HEJTMAN JIHOČESKÉHO KRAJE JAN ZAHRADNÍK: Podnikatelům chybí nejen rychlostní spojení jižních Čech a Prahy. Volají také po zlepšení trasy k rakouským a německým hranicím. „Jsme vládou opomíjený kraj,“ říká o infrastruktuře hejtman Jan Zahradník.
HEJTMAN JIHOČESKÉHO KRAJE JAN ZAHRADNÍK: Podnikatelům chybí nejen rychlostní spojení jižních Čech a Prahy. Volají také po zlepšení trasy k rakouským a německým hranicím. „Jsme vládou opomíjený kraj,“ říká o infrastruktuře hejtman Jan Zahradník. * Častým problémem některých regionů je nedostatečné rychlostní spojení s Prahou. Právě Jihočeský kraj je jedním z nich… Je to tak. Ale jakkoliv je Praha centrem České republiky, díky vstupu do Evropské unie potřebujeme být ve spojení i se svými sousedy. Rakušané svou dálnici k naší hranici už staví -ve směru od Lince už významně pokročili. Myslím si, že jižní Čechy jsou v tomto ohledu centrální vládou opomíjený kraj. Názor, že kraji chybí dálnice, sdílí podle průzkumů veřejného mínění téměř tři čtvrtiny obyvatel Jihočeského kraje. * Požadujete pouze dálnici? Zastupitelstvo kraje už v roce 2001 deklarovalo, že mezi naše priority patří nejen dálnice D3 a na ni navazující rychlostní komunikace R3, ale také prodloužení rychlostní komunikace R4 a modernizace IV. železničního koridoru. Celá trasa dálnice a rychlostní komunikace na území kraje je již zakotvena v územních plánech velkých územních celků * Je tedy dálnice tím hlavním, co podnikatelům v kraji nejvíce vadí? Jednoznačně jim chybí dálnice mezi Prahou a jihem Čech. Potvrzují to při pravidelných setkáních, kterých se účastním ve spolupráci s Jihočeskou hospodářskou komorou. Na dálničním napojení regionu často podle zástupců firem závisí budoucnost jejich podnikání. V tomto směru se jim snažíme maximálně pomoci. Bohužel - vláda výstavbu dálnice D3 neustále odkládá. * Co ještě podnikatele hodně trápí? Především struktura pracovních sil. Zástupci firem volají po tom, aby byly v kraji posíleny strojírenské profese a obory prvovýroby. Potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných dělníků, strojařů nebo osob s technickým vzděláním. Vzniká tu nadprodukce nezaměstnaných, kteří vycházejí z různých ekonomických a manažerských škol. Budeme muset nějaké školy zredukovat. Snažíme se také o osvětu mezi rodiči i samotnými žáky základních škol. * V čem vidíte hlavní přednost vašeho kraje z hlediska podnikání?
Zcela jistě ve výhodné poloze u hranic s Rakouskem a Německem. Kladem je také existence Jihočeské univerzity, která produkuje vzdělané pracovníky. Atraktivitu našeho kraje pro sousední země dokazuje neustálý příliv zahraničních investic.
* Které části kraje jsou z hlediska podnikání nejúspěšnější a které méně?
Podnikání se u nás obvykle soustředí do větších měst, kde jsou obecně lepší podmínky, a to jak v oblasti personálního zajištění, tak i v oblasti dopravního spojení. Na okrajích regionu podnikatelé obvykle narážejí na horší dopravu. Ale neřekl bych, že v místech s lepšími podmínkami k podnikání jsou firmy úspěšnější. Úspěšný podnikatel je podle mne každý, kdo se svou prací dokáže uživit. A před mnohými takovými lidmi smekám a jsem vděčný, že je v kraji máme.
* Jak moc jsou podnikatelské aktivity omezovány kvůli ochraně přírody?
Na většině pohraniční oblasti našeho kraje leží Národní park Šumava. Podnikání je tam vázáno na velmi přísný režim ochrany přírody. Voláme po tom, aby správa parku své regule upravila tak, aby tam bylo možno v rámci měkké turistiky podnikat. Je stále velmi těžké získat příslušné podnikatelské povolení, navíc správa parku se momentálně snaží zvětšit území prvních zón na 30 procent celkového území parku. Mám proto obavu, jak se situace v této oblasti kraje bude dál vyvíjet. Je potřeba tam dát obyvatelům nejen možnost bydlet, ale i pracovat. Myslím si, že převažovat by měla turistika. Šanci by měly dostat i další podnikatelské aktivity, které by byly s ochranou přírody slučitelné. Zdá se, že se to ale neděje.
* Jak probíhá spolupráce s Hospodářskou komorou? S Jihočeskou hospodářskou komorou spolupracujeme velmi intenzivně. Je pro nás partnerem při řešení řady otázek souvisejících s podnikáním - a to například v oblasti podpory podnikání, rozvoje lidských zdrojů či inovačního podnikání. V těchto oblastech se také společně podílíme na přípravě a realizaci Akčního plánu rozvoje Jihočeského kraje. Zástupci kraje jsou také pravidelnými hosty na akcích komory a naopak. * Myslíte, že se podnikatelé v kraji dokáží organizovat a vystupovat v případě potřeby jednotně? Ano, už si na to zvykli. A právě prostřednictvím komory, která sdružuje více než tisíc firem či živnostníků v regionu, se snaží usilovat například o změny v legislativě, připomínkovat zákony a vyjadřovat se k rozvojovým otázkám kraje. * Jaké úkoly ve vztahu k podpoře podnikání a ekonomickému rozvoji regionu vás čekají v nejbližší době?
Úkolů je celá řada. Budeme například pokračovat v optimalizaci školské soustavy tak, aby odpovídala poptávce zaměstnavatelů. Rozhodně budeme prosazovat výstavbu dálnice D3, která by mimo jiné umožnila rozvoj průmyslových zón na území kraje. Jsou schváleny projekty na podporu infrastruktury v cestovním ruchu, na rozvoj inovačního podnikání, dotovaného poradenství pro malé a střední podnikatele. Budeme se snažit o zvýšení takzvané absorpční kapacity kraje v rámci opatření Společného regionálního operačního programu tak, aby kraj a tedy i podnikatelé mohli úspěšně čerpat další finanční zdroje z Evropské unie. * Jak může firmám pomoci vloni otevřená kancelář Jihočeského kraje v Bruselu?
Určitě jim může pomoci hlavně informačně. Prostřednictvím kanceláře jsme také získali některé prostředky na naše projekty. Například na projekt podnikatelského biotechnologického inkubátoru v Nových Hradech se díky ní podařilo sehnat grant Evropské unie přímou cestou. Máme za sebou rok fungování kanceláře. Uvidíme, jak se nám bude dařit dál.
RNDR. JAN ZAHRADNÍK
Narodil se 23. března 1949 v Českých Budějovicich. V roce 1972 absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor učitelství matematiky a fyziky. Do roku 1992 působil jako středoškolský učitel na gymnáziu. V letech 1992-2000 byl spolumajitelem a ředitelem soukromého Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích.
Byl zakládajícím členem Občanského fóra učitelů Jihočeského kraje. V roce 1990 kandidoval ve volbách za Občanské fórum a stal se členem zastupitelstva města České Budějovice. Od roku 1992 je členem ODS. Za tuto stranu pak úspěšně kandidoval v několika dalších komunálních volbách. Funkci hejtmana vykonává od roku 2000, vloni byl zvolen na další čtyřleté období.
Jan Zahradník je ženatý, má dvě dcery a dvě vnučky.
