Jen hlupáci se mohou odmítat sbližovat se sousedy, které nutně potřebujeme ekonomicky i politicky
Když se dnes řekne, že je nejvyšší čas zavést euro i v Čechách, a že jsme tak již měli udělat dávno, bude to mnoha lidem u nás bohužel znít jako hloupý vtip.
V jiných evropských zemích by velmi rádi euro co nejdříve zavedli, ale naši politici ne. Jsou totiž pod vlivem silného nacionalistického smýšlení, kterému podléhá spousta lidí neschopná samostatně přemýšlet. A to je voda na mlýn mnohým politikům. Nacionalistické myšlení dovede obrátit skutečnost naruby, vydávat nezdary za úspěch.
Začalo to určitě už kuponovou privatizací, která ve svých důsledcích oslabila český průmysl tím, že nepřivedla do podniků ani nové, tolik nezbytné zdroje kapitálu, ani know-how, ani odpovědné vlastníky. Následná deregulace kapitálových trhů jenom umožnila, aby se majetku zmocnilo několik málo finančních žraloků a tento majetek byl nenávratně převeden do daňových rájů.
Tato doba dala také základ vzniku politiky jakožto nového oboru podnikání. Politici, státní a obecní úředníci a nikoli podnikatelé, se stali vítěznou třídou „sametové revoluce“. Stali se, dalo by se říct, majiteli republiky, kteří nemusí brát žádný zřetel na občany-voliče. Zejména v posledních letech politická bezvýchodnost a korupce dosáhla nebývalého rozsahu. Vládnoucí strany se staly více méně stranami organizovaného zločinu a nenabízejí voličům žádný perspektivní a přitažlivý program. Chybí morální autorita, která by ukázala východisko.
Přelud o samostatnosti
Česká republika žije především z exportu do eurozóny. Pro podnikatele, kteří prodávají, ale také nakupují v eurech, je česká koruna smrtelnou pastí. Výhodu má spíše pro spekulanty. Zatímco občan směřující na dovolenou se raduje ze sílícího, a tedy pro něj výhodného směnného kurzu koruny, pro průmysl a cestovní ruch znamená snižující se konkurenceschopnost. Nedávno i švýcarská vláda zasáhla, když viděla, že směnný kurz franku letí do oblak a ohrožuje švýcarský průmysl a cestovní ruch a zafixovala jeho horní hranici k euru. Česká koruna by si z toho měla rychle vzít lekci. Místo toho se radujeme z předpovědí dalšího posilování koruny.
Je přece lepší mít více pracovních míst a stabilní průmysl než si levněji zajet na dva týdny k moři. Když to takhle půjde dál a koruna bude dál posilovat, riskujeme, že mnozí lidé přijdou o práci a dovolenou v cizině si nebudou moci vůbec dovolit. Podniky totiž nebudou stačit tak rychle zvyšovat produktivitu práce. Navíc naše ekonomika, a tedy i česká měna, je velmi malá, a tudíž i snadno zasažitelná zvenčí. Vidina samostatnosti a rozhodování o sobě samých je přeludem, kterému mohou uvěřit jen neinformovaní.
V jednotě je síla
Je nejvyšší čas probudit vědomí obyvatel této krásné země a usilovat o změnu politické orientace od nacionalismu k evropské sounáležitosti. Mám na mysli zejména ideály demokracie a moderního tržního hospodářství, které by nás měly nikoliv oddělovat, ale přibližovat světu, který nás obklopuje, a hodnotám, které uznává. Tím světem je především Evropa, protože žijeme v jejím srdci. Francie a především Německo, na jehož ekonomiku je české hospodářství napojeno prakticky pupeční šňůrou, se snaží učinit mnoho pro vizi budoucí Evropy, která by si mohla svým sjednocením udržet konkurenceschopnost. Je zřejmé, že bez ekonomického sjednocení je Evropa z dlouhodobého hlediska určena na odpis. A Česko není výjimkou. Myslet si, že víme vše lépe a že by se ostatní měli od nás učit, možná zní někomu hezky, ale je to hodně naivní představa o světě, vlastních schopnostech a možnostech.
