Pracovní smlouvy na dobu určitou bude zřejmě nutné omezitZlaté padáky, šikana na pracovišti a především pracovní smlouvy na dobu určitou doznají podle vládního návrhu novely Zákoníku práce změn. Jejich rozsah bude záležet na postoji parlamentu. Trnem v oku odborů jsou pracovní smlouvy na dobu určitou, respektive jejich řetězení.
Pracovní smlouvy na dobu určitou bude zřejmě nutné omezit
Zlaté padáky, šikana na pracovišti a především pracovní smlouvy na dobu určitou doznají podle vládního návrhu novely Zákoníku práce změn. Jejich rozsah bude záležet na postoji parlamentu.
Trnem v oku odborů jsou pracovní smlouvy na dobu určitou, respektive jejich řetězení. Odbory je považují za vydírání zaměstnanců. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach jim vychází vstříc a v návrhu novely Zákoníku práce prosazuje, aby se smlouvy na dobu určitou nesměly řetězit déle než dva roky. Pokud zaměstnavatel o zaměstnance skutečně stojí, měl by mít po dvou letech povinnost změnit smlouvu na dobu neurčitou. Komunisté budou při projednávání v parlamentu požadovat ještě přísnější omezení smluv (na jeden rok), ODS naopak poukazuje na to, že zaměstnavatel má mít při uzavírání smluv volnou ruku. Omezení by se ani ve Škromachově podání nemělo týkat sezonních prací. Už nyní nelze smlouvu na dobu určitou uzavřít s absolventy škol. Návrh se podrobně věnuje šikaně na pracovišti, která se v posledních letech stala téměř módním pojmem. Na nevhodné chování šéfa či spolupracovníků se sice vztahují paragrafy občanského zákoníku, ale vzhledem k požadavkům Evropské unie je třeba zanést postih šikany přímo do pracovního práva. Návrh se zabývá postihem tzv. mobbingu a bossingu, což je psychický teror, který se dříve vyjadřoval výrazem „zasedl si na mne šéf“. Návrh přesně pojmenovává, co je a není šikana, a co se rozumí pod ponižováním lidské důstojnosti na pracovišti. Největší pozornost veřejnosti budí v novele omezení tzv. zlatých padáků, to se však týká jen minimálního procenta zaměstnanců. Zlaté padáky se říká odchodnému, které mají v pracovní smlouvě zajištěno lidé na manažerských a vrcholových postech. Smyslem odchodného měla být záruka, že zaměstnanci, odcházející z firmy, budou k bývalému zaměstnavateli loajální a nezaměstnají se po určitou dobu u konkurence. Manažeři však často využívali zlatých padáků jen na přilepšenou v rámci přechodu z jedné konkurenční firmy do druhé. Nyní termín „odchodné“ vystřídá tzv. konkurenční doložka, která odcházejícímu zaměstnanci zaručuje výplatu průměrného měsíčního platu po dobu jednoho roku, zároveň však pracovníka zavazuje pod hrozbou pokuty k tomu, aby nejméně rok nepracoval u konkurence. Konkurenční doložku budou mít ve smlouvě jen lidé, kteří jsou pro firmu životně důležití. Zabrání se tak plýtvání prostředky při rozvázání pracovního poměru, kde normální zaměstnanec získává pouze dva měsíční platy. Smlouvy o odchodném podepsal vybraným podřízeným těsně před svým odvoláním například generální ředitel ČT Jiří Balvín. Zlaté padáky dostali manažeři zkrachovalých a špatně hospodařících polostátních bank. Ministr Škromach chystá také nový zákon o zaměstnanosti, který se v parlamentu setká patrně s větší nevolí. Zákon na jednu stranu zpřísňuje podmínky pro zařazení uchazečů do evidence nezaměstnaných, protože vyžaduje jejich aktivitu při hledání místa, na stranu druhou však prosazuje zvýšení podpory pro lidi nad 50 let a prodloužení doby jejího proplácení.
