Reformátoři se musejí...
Celý podtitul: Reformátoři se musejí snažit získat obrovskou většinu, jíž změna nepřinesla prospěch, aby mohli dál budovat novou ekonomiku
Jak se prosadí politik, který vzkřísil skomírající indickou leteckou dopravu, aby byl znovu zvolen, jestliže 99 procent jeho voličů nikdy nesedělo v letadle?
„Velmi opatrně,“ říká Praful Patel, který v posledních čtyřech letech zastával v Indii funkci ministra letectví. Za Patela vzkvétaly nové aerolinie, opravovala se letiště, doprava vzrostla trojnásobně a čipernější dopravci pohltili slabé rivaly.
Když však Patel nedávno vedl volební boj jako spojenec Kongresové strany o křeslo v dolní komoře indického parlamentu, svou ministerskou minulost v podstatě nezmiňoval. (Stejně jako v Británii mohou být i v Indii ve vládě jen poslanci parlamentu. Patel už má křeslo v horní komoře.) Místo toho, když jezdil křížem krážem po horkých a prašných pláních svého volebního obvodu vzdáleného několik hodin jízdy od města Nagpur v zeměpisném centru Indie, se jeho projevy týkaly spolehlivé elektřiny, lepších silnic a zemědělských dotací – tedy problémů blízkých venkovským voličům. „O letectví vůbec nemluvím. Není to téma, jemuž by lidé snadno porozuměli,“ prohlašuje. „Nemyslím si, že by to byl důvod našeho zvolení.“
Tržně smýšlející politici všude musejí používat populistickou rétoriku, aby byli znovu zvoleni. V Indii, kde právě skončily celonárodní volby, je však tato „chůze po tenkém ledě“ dle Patelova popisu přece jen těžší než jinde. Je to proto, že posun Indie od kvazisocialistického hospodářství k ekonomice, která vítá zahraniční investice a stará se o podnikatele, byl komplikovaný.
Co horšího, prospěch z reformy měly většinou jen městské oblasti, v nichž se objevila politicky apatická střední vrstva. Nad těmito lidmi mají velkou početní převahu chudé masy žijící na venkově. Slibované přirozené přerozdělování bohatství od bohatších k chudším tam má spíše formu zdráhavého odkapávání.
V Indii je sice mnoho reformně smýšlejících státních úředníků, jako je Patel, ale je pro ně stále obtížnější přesvědčit voliče, že volné trhy jim pomohou zlepšit život. V současnosti jsou největší překážkou pracovněprávní předpisy, jež nechtějí odbory a levicově orientované strany měnit. Společnosti s více než sto zaměstnanci musejí dnes žádat o vládní souhlas, aby mohly někoho propustit. To odrazuje investory. Dokud se tyto zákony nezmodernizují, Indie nikdy nezažije růst v čínském stylu, míní Subir Gokarn, hlavní ekonom pro Asii a Tichomoří v ratingové agentuře Standard & Poor’s. Po provedení snazších reforem – v informačních technologiích, telekomunikacích a letecké dopravě – „je zvládnutí zbývajících překážek mnohem obtížnější,“ tvrdí Gokarn.
Možná bude na politicích, jako je dvaapadesátiletý Patel, aby se pokusili tyto překážky odstranit. Patel, potomek průmyslové dynastie, je kultivovaný, zcestovalý a v televizním zpravodajství vzbuzuje respekt. Po zisku poslaneckého křesla a vytvoření vlády Kongresovou stranou bude Patel patrně angažován, aby dohlížel na odvětví, která zoufale potřebují reformu – energetika, dálnice nebo přístavy.
Změny, jež Patel vnesl do indického letectví, byly bezpříkladné. Schválil zahájení činnosti aerolinií s kompletními službami, jako je Kingfisher, podpořil nízkonákladové přepravce, například IndiGo (to stlačilo ceny letenek), zprivatizoval chátrající letiště v Bombaji a Dillí a skoncoval s monopolem státní letecké společnosti Air India na lukrativní trasy do Perského zálivu. „Jeho výkon ve funkci ministra byl jedním z nejvýraznějších (vůbec),“ tvrdí Dineš Keskar, šéf Boeingu v Indii.
Patel však vždycky dělal dva kroky vpřed a jeden vzad. Umožnil sice zahraniční investice do místních aerolinií, ale u nákladních přepravců byly omezené na 74procentní podíly. Navíc podpořil ochabující společnost Air India tím, že objednal nová trysková letadla a dodal jí extra kapitál ve výši 400 milionů dolarů – sotva „volnotržní“ opatření. Patel to považuje za praktický krok, nikoli za kompromis. „Neexistuje způsob, jak by soukromá sféra mohla okamžitě splnit potřeby indického letectva,“ říká. Místo toho, po uznání, že veřejná sféra musí sloužit jako opora, „jsme rovněž umožnili soutěžení soukromé oblasti“.
Popisek s. 56:
Pro Patela je stále obtížnější přesvědčit voliče o rozumnosti volných trhů
Copyrighted 2009 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jiří Kasl
