Glosa postaršího technokrata
Přemýšlím občas o tom, proč je u nás tak málo lidí ochotných a hlavně schopných úspěšně podnikat. Trochu překvapivě to platí zejména o mladých. Podle statistik jen sedm procent studentů českých škol uvažuje o podnikání a jen čtyři procenta se nakonec podnikat rozhodnout. Skutečně úspěšných podnikatelů moc není a nějak nepřibývají.
Proč tomu tak je? Nabízí se řada důvodů. Prostředí, které stále přes změny k lepšímu podnikání moc nepřeje. Vnímání úspěšného podnikatele jako podivné existence, která si určitě někde něco nakradla nebo někoho obrala. Nedostatek peněz a problémy dostat se k částce, na níž už rodina a přátelé nestačí a která je pro rizikové fondy ještě nezajímavá. V řadě případů je to i poměrně malý trh, který Česká republika reprezentuje. Kamenné školy k základním předpokladům k podnikání také nevzdělávají. Pracovní trh neoplývá lidmi, jež bychom potřebovali a mohli zaplatit. Tyhle skutečnosti jsou jistě závažné a důležité. Když si ale vzpomenu na začátky svého podnikání, lepší to nebylo, spíše horší. Kde je tedy zakopaný pes?
Domnívám se, že je to v odvaze riskovat. U nás riskují gambleři a sázkaři. V běžném životě chceme mít „své jisté“. Někdo nám dá práci. Platí nás, naše pojištění, nemocenskou a vzdělání. Co na tom, že pan „Někdo“ nás „vykořisťuje“, musíme jej poslouchat a řídit se jeho pravidly? Občas se také vytratí a nechá nás na holičkách a na pospas pracovnímu úřadu. Jen, proboha nevzít odpovědnost za svůj život do vlastních rukou! Tenhle postoj není jen u nás, odráží se víceméně v celé Evropě. Podívejte se na Izrael, kde riziko je součástí každodenního života. Nemluvím jen o teroristických útocích, ale o zemi, která neměla nic a vydupala si svoji existenci z pouště.
Další příčinou je malá ochota tvrdě a dlouho pracovat. Jistě, workoholismus není hodný následování, ale „chození do práce“ také ne. Stále jsou i mezi mladými zlatokopové, kteří si po třicítce myslí, že už pracovali dost a je čas se stát rentiérem. Chybí tah na branku. Investoři nedají peníze do společnosti, která má skvělé nápady, ale postrádá entuziasmus a drive. Absence jasného cíle vede k udržování komatózního stavu mnoha společností, které jsou kopiemi kopií. Důležitá je rychlost, okno příležitosti se zavírá rychle. Je málo výrobků a služeb, které jsou skutečně globální, byť je to dnes už skutečný imperativ.
Tak to zkuste a nebojte se. Chyby si sice budete platit sami, ale takovéto vzdělávání je účinné. Možná vás to bude i bavit a bude méně nářků.
