VÝBĚR DOTAČNÍHO PORADCE - Desítky až stovky zemědělců přišly o dotace údajně kvůli školáckým chybám poradenských agentur. Podobný problém ale hrozí všem žadatelům o evropské peníze. Naštěstí jsou způsoby, jak katastrofu v podobě nekvalitního poradce takřka vyloučit.
Žádost o udělení evropské dotace se z hlediska náročnosti zpracování nachází někde mezi vyplněním daňového přiznání a stavbou raketoplánu. Podstatná část žadatelů proto k jejímu vyhotovení využívá služeb specializovaných poradenských agentur, samozřejmě za nemalou úplatu. Kontrola práce těchto profesionálů je ale kvůli složitosti výsledné dokumentace velmi obtížná a zamítnutí dotace i vinou banální chyby proto nelze vyloučit.
„Do třetí výzvy Programu rozvoje venkova se přihlásilo 1918 zemědělců, 703 jsme museli odmítnout. Řádově desítky až stovky z nich právě kvůli nekvalitní práci jejich poradců. Ti svým klientům občas sázeli stejnou chybu jako přes kopírák,“ kroutí hlavou Vladimír Voráček ze Státního zemědělského intervenčního fondu, který celý program administruje.
„Typicky se to týkalo jedné z příloh. Ta byla označena jako nepovinná a agentury ji proto k žádostem vůbec nepřikládaly. Jenže díky ní mohli zemědělci získat body navíc a právě s nimi by mnozí na dotaci snadno dosáhli,“ vysvětluje Voráček. Jedním dechem ale dodává, že není možné házet všechny poradce do jednoho pytle – drtivá většina z nich totiž odvedla kvalitní a bezproblémovou práci.
Nepovinná, ale užitečná příloha
Podobné prohlášení ale nejspíše neuklidní ty podnikatele, kteří právě někomu zaplatili za zpracování žádosti desítky tisíc korun a podobné selhání si nemohou dovolit. Slabé výkony poradců totiž nemusí být výsadou jen zmíněných farmářů.
„Naše žádosti pochopitelně obsahují dotaz, zda si podnikatel zpracoval dokumenty sám nebo s pomocí nějaké agentury,“ komentuje situaci mluvčí agentury CzechInvest Lucie Králová, jejíž úřad řídí hned několik podnikatelsky velmi oblíbených evropských programů. „Jenže jde jen o nepovinný údaj, který většina žadatelů ani nevyplní. Nemůžeme proto odhadnout, jakým způsobem případné zbytečné chyby vznikají a kdo je způsobil,“ dodává Králová.
Rozhodně proto není vyloučeno, že i v nezemědělských programech občas žadatel nezíská dotaci právě kvůli různým formálním pochybením svých poradců. A je proto potřeba dobře zvážit, komu zakázku svěřit, aby nebyl ohrožen investovaný čas, nemalé prostředky a při nejhorším i vytoužená finanční injekce z bruselského měšce. Z hlediska pravidel evropských dotací je to totiž jen a pouze samotný žadatel, který za správnost a úplnost svého projektu zodpovídá. Bez ohledu na to, kdo mu jej zpracoval.
Nezapomeňte na smluvní pokutu
Kvalitu poradců do značné míry ovlivňuje jejich „velikost“. Existují jak jednotlivci, kteří si psaním projektů přivydělávají při práci, tak i zavedené firmy, které žijí jen z úspěšně vyřízených dotací. „Ty pak mají pevnou politiku jakosti, standardizované vnitřní kontroly, vícečlenné týmy, fungující zpětnou vazbu,“ říká Richard Lev, analytik jedné z největších firem v oboru Raven EU Advisory.
Nemenší důležitost má i správné nastavení platby za zpracování projektu. „Rozhodně nelze doporučit uhrazení pouze fixní částky předem, bez vazby na úspěch. Tam totiž není poradce nijak motivován se snažit,“ zdůrazňuje Lev. Nedostatek sebedůvěry dané agentury se podle něj často projevuje právě tlakem na neúměrně vysokou administrativní sazbu na úkor procentuální odměny ze získané dotace.
„Pečlivý výběr je základ, jde o nemalé peníze. Zdaleka nejjednodušší je prostě si několik firem obvolat a rovnou se zeptat se, jaké podmínky nabízejí a jakou mají dosavadní úspěšnost,“ radí člen vedení společnosti Renards Pavel Kostlán. Tu je totiž možné srovnat s údaji o celkovém poměru schválených a neschválených žádostí, které jsou zájemcům k dispozici na řídicích orgánech jednotlivých dotačních programů.
Určitě stojí za to zeptat se i na nějakou smluvní pokutu za formální chyby. „Třeba my navíc do smluv dáváme nárok žadatele na případnou náhradu způsobené škody,“ inspiruje podnikatele Kostlán.
Oba odborníci však zároveň upozorňují, že řada problémů a pochybení jde na vrub nejen samotných poradenských firem, ale často i zodpovědných úředníků. Ti totiž běžně během jednotlivých výzev mění i velmi zásadní podmínky a sami se pak v záplavě dokumentů a informací ztrácejí. Není proto výjimkou, že stejný problém řeší třeba brněnský úřad naprosto odlišně od pražského.
