Příliš demokracie škodí, jak vědí třeba v Rusku. Předvolební průzkumy totiž ukazují především dvě věci: zaprvé že i vítěz pražských voleb nemusí sebrat víc než dvacet procent hlasů, v Praze bezprecedentní věc; a zadruhé že mezi 15 a 20 procenty se pohybují hned tři kandidáti - TOP 09, Trojkoalice a ANO. I pražské volby tak připomínají volby sněmovní, v nichž vyklidily dominantní pozice ODS s ČSSD a nastoupili buď čističi (ANO), nebo okopávači kotníků, často i vlastních (VV, zelení či Úsvit).
I Praze tak hrozí balkanizace politiky, jíž dobře známe z vlády: ani jedna z těch posledních řádně nedovládla a ve vzduchu nonstop visí předčasné volby. Teď například nikdo neví, co přes noc napadne vicepremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše.
Vládu Mirka Topolánka zevnitř okopávali zelení, kteří nakonec vykopli ze sněmovny sami sebe, což po nich ve vládě Petra Nečase (či spíš Jany Nagyové) hrdě zopakovaly i VV. Napoleonské tažení Víta Bárty byla určitě legrace, jednou ale stačí úplně stejně jako televizní vtipy Miroslava Donutila. Důvodem hanebných vládních pádů bývá koaliční kanibalizace. Nebo jinak: příliš kohoutů na jednom smetišti.
Praha se nyní téhle cestě blíží. Babiš navíc tolik věří své kandidátce na primátorku Adrianě Krnáčové, že nabízí Tomáši Hudečkovi, že ho nechá primátorem výměnou za většinu v městské radě. I kdyby to Hudeček přežil ve vlastní straně, v níž chce ANO v Praze naopak izolovat její stínový boss Miroslav Kalousek, neměl by pakt dlouhé trvání. Ostatně TOP 09 jde do voleb rozdělená a to po volbách vždy slibuje dost zábavy i bez Babiše.
Sebedestrukce
Element sebedestrukce v sobě ovšem má i Trojkoalice se zelenými; ti si vládnutí obvykle pletou s opozicí, jež jim sluší líp, takže nejradši ostřelují vlastní koaliční partnery. Ani to nekončí dobře.
Má-li být vodítkem do budoucna poslední volební období v Praze, kdy se zavedený pořádek začal hroutit, pak možná budeme ještě rádi vzpomínat na zlatou éru kmotrů a jejich loutek, kteří nás ničím neobtěžovali, stabilně vládli a v tichosti kradli.
Hned po volbách 2010 totiž vznikla koalice ODS s ČSSD, jíž záhy střídala koalice ODS s TOP 09, kterou záhy střídala téměř koalice TOP 09 s ČSSD. To vše v době, kdy volby rozdaly aspoň jakžtakž jasné karty. Až se vítězem budou moc prohlásit tři strany a moc u toho ani nelhat, nastane éra Zimbabwe. Nebo spíš typické české vlády.
Další komentáře autora:
V Řitce nás to nebavilo. Ale zůstaneme tam