Mezi Českou republikou a Maďarskem velký rozdíl není
Masivní mediální odezva, s jakou se minulý týden setkalo zveřejnění takzvaného indexu vnímané korupce (Corruption Perceptions Index), sestavovaného organizací Transparency International, je mnohem více odrazem diletantismu většiny novinářů a kom entátorů, kteří se k tomuto ukazateli vyjádřili, než přiměřenou odezvou na skutečnou situaci a její změny.
Všechny posuny hodnot za rok 1999 včetně těch pro Českou republiku, ale například také pro Polsko a Maďarsko, od okamžiku zveřejňování indexu jsou totiž spíše odrazem chyb v měření než výsledkem skutečných rozdílů v úrovni korupce. To samo zřejmě není prohřešek Transparency International, která národní indexy počítá a zveřejňuje důsledně i s údajem měřícím jejich přesnost, ale právě a jenom chyba novinářů a komentátorů, kteří tomuto ukazateli v lepším případě nerozumí, v horším mu pak r ozumí, ale ignorují jeho význam.
Úplnou tabulku, kterou otiskly některé deníky, zde pro nedostatek místa nemůžeme uvést. Jenom zdůrazníme, že v ní obsažené národní indexy jsou spojeny s údaji o přesnosti jejich měření. Pro interpretaci tabulky je nutné vědět, že index korupce může dosahovat hodnot od špatné nuly do vynikající desítky. Hodnoty deset dosáhlo Dánsko, nad devítkou jsou Finsko, Nový Zéland, Švédsko, Kanada, Island a Singapur. Německo má index osm, Spojené státy 7,5. Na úrovni srovnatelné s Českou republikou (4,6) jsou Malajsie (5,1), Jižní Afrika s Tunisem (5,0), Řecko (4,9) a Itálie (4,7). Slovensko vykazuje hodnotu 3,7, Rusko 2,4 a nejhorší čísla lze nalézt u Nigérie (1,6) a Kamerunu (1,5).
Index tedy do značné míry odpovídá intuitivnímu očekávání. Nicméně chyby v měření znázorněné pomocí standardní odchylky (čím je nižší, tím lépe) jsou značné a prakticky každý student základního kursu statistiky z nich může postřehnout, že rozdíly mezi indexy menší než zhruba jedna jsou - velmi zjednodušeně - s více než poloviční pravděpodobností zanedbatelné. Avšak bohužel již druhý den po zveřejnění indexu korupce si bylo možné v novinách přečíst, že Maďarsko si vede „podstatně lépe než my (viz například LN 27. 11. 1999).
Skutečný význam takového výroku nejlépe ukážou výsledky jednoduchého statistického testu, které spolu s hodnotami indexu korupce pro Českou republiku, Maďarsko a Polsko v období let 1996-1999 uvádíme v tabulce. Výsledky testu znázorň ují pravděpodobnost, se kterou jednotlivé hodnoty indexu podle let i podle zemí mohou představovat pouze různou chybou měření zatížená pozorování stejné úrovně korupce. Hodnota v pravém dolním políčku tabulky pak zobrazuje pravděpodobnost, se k terou všechny rozdíly hodnoty indexu korupce v tabulce za jednotlivé země a roky mohou být způsobeny jen chybou měření.
Je evidentní, že tato pravděpodobnost je velice vysoká a že výsledky indexu korupce lze bez problémů interpretovat tak, že skutečná, od chyby měření očištěná hodnota indexu korupce byla v jednotlivých zemích a všech letech stejná. Pro poř ádek se nicméně sluší uvést, že autoři při testování použili standardní, testy zjednodušující předpoklady. Vlastní praktické zkušenosti s těmito testy však autory vedou k názoru, že je mimořádně nepravděpodobné, že by se závěry i těch nejpřesnějších, výpočetně mnohem náročnějších testů mohly podstatně odlišovat.
Samozřejmě to neznamená, že korupce je u nás zanedbatelný fenomén. Naopak, jak je snadné si všimnout z hodnot pro jiné země, které v článku uvádíme, část mezinárodního společenství, v jehož blízkosti se ČR nalézá, není pro nás z hlediska korupce nijak lichotivá. A naopak, část mezinárodního společenství, v níž bychom se nalézat chtěli, se vyznačuje úplně a statisticky významně jinými hodnotami, než je index korupce pro Českou republiku. Nicméně pro debaty o příčinách našeho pomalého hospodářského růstu, například ve srovnání s Maďarskem, je dobré mít v patrnosti, že úroveň korupce v ČR a v Maďarsku tento rozdíl asi nevysvětlí. Stejně tak se nezdá, že by existovaly rozdíly v míře korupce panující u nás a u našich transformačních sousedů, které bychom měli vysvětlovat třeba rozdílnou privatizační metodou. Vzhledem k neskandálnosti tohoto závěr u však nelze čekat, že se právě toto z médií dozvíme.
ČLÁNKY DO MAILU