Nano-sako, nano-sklo, nano-medicína. Nanotechnologie pronikají do běžného života, ať už jde o aktivní textilie s pozoruhodnými samočisticími vlastnostmi, povrchovou úpravu skla pomocí nanotrubek zajišťující nesmáčivost nebo nové metody v oblasti lékařství. Dosud vykazovali zajímavé výsledky především fyzici, poměrně dlouhou dobu se však věnují hrátkám s částicemi o velikosti v řádu miliardtin metru i výzkumníci z oboru chemie. Jedním z nejvýznamnějších objevů je „molekulární paměť“ z laboratoří California NanoSystems Institute, která by se měla dostat do sériové výroby okolo roku 2020.
Základem tohoto futuristického média jsou nanovlákna o „tloušťce“ 16 nm vytvořená z křemíku a titanu. V místě, kde se miniaturní vlákna kříží, jsou instalovány molekuly „rotaxane“, které kmitají na základě příchozích signálů ve dvou mezních polohách. Kdybychom si tuto datovou částici zvětšili, vypadala by jako dvojice molekul ve tvaru činky s navlečeným prstencem. Tím je zajištěna stabilita pohybu a následné generování jedniček a nul binárního kódu. Médium si poradí s porušením jednotlivých vláken bez pozastavení činnosti celého „uzlu“.
Popis struktury je pro laika nesrozumitelný, potenciál molekulárních médií však již hovoří současnějším jazykem. Touto technologií lze více než desetinásobně zvýšit kapacitu konvenčních mikročipů. V řeči čísel to znamená, že vyrobený 160kilobitový prototyp dosahuje hustoty 100 GB na čtvereční palec. A to je vývoj ještě v plenkách.
Pohled nano-okénkem do budoucnosti je opravdu velice vzrušující. Například tým vědců vedený Davidem Leighem z Edinburské univerzity již má na svém kontě molekulární motor, který při testech pohyboval kapkou a nepotřeboval k tomu jiný zdroj energie než ultrafialové světlo. Tato jednotka je předzvěstí reálných nanorobotů, kteří se zatím pohybují především na stránkách vědeckofantastických knih.
Jedno je jisté, vize o miniaturních robotech, kteří například zkonstruují z kovového odpadu složitý přístroj, nabývá konkrétní obrysy. Nástup nanotechnologií bude znamenat opravdový třesk. Vědci jej srovnávají s nejvýznamnějšími milníky v dějinách techniky, jakým je vynález parního stroje.
