Kabinet vyhlásil válku práci načerno. Tažení je to náramné, nejde však o nic jiného než o zastírací manévry. Vždyť sama vláda firmám brání zaměstnávat lidi legálně. Myšleny jsou samozřejmě sankční odvody z mezd a ministři dobře vědí, co dělají.
Vláda je ve své snaze znemožnit legální způsob obživy co největšímu počtu občanů nadobyčej důsledná a vynalézavá. Když zjistila, že lidé, kteří měli být podle všech očekávání na dlažbě, místo toho podnikají na živnostenský list, rozhodla se to zarazit. Minimální daň, rozuměj daň uvalená na minimální výdělky, splnila svůj účel. Tleskali jsme za to kabinetu dopředu a blahopřáli, že se mu opět podaří rozšířit řady nezaměstnaných. Vláda to ze skromnosti nechtěla přiznat a nemá se k tomu ani nyní, kdy počty lidí bez práce trhají nové rekordy. Leč statistiky hovoří jasně. Po ucpání této díry, kudy unikali lidé z šedé zóny do legální, už pro mnoho z nich zbývá opravdu jen práce načerno. Ta ve své podstatě není ničím jiným než vítězstvím ekonomické logiky nad byrokratickou zaslepeností. Pokud zaměstnanec nemá pro podnikatele cenu alespoň deset tisíc, nestojí vůbec za to vzít ho do pracovního poměru. Při těchto mzdových nákladech se totiž zhruba vyrovnává čistá mzda s životním minimem, které každý dostane od státu tak jako tak. Vtip je v tom, že jen polovinu peněz od firmy dostane zaměstnanec, druhou si vezme stát. Ministři inovovali marxistickou teorii nadhodnoty na pojem „podhodnota“. Tou můžeme zvát sumu, která podnikateli kvůli vysokému zdanění práce chybí, aby měl z legálního zaměstnance vůbec nějaký zisk. Chytrá je ta naše vláda, na své ovečky líčí pasti hned ze dvou směrů. Nejprve jim do pracovního rozběhu hodí tlusté daňové poleno, které jim znemožní nechat se zaměstnat. A pak na lapenou zvěř hodí sociální síť, čímž ji zkorumpuje a dorazí. Ovce nakonec ráda zjistí, že než se trmácet za legální prací, které je díky vytrvalé píli kabinetu čím dál míň, je lepší brát bezpracné dávky a případně si vylepšit rodinný rozpočet nějakou nezdaněnou černotou. Vláda se sice naoko rozčiluje, ve skutečnosti se však jen úspěšně vyplňují její plány. Opravdu, co si kabinet může přát víc? Hrozivá nezaměstnanost si žádá akční vládní programy, práce načerno neméně akční posílení represí. Obojí vede k nárůstu byrokracie a tím moci státu. Co by ministři měli z toho, kdyby snížili odvody z mezd? Ubylo by nezaměstnaných i podvodů, věci by se vyřešily samy bez laskavé asistence vlády. Ještě by se ukázalo, že velká část její agendy je zbytečným rozhazováním peněz. Ne, to si kabinet nemůže přát. Proto chvála práci načerno.
