě (za první pololetí 2018) investorům vykazuje ziskovou marži k tržbám, která je dvojnásobná oproti investicím, opět v poměru k tržbám. Takže prostor by tu byl.
Limity působí z psychologického hlediska jako brzda spotřeby, behaviorální ekonomové hovoří o „mentálním účetnictví“, kdy většina lidí přestane konzumovat, ještě než se k limitu přiblíží. Názorným příkladem budiž Česko, kde konzumace dat zaostává za všemi zeměmi, které mají data podstatně levnější.
K čemu spotřebitelé používají nelimitovaná data? Stahují a stahují, hlavně zábavu jako všude na světě.
Čtyři lepší tří
Výstavba sítí je typicky kapitálově ohromně náročná, ale v případě dat je samotná „šťáva“ z hlediska mezních nákladů v podstatě zadarmo, pokud je kapacitně síť dostatečně dimenzovaná (investice jsou zapuštěný náklad). Mnoho operátorů mobilních sítí 4G to různě po světě takto dělá.
Jistěže v rámci konkurenčního boje, kdežto oligopol se raději dohodne. Podle průzkumů finské specializované konzultační firmy Rewheel je základním vysvětlením rozdílů toto: v Evropě nabízejí země s třemi mobilními operátory dvakrát méně dat než ty, kde jsou operátoři čtyři, a dokazují to na docela dlouhých časových řadách. Počet zemí, kde se dala za 20 eur pořídit v balíčku služeb pro chytré telefony skutečně nelimitovaná mobilní data, stoupl mezi dubnem a říjnem loňského roku ze čtyř na osm (ze 41 sledovaných zemí).
Skokanem roku se stala Itálie, kde vstup čtvrtého operátora (francouzská Iliad loni v červnu) způsobil pokles cen o 70 procent, přičemž ceny začaly klesat ještě před vstupem. Jakmile bylo jasné, že je konkurent na obzoru a už necouvne, tak mu tu loveckou sezonu starousedlíci trochu osladili. Firma Iliad nelimitovaná data nabízí za 7,99 eura za měsíc, v informacích pro investory hýří optimismem, že sehnala za čtyři měsíce zhruba dva a čtvrt milionu klientů. Tvrdí, že se na pozitivní provozní čísla dostane při necelých deseti procentech podílu na italském trhu. Zdálky se díváme.
