Týdeník Euro se ve svém aktuálním vydání podíval na to, jak politici dokážou hospodařit se svými penězi. Ač se to na první pohled nezdá, pro budoucí politický vývoj z toho plyne poměrně důležitá zpráva. Pohledem do registru střetu zájmů se ukázalo, že poslanci mají dost dluhů a jejich motivace ke shazování vlády, potažmo vyvolání předčasných voleb je z tohoto ryze přízemního důvodu nulová.
O motivaci poslanců nehovoří ani tak jejich přesvědčení, jako rodinné účty. Ukažme si jeden příklad za všechny. Osmadvacetiletý brněnský Pirát Tomáš Vymazal se střídavě věnuje stavbě své kvadrokoptéry a tvorbě návrhu zákona o regulované legalizaci psychoaktivního konopí. Jihomoravská dvojka na kandidátce ale zároveň přiznala, že v prosinci dlužila za elektřinu přes 22 tisíc korun.
Zadlužených poslanců je podle týdeníku Euro hned třiapadesát, takže zhruba čtvrtina. Většinou nemají bazální problémy s účty jako poslanec Vymazal, ale vzali si úvěry a půjčky, často související s bydlením. Jestli si je přinesli z minulosti nebo naopak sjednali nedávno s vidinou tučných let ve sněmovně, nehraje tak velkou roli. Zadlužený poslanec se nikdy nebude chtít vzdát svého zdroje, je náchylný ke všem formám korupčního jednání, byť by šlo jen o zákulisní dohody.
Je pochopitelné, že mít dluhy například kvůli bydlení není dnes nic výjimečného ani nezodpovědného. Ale je také jasné, že tohle břemeno od člověka vyžaduje trochu jiné způsoby finančního uvažování než krok do nejistoty poslaneckého mandátu. Pokud jde někdo do sněmovny vydělávat, chce tam být co nejdéle za co největší odměnu. Jinak to nedává smysl.
Přečtěte si další komentáře Petra Weikerta:
Opatrně s tím Dukou
Zachránce komunistů
Zeman začal topit
Prezidentská cesta do USA, díl 2369
Další poslanci pak mohou pod čarou brzy skončit. Poslanec Marek Novák (ANO) přiznal například investici do firmy First SkyWay Invest Group, před kterou již loni varovaly dohledové orgány v Belgii, Litvě a Estonsku kvůli tomu, že budí dojem pyramidové hry.
Oproti tomu zabezpečených a rozumně investujících poslanců napočítal týdeník Euro hrstku. Jen 34 uvedlo, že má část úspor v akciích či podílových fondech. Čtyři další nakoupili dluhopisy, další zhruba desítka má větší množství pozemků. To je všechno, nepočítáme-li investice do solárních elektráren Jiřího Bláhy, Františka Petrtýla a Pavla Plzáka z ANO, Radka Kotena z SPD či Ivana Adamce z ODS.
Pohledem na účty se v tomhle období nesešla v dolní komoře parlamentu zrovna silná parta. Na její budoucí působení je potřeba dívat se právě optikou peněz, v tom je text kolegy Davida Tramby přínosný. Pro zábavu pak může člověk třeba přemýšlet nad tím, jak vypadá auto Martina Stropnického, jehož hodnota je podle majitele 600 korun. Ale i na to máme odpověď.
Čtěte nové vydání týdeníku Euro, které vyšlo 14. května.