Chybí voda

Silně znečištěné Labe a Vltava stále komplikují výrobu

Papírenská výroba potřebuje hodně vody, proto je většina fabrik tohoto sektoru postavena na březích řek. Povodní nejvíce zasažené papírenské firmy JIP Větřní, Frantschach Pulp & Paper Czech ze Štětí a Papírna v Novosedlicích pomalu obnovují výrobu a současně – stejně jako firmy jiných odvětví - čistí a suší své prostory a stroje a jednají s pojišťovnami o náhradě škody. Především však nyní musí řešit vážný problém nedostatku vody pro vlastní výrobu. Papírny na Vltavě a dolním toku Labe odstavují provoz kvůli silně znečištěné vodě. Problémy se špínou v řekách mají Frantschach ve Štětí, JIP Větřní, Plzeňské papírny i Duropack Bupak. Ztráty tak nabíhají nejen firmám přímo zasaženým povodňovou vlnou, ale i ostatním. Problém řeší firmy výrazně zvýšeným procesem chemického čistění vody a odstávkami výroby.

Stamilionová škoda z metru vody.

Největší výrobce oboru Frantschach Pulp & Paper Czech (bývalý Sepap Štětí) odstavil kvůli povodním provoz předminulou středu večer (14. srpna) a nyní je ve fázi postupné obnovy výroby. Na dvoře měla papírna metr vody. „Firma byla zaplavena zhruba ze čtyřiceti procent. Zasaženo bylo vodní hospodářství, dřevosklad a rozvod vysokého napětí. Zaplavená elektrika způsobila, že v době povodní jsme nebyli schopni dostat do fabriky vodu a museli jsme proto přerušit výrobu. Odhadujeme, že celkové škody – ztráty na výrobě a vícenáklady – přesáhnou sto milionů korun,“ řekl týdeníku EURO ředitel společnosti Tomáš Šabatka. Na infrastrukturu Frantschachu je napojena i další papírenská společnost Norske Skog Štětí (výrobce novinového papíru), který byl tak také poškozen zasažením vodního hospodářství Frantschachu.

Řeka nám protekla fabrikou.

Papírna Novosedlice již obnovila papírenskou výrobu, ale stále dává dohromady kartonáž. „Ještě si lížeme rány. Říčka Bystřice, o které jsme si vždy mysleli, že nám nikdy nemůže uškodit, protekla fabrikou. Zničila příjezdové komunikace a cesty v areálu závodu, protekla kartonáží, zanesla stroje. Škody ještě neumíme odhadnout. Budovy jsou vlhké, podlahy zvlněné, stroje čistíme a sušíme,“ vylíčila vodní spoušť ředitelka Papíren Novosedlice Miluše Růžová. Společnosti JIP Větřní zaplavila Vltava vodárnu, část rozvodů a spodní podlaží staré papírny. Na čtyři dny musela být odstavena výroba. Ředitel JIP Jan Novák říká, že jenom škody na zařízení se předběžně odhadují na pět až deset milionů korun. Kvůli problémům s dodávkami surovin a expedicí se v důsledku záplav dostal do složité situace také výrobce buničiny Biocel v Paskově. Některé suroviny mu na skladě vydrží pouze šest dnů a nemožnost přejet rozvodněné Labe zdramatizovala dodávky čpavku a peroxidu. Peroxid do Paskova normálně putoval z Německa přes severní Čechy, ale v době záplav museli řidiči kamionů improvizovat cestou přes Polsko.

Papírem k vyspělosti národa.

Firmy byly proti povodním pojištěné, a tak většinu škod ponesou pojišťovny. Ředitel sekretariátu Svazu průmyslu papíru a celulózy Jaroslav Tauce tvrdí, že výpadky ve výrobě se výrazně promítnou do celkového objemu výroby za letošní rok. „Výroba i spotřeba papíru a lepenek v České republice neustále roste. V loňském roce jsme vyrobili 873 tisíc tun papíru, kartonů a lepenky, oproti 807 tisícům tun v roce 2000. A i když letošní povodně přinesou našim podnikům menší škody, než tomu bylo při povodních v roce 1997, je nutné za letošek očekávat pokles ve výrobě oproti roku loňskému,“ řekl týdeníku EURO Jaroslav Tauc.
V dalších letech ale Tauc očekává další růst, a to zejména ve spotřebě papíru na hlavu. Před druhou světovou válkou se roční spotřeba papíru na obyvatele zvýšila z deseti na devatenáct kilogramů a od té doby se tento trend nezastavil. V roce 2000 spotřeboval průměrný Čech za rok devadesát kilogramů papíru a loni již 96,4 kg. Z hlediska spotřeby papíru vykazuje Česká republika nejlepší výsledky z východoevropských zemích hned po Slovinsku a umísťuje je se do třicátého místa na světě. Tohoto faktu si Tauc cení, protože údaj o spotřebě papíru má „širokou vypovídací schopnost nejen o kulturní vyspělosti národa – spotřeba komunikačních, tiskových a kancelářských papírů -, ale také o jeho sociální a zdravotní funkci – hygienické papíry – i o celkové výkonnosti průmyslu, zemědělství a obchodu – technické a balící papíry, vlnitá lepenka a obaly“.