Brzy nebude ani tak problém naučit se, jako prosadit se, tvrdí nový rektor VŠE
Richard Hindls (55) je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, kde po absolutoriu vyučoval. V letech 1976 až 1987 pracoval v České plánovací komisi v odboru dlouhodobých výhledů. Z komise se v roce 1987 vrátil na VŠE, kde od roku 1992 působí ve funkci vedoucího katedry statistiky a pravděpodobnosti a od roku 2001 je děkanem Fakulty informatiky a statistiky. V roce 1998 byl jmenován profesorem. Rektorem VŠE ho akademický senát školy zvolil 7. listopadu 2005. Čtyřletý mandát zahájí 1. února 2006. Richard Hindls je ženatý, má dceru a syna. Dokud mu to čas dovolil, hrál jako pianista v bigbandových kapelách a vydal několik sólových CD disků. Je prezidentem třetiligového fotbalového oddílu Sparta Krč a sám hraje obvykle na postu pravého či levého krajního obránce v jedenáctce veteránů.
EURO: Proč jako rektor, který by měl spíše zajišťovat jednolitost školy, akcentujete větší samostatnost fakult? HINDLS: Protože se zde léta pěstoval jakýsi monolit a veřejnost ani moc nevnímala jednotlivé fakulty, spíše školu jako celek. Málokdo vám řekne, že je z té a té fakulty. Většina řekne, že je z Vysoké školy ekonomické. Zatímco na univerzitě se řekne: já jsem z „matfyzu“, z Fakulty sociálních věd a podobně. Zákon je samozřejmě postaven tak, že rozhodující pravomoci v oblasti vzdělávání, přijímání studentů, akreditaci studijních oborů, mají děkani. U nás už to, že se musí sdílet společné učebny, přispívalo k tomu, že se vytvářel mechanismus, kdy se hodně věcí řídilo z centra, nad pravomocemi děkanů. Sám jsem jako děkan cítil, že to není dobré. Nyní už děkani přejímají faktickou pravomoc nad fakultami a je třeba tomu dát řád. Ale nejsem si úplně jistý, zda to nemělo začít o trošku dřív.
EURO: On asi děkan přece jenom ví lépe než rektor, co je na jeho konkrétní fakultě dobrého pro veřejnost, pro praxi. HINDLS: Určitě. Emancipované fakulty jsou schopny lépe reagovat na potřeby praxe. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy například začne financovat vysoké školy nejenom na základě počtu přijatých studentů, jak je to nyní, ale také dle výstupů, tedy počtu absolventů a jejich uplatnitelnosti v praxi. Je to mezinárodní program Reflex. Bude mapovat, kam studenti po škole jdou a jak jejich příprava odpovídá společenské poptávce, jestli náhodou nevyrábíme na sklad. Existují zaměstnavatelské a profesní svazy a mají různé požadavky. Když s někým z takového svazu sedím, třeba řekne: No jo, ale on ten váš student to a to nezná a naše firmy si raději vezmou někoho ze zahraničí. Soudím, že není daleko doba, kdy v Česku budou ve větším množství nastupovat do zaměstnání absolventi škol z Evropské unie, zejména z Východu. Rumuni, Bulhaři, Ukrajinci, Rusové určitě nejsou hloupější, jenom jsou jejich země ekonomicky méně vyspělé. Ale to neznamená, že nemohou naše lidi vytlačovat z pracovního trhu.
EURO: Začínáte mít pocit, že vaši studenti mají problém s uplatněním?. HIDLS: To bych neřekl. Z absolventů naší fakulty například asi devadesát procent lidí dělá to, co se naučilo. Na druhé straně je třeba říct, že to není všude stejné. Na některých fakultách je menší procento lidí, kteří po škole dělají právě svou specializaci. Ale že by dnes nenašli uplatnění, toho se nebojím. Jde ale o to, co bude třeba za deset let. To je nutné hodně sledovat a připravovat se na nové situace. Proto také chceme těsněji spolupracovat s profesními a zaměstnavatelskými svazy i s jednotlivými firmami.
EURO: Jaké jsou vztahy mezi fakultami Vysoké školy ekonomické? HINDLS: Myslím, že poměrně dobré. Děkani chápou roli jiných děkanů. Už proto, že jak jsem řekl, působíme ve společných prostorách a je nutné si navzájem vyjít vstříc. V tom určitě není problém.
EURO: A jaké jsou vaše vztahy s děkanem Národohospodářské fakulty Jiřím Schwarzem, když jste ho při volbě rektora porazil o jeden hlas? HINDLS: Vždycky byly dobré. Od volby rektora jsem s panem děkanem několikrát mluvil, a přestože to nebyly rozhovory hluboké, neměl jsem pocit, že bychom měli mít při komunikaci problémy. To se týká i dalších kandidátů na rektora. Myslím, že měli řadu dobrých nápadů, které se ve spolupráci s nimi pokusím uskutečnit.
EURO: Říkáte, že chcete zviditelnit VŠE, odpouzdřit ji. Co to znamená? HIDLS: V ekonomických vzdělávacích oborech je velká konkurence. Dnes napočítáte desítky fakult, řada z nich je soukromých, vyučují ekonomii, management, informatiku, veřejnou správu, finance a tak dále. To vytváří poměrně velký tlak na to, aby si VŠE udržovala výsadní postavení v kvalitě vzdělávání, nabídce studijních programů. Ještě před deseti lety taková konkurence zdaleka nebyla. Máme na fakultě mapy, odkud k nám studenti jdou. Z Moravy už je jich málo. Ne, že bychom celkově měli málo studentů, ale je dost možné, že to plošně není takový přirozený výběr, jaký býval. Navíc se nové vysoké školy rychle rozvíjejí už proto, že jsou nové. Vidím tedy náš úspěch v konkurenčním boji především ve strukturované nabídce oborů, které ostatní školy nemohou nabídnout, protože nemají takový potenciál lidí. Dodnes máme mnoho oborů, které nemohou otevřít jiné školy. V tomto směru tedy na sebe škola musí víc upozornit, říct potenciálním studentům, jaké v ní mají možnosti. Když to neuděláme my, třeba se to sami nikdy nedozvědí.
EURO: Jak byste hodnotil vaši školu ve srovnání s obdobnými ústavy v okolních zemích? HINDLS: Řekl bych, že na tom tak špatně nejsme, i když si řada lidí samozřejmě může myslet něco jiného.Ale na základě toho, co jsem měl možnost poznat, myslím, že úroveň našich absolventů představuje velice slušný evropský průměr. Pokud jde o sumu znalostí, kterou prezentují třeba doktorandi ze zahraničních škol na různých konferencích, tak tu mají naši absolventi také. Lépe se přizpůsobit požadavkům je ale nutné ve vystupování studentů a absolventů. Je třeba, aby měli větší sebevědomí. To možná chybí nám všem. Musíme být zvyklí na to, že Evropa je už jenom jedna. A pojedeme-li někam a budeme tam vystupovat – a je jedno, zda to bude firemní interview nebo odborná konference – je důležité umět se prodat jazykově, odborně, prezentačně. To se studenti začínají učit, ale je třeba na to ještě víc tlačit. Protože v budoucnu nebude ani tak problém naučit se, jako prosadit se.
EURO: Je pravda, že náročnost studia na VŠE není velká? HINDLS: Náročnost není enormní, VŠE je trošku masová škola. Chci v tomto směru hodně využít i poznatků studentů. Existuje například velké prolínání předmětů. Studenti jdou třeba na dva tři předměty, které mají velmi mnoho společného a jsou rádi, že mají méně práce, i když si na to třeba později stěžují. Důsledkem výkonového systému je, že je u nás akreditováno přes dva tisíce předmětů. Je nesmysl, aby ekonomie měla tolik předmětů, takže se vyskytují duplicity. Ale ty neodhalíte z žádného akreditačního spisu, to může udělat právě student. Na naší fakultě jsem s posluchači poměrně hodně mluvil a řekli mi spoustu věcí, které nevěděli ani vedoucí kateder. To bych chtěl zavést na celé škole. Studenti jsou velmi vstřícní, když vědí, že jim někdo naslouchá, a musejí mít pocit, že se jejich připomínky využijí.
EURO: Není současný pokles prestiže ekonomického výzkumu i špatnou vizitkou vaší školy? HINDLS: Ekonomický výzkum na tom v současné době opravdu není dobře a bohužel je to také naše vina. Fakt je, že v něm chybějí silná témata a silné kolektivy, které může dát pouze tato škola. Evropa definitivně skončila s plošným financováním vědy. Napiš, co chceš, kam chceš, a když ti to někde otisknou, dostaneš peníze. Ne! Chci jít po týmech a po tématech. Ta sama z Bruselu nepřijdou. Takže škola musí jít v ekonomickém výzkumu dopředu, a tím se zviditelnit ve srovnání s ostatními.
EURO: Není onen soumrak ekonomického výzkumu způsoben také tím, že se mu - na rozdíl například od výzkumu průmyslového - nedostává veřejné podpory? HINDLS: Asi by bylo nejpohodlnější, kdybych řekl ano. Ale nemyslím si to. Rada vlády skutečně začala dávat na ekonomický výzkum menší prostředky, a asi se tak děje i v Evropě, protože nepřicházejí výsledky. Je to trošku černá díra, peníze někde zmizí, opakují se známé postupy na známých datech, nepřicházejí nové nápady a koncepce. A když se v jiných oborech objevují nové věci, tak myslím, že rada vlády reagovala správně, když řekla: dáme ty peníze jinam. Nějaký článek o tom, že se někde po vstupu do Evropské unie zvýšila nebo nezvýšila konkurenceschopnost podniku, co je to za výzkum?
EURO: Kde jsou témata, o kterých mluvíte? HINDLS: Šance je například ve znalostní ekonomii. Dnes je ekonomie ve výuce dělaná hodně dovednostně. Lidé sem přicházejí s tím, že se něco naučí a pak to budou v životě uplatňovat, ale ekonomika je dnes ve světě především věcí znalostní. To znamená, že spíše než nějakou dovednost musíte mít znalost. Dokázat se v problému orientovat, i když na začátku hned nevíte, jak byste ho řešil. Ale víte, že je to věc nějaké znalosti, že to s něčím souvisí, a můžete po tom jít. Tématem jsou i znalostní technologie, také nějaké dílčí věci kolem modelování ekonomického růstu a podobně. Chtěl bych dát na škole dohromady lidi, kteří se zabývají podobnými věcmi na jednotlivých fakultách, poskytnout jim na výzkum prostředky i prostor. Možná by bylo dobré, kdyby ti, kteří umějí učit, učili, a ti, kteří umějí bádat, ať bádají. I když kdo je opravdu dobrý, většinou umí oboje.
EURO: Ještě k těm financím. Bádat je pěkná věc, ale potřebujete na to peníze. A teprve nakonec to, možná, nějaké peníze přinese. Nebo alespoň důležité poznatky. HINDLS: Nemyslím si, že by peněz bylo fatálně málo. Jsou různé možnosti a zdroje, které ani neumíme využít. Chci mít na škole člověka, nazvěme ho třeba projektový lobbista, který se o to bude starat, protože výzvy jsou a nikdo možná ani neví, že jsou. Znovu říkám, že všechno je o aktivitě, nápadech. To souvisí i se spoluprací s praxí, s veřejnou sférou, podniky. I ve výzkumu se musíme nabízet a něco nabídnout. Dneska nikdo nedá nic zadarmo. A když nemáme co nabídnout, tak řekne: No, dobrý, ale přijďte příště.
EURO: Už máte složený tým spolupracovníků? HINDLS: Ano, a myslím, že velmi kvalitní. Mám takovou koncepci, že každý prorektor je skororektor. Budou čtyři místo pěti, všichni noví. Jsou to silné osobnosti a budou mít velké pravomoci, zejména ve vztazích mimo školu. Uvnitř se dokážu domluvit s děkany, abychom si rozumně rozdělili pole působnosti. Ale reprezentaci školy nemohu dělat sám. Ve vědě, v mezinárodních vztazích, v mezinárodních studijních programech, v projektovém řízení školy to musí vedle děkanů dělat i prorektoři a musí to fungovat. Vybral jsem si lidi, jaké jsem si přál.
EURO: Jsou hlavně z Fakulty informatiky a statistiky? HINDLS: Také, ale vůbec ne hlavně. Jsou prakticky z celé školy.
EURO: Počítáte se zvýšením počtu studentů? HINDLS: Už moc ne. Jednak jsou na to ministerské regulativy, jednak kapacita školy i kateder je už poměrně naplněná. Může se ale změnit struktura školy, vzniknou například nové obory a podobně. Jednak je o jednotlivé obory různý zájem, jednak program Reflex nastaví zrcadlo z hlediska uplatnění. Takže je možné, že po roce dvou změny nastanou. Záleží ale hodně i na děkanech.
EURO: Třeba až do té míry, že by vznikla nová fakulta nebo některá fakulta byla zrušena? HINDLS: To ne. Jednak nevím, jak bychom novou fakultu prostorově zvládali, jednak mě nenapadá žádný obor, s nímž bychom se mohli natolik osamostatnit, aby z toho vznikla silná fakulta. Samozřejmě pokud by takový vývoj byl, tak bych se tomu nebránil. Otázkou ale je, zda nemít nějaký meziuniverzitní program se zapojením dvou tří univerzit, třeba i ze zahraničí. To se v Česku zatím moc nepěstuje, ale do budoucna to nemohu vyloučit.
EURO: Vy jste v akademické sféře šťastný? HINDLS: Hodně. Také jsem školu vlastně nikdy neopustil. Byl jsem sice deset let v praxi, ale nikdy jsem nepřestal učit a vždycky jsem si to přál. Nebudu zastírat, že jsem měl v posledních patnácti letech mnoho velmi atraktivních nabídek, ale nikdy jsem o nich nepřemýšlel déle než den. Je fakt, že se dost pohybuji mimo školu, takže si nemyslím, že bych byl nepraktický člověk, třeba pokud jde o styk s komerční sférou. Ale školu bych neopustil a už ji asi ani neopustím.
EURO: Jak hodnotíte stav české ekonomiky? HINDLS: Myslím, že je v dobré, dokonce hodně dobré kondici. Co se všechno napsalo, když na podzim vyletěly ceny ropy. Co to udělá s dovozci, vývozci, dopravci. A s ekonomikou včetně inflace to prakticky neudělalo nic. Je tedy vidět, že má potenciál. Někdo říká, že hlavně ze zahraničních investic. Dobře, ale to znamená, že jsou v Česku pro tyto investice podmínky. Přece nedáte svoje tvrdě vydělané peníze někam, kde to není spolehlivé. S veřejnými financemi se samozřejmě bude muset něco udělat, ale neřekl bych, že by měl ekonomický vzestup rychle skončit. Myslím, že ještě nějakou dobu potrvá.
