Vyberte výzkumné priority, radí Americká obchodní komora v ČR
Plstěné klobouky, univerzitní letoun a robot pro čištění potrubí. To jsou plody spolupráce firem s vysokými školami, jež by mohly ukázat cestu dalším výzkumným záměrům v Česku. Zmíněné projekty byly oceněny v premiérové soutěži Nejlepší spolupráce roku, již uspořádaly Sdružení pro zahraniční investice (AFI) a Americká obchodní komora v ČR (AmCham) za podpory agentury CzechInvest a společností 3M Česko, Hewlett-Packard a ČSOB.
„Univerzitní výzkum je nejdůležitější součástí inovační ekonomiky. Naším cílem je rozpoznat, kde dělají výzkumné týmy dobrou práci, a umožnit jim zapojení do dalších projektů. V prvním ročníku jsme poukázali na 24 příkladů úspěšné spolupráce a začali připravovat jakousi mapu, kde a jak univerzity spolupracují s firmami. Tato mapa by měla být klíčem k růstu kvality i kvantity výzkumu,“ řekl týdeníku EURO Weston Stacey, výkonný ředitel AmCham. Příští ročník by měl vazby posílit; projekt podporuje i vznikající Technologická agentura ČR.
Od odpadů k robotům
Soutěže se zúčastnilo 24 výzkumných záměrů nejrůznějšího typu: od využití odpadů jako zdroje energie přes trakce rychlovlaků či hydroizolační nátěry až po manažerský informační systém. Odborná komise, která hodnotila dopady projektu, řešení i průběh spolupráce, se na vítězích poměrně jednoznačně shodla. Zlato a šek na sto tisíc korun získala firma Tonak a tým z Masarykovy univerzity pod vedením profesora Mirko Černáka za vývoj ekologické a úsporné technologie pro zlepšení plstivosti králičích vláken.
Stříbro bral experimentální letoun Marabu, dílo Leteckého ústavu VUT v Brně, firem Jihlavan Airplanes, Plastservis-L a První brněnské strojírny Velká Bíteš. Třetí místo obsadil robot pro čištění vzduchotechniky, jehož vyvinula společnost Neovision s katedrou kybernetiky ČVUT. „Premiérový ročník považuji za velmi prospěšný,“ sdělil týdeníku EURO Vladimír Mařík, vedoucí zmíněné katedry, která patří v aplikovaném výzkumu k nejaktivnějším v ČR.
Bez hlav to nepůjde… Není to běžné. Spolupráce firem a českých vysokých škol se řadí k vůbec nejhorším v zemích OECD. Vláda s tím chce pohnout. Alespoň o tom mluví: „Výzkum a technické vzdělávání patří mezi mé priority. Budoucnost českého průmyslu a udržení jeho konkurenceschopnosti spočívá v oborech s vysokou přidanou hodnotou, pro něž je spolupráce na poli výzkumu mezi školami a firmami zásadní,“ řekl ministr průmyslu Martin Kocourek. Mezi projekty se spíše objevovaly menší podniky. Právě ty prý mohou z univerzitního výzkumu těžit. „Zapojení menších firem do systémové spolupráce s vysokými školami svědčí o jejich velkém inovačním potenciálu, který je nezbytný pro rozvoj české ekonomiky,“ tvrdí Petr Hájek z AFI.
Více privátních peněz! A jak zatím probíhá tato spolupráce dle Američanů? „Spolupráce – pokud existuje – funguje dobře… Potíží je koordinace, a to jak na straně univerzit, tak i firem. Myslíme si, že primárním problémem jsou státní peníze, které jsou rozdělovány způsobem, jež potlačuje příliv peněz do výzkumu ze soukromého sektoru,“ míní Stacey. A odpovědným lodivodům české vědy a výzkumu vysílá šéf AmCham vzkaz, o němž si mnozí vědci dávno šuškají: „Přimlouvali bychom se, aby vláda zaměřila větší pozornost na rozdělování peněz těm týmům, jež budují dlouhodobě udržitelná výzkumná centra. Toho by mohlo být dosaženo stanovením určitých národních cílů výzkumu, jako například americká vláda stanovila v otázce výzkumu rakoviny, vesmírného programu či bezpečnosti.“ Právě takové zacílení toku peněz by mohlo Česku přinést výsledky v základním, ale také aplikovaném výzkumu.
Trio oceněných
1. zlepšení plstivosti (Tonak/Masarykova univerzita), 21 bodů
2. letoun Marabu (Jihlavan Airplanes/VUT v Brně), 15 bodů
3. čisticí robot (Neovision/ČVUT), 11 bodů
Pramen: AFI
