Chyť si ho sám

Počet přepadení roste, pachatelé většinou unikají

Ke kase čerpací stanice na Litoměřicku přichází hodinu před půlnocí 24. ledna muž středního věku. Objednává si cigarety a z peněženky vytahuje stokorunovou bankovku. Obsluha se k němu otáčí zády. Muž náhle vyndá pistoli a dožaduje se předání hotovosti z pokladny. V té chvíli je to zhruba deset tisíc korun. Pumpař se však otočí a udeří lupiče do obličeje, ten zpanikaří a vyběhne ven. Přivolaná policie je na místě loupeže za několik minut. Stopu pachatele se však nedaří najít ani služebním psům. Lupič uniká. Jinak je to příběh s dobrým koncem, nikomu se nic nestalo a peníze zůstaly ve firemní kase.
Počet podobných událostí u benzinových pump ovšem v posledních měsících rapidně roste a pachatelé většinou odcházejí s ukradenou hotovostí, zatímco obsluha končí v lepším případě svázaná ve služební místnosti. „Je to stále větší problém. Počet loupeží se zvyšuje,“ sdělil týdeníku EURO David Thoma, generální ředitel společnosti Benzina, která je největším tuzemským provozovatelem čerpacích stanic. Jen za první čtvrtletí letošního roku policie registruje padesát loupežných přepadení čerpacích stanic. Za celý loňský rok to bylo 113 případů, v roce 2002 pětaosmdesát. „Stoupá i brutalita,“ dodává Thoma. Většinou pachatelé neváhají a požadují tržbu s pistolí v ruce. Benzina v této souvislosti připomíná zhruba tři neděle starý případ, kdy dva rusky hovořící muži v kuklách přepadli čerpací stanici. První jistil obchod, druhý s namířenou zbraní vymohl na pumpaři čtyřicet tisíc korun. Policie je zatím stále marně hledá. Oslovení provozovatelé čerpacích stanic navíc upozorňují, že objasněnost podobných případů je velmi nízká, i když v posledních měsících nepatrně roste. „Stopy vyšetřování mnohdy skončí u policejního portrétu pachatele a ukradeného auta nalezeného v příkopě,“ vysvětlil jeden z pumpařů. Neexistuje přesná statistika, kolik se podobných případů podaří objasnit, policie je v žádné samostatné kolonce nevede.

Bankovní lákadla.

Na poplach však nebijí pouze provozovatelé čerpacích stanic, ale například i banky, pošty a pojišťovny. Policejní statistiky hovoří o tom, že jen za první čtyři měsíce letošního roku lupiči přepadli dvaačtyřicet finančních institucí. To je o devět případů více než za celý rok 2002. V loňském roce policie zaznamenala pětašedesát těchto loupežných přepadení.. Z těch letošních se podařilo objasnit pouze sedm, ze sedmnácti ve stejném období loňského roku bylo objasněno šest. Náměstek pražského policejního ředitele Zdeněk Janíček připouští, že jedním z důvodů alarmujícího nárůstu počtu přepadení je také nízká objasněnost případů.

Vedou drzouni.

Roste především drzost pachatelů. Lupič si například dojde do banky pro peníze jen s taškou a předstírá, že v ní má ukrytou bombu. Policie se domnívá, že významně ovlivňují rostoucí počty přepadení i média. „Přinejmenším zveřejněním informací, že pracovníci finančních ústavů mají instrukce vydat požadované částky bez zvýšeného odporu,“ tvrdí Janíček. Je přesvědčen, že s informacemi o objasněnosti případů - a tím pádem i o riziku dopadení - „nahodilí“ pachatelé nekalkulují. Policejní zdroj, který se zabývá vyšetřováním loupeží v čerpacích stanicích, však tvrdí, že amatérů se v těchto případech najde jen poskrovnu. „O vytipovaném objektu nebo firmě, která jej provozuje, pachatelé shánějí informace i několik týdnů. Cenným zdrojem poznatků jsou média, která po každém velkém případu rozebírají bezpečnostní opatření postižené strany,“ vysvětlil postup „profesionálů“. S jeho tvrzením souhlasí i ředitel provozu čerpacích stanic společnosti RobinOil Luboš Střeleček: „Pachatelé nejprve pečlivě prozkoumají terén, postupují organizovaně, a ne nahodile. Samozřejmě pracují s tiskem, v němž sbírají potřebné informace.“ Dodává, že je málo pravděpodobné, aby čerpací stanici přepadl s pistolí v ruce člověk, který by tímto způsobem chtěl řešit svízelnou finanční situaci. „Většinou jde o lidi, kteří mají slovo loupeže napsané v kolonce zaměstnaní,“ souhlasí policista.

Bezpečnost nade vše.

Rostoucí počet loupeží odstartoval ve finančních institucích vlnu protiopatření. Bankovní asociace se spojila s policií, výsledkem je dohoda o společném postupu a užší spolupráci. Obě strany však konkrétní informace z bezpečnostních důvodů tají. Při pátrání po zlodějích banky s policií maximálně spolupracují. „Rozhodující díl práce je na Policii České republiky, které poskytujeme veškerou podporu a informace k dopadení pachatelů,“ řekla týdeníku EURO Věra Čárná z České spořitelny. Obdobně reagují i další oslovené finanční instituce a připomínají zdokonalování technického zabezpečení a posilování fyzické ostrahy.
Dalším z významných bezpečnostních opatření je snaha snížit hotovost v pokladnách na minimum. „Snižování hotovosti v pobočkách souvisí s trendem nárůstu bezhotovostních plateb a je to i součást bezpečnostních opatření. U nás se hotovost drží minimálně,“ konstatoval mluvčí České pojišťovny Václav Bálek. Pro utajování bližších informací o bezpečnostních opatřeních mají banky dobrý důvod. „Když řekneme, že máme všude kamery, část potenciálních pachatelů to odradí. Ale ten, kdo je rozhodnut to udělat, se zamaskuje, aby v kameře nebyl poznat,“ podotkl Janíček.

Aktivní pumpy.

Stranou v boji proti lupičům nezůstávají ani provozovatelé čerpacích stanic.„Přijímáme řadu opatření, která mají za úkol chránit život a zdraví obsluhy čerpacích stanic a minimalizovat případné škody,“ řekl týdeníku EURO ředitel Luboš Střeleček. V první řadě má většina provozů takzvané pulty centrální ochrany. Tedy zařízení, která jsou napojena přímo na zjednané bezpečnostní agentury. „To je základní bezpečnostní prvek. Navíc v místech, kde byly opakované krádeže nebo loupeže v nočních hodinách, úzce spolupracujeme s policií, která si takové objekty sama monitoruje,“ vysvětlil Střeleček. Tím ovšem výčet bezpečnostních opatření nekončí. „Všechny naše čerpací stanice mají dvoukomorový padací trezor,“ upozornil Střeleček. Dvířky, která jsou umístěna v horní části trezoru, obsluha vhazuje peníze, které poté padají do dolní komory. „Personál nemá od zařízení klíče, pouze má povinnost udržovat v kase pouze pokladní hotovost. Zloději tak nemohou počítat s tím, že si z pobočky odnesou velký balík peněz,“ dodal Střeleček. Obdobná opatření zavedly i další firmy z oboru. O podrobnostech však nechtějí hovořit. Mají pro to stejné vysvětlení jako zástupci finančních institucí, neprozradit lupičům, jaká „překvapení“ je čekají. Téměř všechny firmy, které v tuzemsku vlastní síť čerpacích stanic, pronajímají jednotlivé provozovny smluvním partnerům. Někteří z nich připouštějí, že jim časté přepady lupičů působí nejen materiální škody, ale mnohdy mají i problémy sehnat do nočního provozu dostatek zaměstnanců. „V posledních letech mě několikrát vykradli a vyloupili. Naposledy přišel rusky mluvící muž s pistolí, zavedl obsluhu do služební místnosti, kde ji přivázal k topení,“ sdělil týdeníku EURO provozovatel čerpací stanice, který si nepřál být jmenován. Jak však dodal, má stále větší problémy sehnat nové pracovníky. „Oslovili jsme pěknou řádku lidí, nikdo u pumpy po setmění nechce pracovat. Zřejmě i proto, že je kousek za městem,“ dodal.

Z pošty s drobnými.

Naopak České poště rok od roku škody způsobené lupiči klesají. Vnitřní směrnice sice přikazuje utajení konkrétních čísel, ale uloupené částky se v průměru počítají jen v tisících, přestože na poštách leží stále poměrně dost peněz.
Je to důsledek dlouhodobé politiky z posledních let. Jen do zabezpečení majetku vkládá Česká pošta roční investice kolem 200 milionů korun a další desítky milionů vynakládá na další bezpečnostní opatření.
Nejkritičtější situace byla na začátku 90. let, kdy se rapidně zvýšil počet loupeží i výše škod. To donutilo vedení ke zřízení speciálního pracoviště, odboru krizového řízení. Jeho šéf Bohumír Jura říká: „Pošta se nemůže zbavit vybírání a doručování peněz. Jejich množství jsme však podstatně snížily. Lupičům se přestává vyplácet riziko několika let kriminálu kvůli malým částkám, řádově tisícovým, které roznášejí doručovatelky nebo jsou v šuplících u přepážek. Na poštách jsou dnes naprostou samozřejmostí senzory a neprůstřelná skla oddělující pracoviště pošty od prostoru pro zákazníky. „Zaznamenali jsme případ, kdy přišel lupič se zbraní před neprůstřelnou přepážku a požadoval peníze. Naše pracovnice před ním s úsměvem na rtech spustila alarm a lupič se dal na útěk,“ tvrdí mluvčí České pošty Ladislav Vančura.
Za levný, ale velmi účinný prostředek pro ochranu peněz považuje Jura trezorky s časovým zámkem připevněné k podlaze. Dnes jsou u každé poštovní přepážky. Pracovnice do nich ukládají větší částky a v šuplících si nechávají jen nejnutnější hotovost. Trezor lze otevřít jen s časovým zpožděním. Zákazníkovi až tak nevadí, když si musí třeba čtvrt hodinky počkat na větší částku v hotovosti, ale lupič tolik času nemá, a tak se musí spokojit jen s drobnými. Právě v loňském roce si při sérii přepadení pošt lupiči pokaždé odnesli jen několik tisíc. Jenže každá další loupež znamená větší riziko. A to se jim také stalo osudným. Policii se podařilo je dopadnout. Větší pošty jsou vybaveny kamerovými systémy, které mají nejen odrazovat lupiče, ale také pomáhat při odhalování teroristů posílajících výbušné balíčky. Takový případ ještě nenastal, ale Vančura připomíná, že bezpečnostní kamerový systém již pomohl odhalit vraha, který rozesílal v balících po republice části těla své oběti. Systém identifikačních štítků pro monitoring cesty poštovní zásilky zaznamenal čas podání zásilek, a pak bylo snadné najít záznam, na němž byl odesílatel zachycen kamerou.
Pokud se na poště nahromadí větší množství peněz, jsou ukládány do velkých trezorů. Na přístupu k nim jsou elektronické překážky, které brání průchodu i samotným zaměstnancům pošty. Kódy k nim zná jen několik oprávněných osob, které ani nemusejí být v době loupeže v objektu. Navíc i zámky těchto velkých trezorů mají časové zpožďovače.

Raději beze zbraně.

Peníze jsou tak nejvíce ohroženy při přesunech mezi poštami. Větší částky jsou převáženy specializovanými agenturami v pancéřovaných automobilech s ozbrojenou ochranou. Terčem lupičů však jsou i menší obnosy, které vozí mezi poštami poštovní automobily. V některých okolních státech jsou posádky poštovních vozů ozbrojeny. Česká pošta však k tomuto kroku nepřistoupila. „Jsme přesvědčeni, že by to znamenalo větší riziko použití zbraní proti našim lidem. Právě v těch zemích, kde jsou řadoví, často nedostatečně vycvičení poštovní zaměstnanci vybaveni střelnými zbraněmi, dochází každoročně ke ztrátám na životech. V Česku nebyl zabit při přepadení ani jeden zaměstnanec pošty. Pokud se pamatují, tak jen dva lidé byli postřeleni,“ uvádí Jura.
Rozhodujícím prostředkem pro ochranu převážených peněz jsou inteligentní bezpečnostní boxy, které lze otevřít jen pomocí čipu v cílovém místě. V případě odcizení boxu z poštovního auta a pokusu o neodborné otevření, je jeho obsah znehodnocen výbuchem kapsle s barvou. O účinnosti tohoto zařízení svědčí jen dvě série odcizení těchto boxů. Lupiči při jejich otevření zjevně neuspěli a dalších pokusů zanechali. Při posledním přepadení poštovního vozu útočníci box s penězi nechali na místě a spokojili se s pytli s poštou, které obsahovaly kromě běžných také cenné zásilky.
Loni Česká pošta společně s agenturou Alcom Security vybudovala dohledové centrum, které kromě obrany proti lupičům integruje například i protipožární ochranu či ochranu informačních sítí. Když je nějaká pošta přepadena nebo se do ní vloupají lupiči, dohledové centrum to okamžitě zaznamená, vyšle na místo zásahovou jednotku z bezpečnostní agentury a zároveň informuje i policii. Z dohledového centra bude v nejbližší době možné monitorovat pohyb poštovních automobilů, zejména těch, které převážejí peníze. Pomocí technologií GSM a GPS tak bude možné sledovat pohyb vozidel s přesností na několik metrů a registrovat i každé neplánované zastavení či nestandardní chování osádky.

Ujeď a neplať Loupežná přepadení ovšem nejsou jediným problémem, který trápí obsluhu čerpacích stanic. Provozovatelé oslovení týdeníkem EURO přiznávají, že v posledních měsících rostou i takzvané újezdy. Tedy případy, kdy si motorista nabere plnou nádrž benzínu nebo nafty a odjede bez placení. „Statistiky sice nevedeme, protože škoda jde v takovém případě na vrub partnera, podobné případy se však množí, tvrdí společnost Benzina. Policii přitom podobné prohřešky netrápí. Škoda se totiž ve většině případů pohybuje pod částkou pěti tisíc korun, což je kvalifikováno jako přestupek. Mnohdy se ani nepodaří zjistit totožnost pachatele. Důvodů je několik. Obraz, který zaznamenají bezpečnostní kamery, není vždy kvalitní, protože je často na obehrané kazetě. Nelze tak přečíst poznávací značku vozidla, jehož majitel ujel bez placení. V dalších případech obsluha SPZ ani nezahlédne. Pokud se přece jen podaří poznávací značku zaznamenat, ještě není vyhráno. Policie totiž často zjistí, že značka vozidla je kradená. Obsluha navíc na podobné případy již rezignovala, mnohdy je ani nehlásí policii. „Proti újezdům není léku,“ tvrdí ředitel provozu čerpacích stanic společnosti RobinOil Luboš Střeleček. Pumpaři zkoušejí různé metody, jak jim zabránit. Například soukromý vlastník při výjezdu ze stanice nainstaloval bezpečnostní závoru. „Ani ta příliš nepomáhala,“ konstatoval Střeleček. Další drobný provozovatel na výjezdovou komunikaci umístil pás s kovovými hřeby, které v případě potřeby „vyjely“ a znemožnily podezřelému vozidlu odjet. Pachatel, který se snažil ujet bez placení se však obrátil na policii. Tvrdil, že si chtěl pouze přeparkovat automobil a poté zaplatit. Obsluha se pak na příslušných úřadech musela zodpovídat z přestupku, zaplatit škodu a pokutu. Jsou však známy i případy, kdy snaha zadržet prchající auto končí pro obsluhu čerpací stanice zraněním. Zhruba před měsícem se obsluha pumpy v Českém Těšíně, která patří společnosti Benzina, snažila razantně zabránit motoristovi, aby ujel bez placení. Pumpař se násilím dostal k pachateli do automobilu, ten jej však z vozidla vytlačil a několik desítek metrů vláčel za automobilem. Pro obsluhu skončila tato příhoda četnými pohmožděninami a několikadenní pracovní neschopností. (foj)

Začarovaná pobočka Pobočka Komerční banky v pražské ulici V Olšinách je zřejmě nejčastěji přepadávanou pobočkou v republice. Lupiči ji navštívili již třikrát. Poprvé v roce 1999, pak v září 2003 a naposledy letos 24. března. Při posledním přepadení lupič s pokladní komunikoval výhradně pomocí lístků a vyhrožoval, že odpálí bombu, kterou má v aktovce. Z banky si odnesl hotovost ve výši 275 tisíc korun. Banka patří k malým pražským pobočkám a je poměrně nešťastně umístěna v přízemí domu, který je postaven ve svahu. Vchod do pobočky je částečně kryt schody vedoucími z hlavní ulice. „Jsme si dobře vědomi, že pobočka v Olšinách je na nevyhovujícím místě. Pracujeme na jejím přemístění, ale musíme samozřejmě brát ohled na naše klienty,“ řekla k tomu mluvčí KB Marie Petrovová
Pražská policie na alarmující počet přepadení v hlavním městě zareagovala vysláním většího množství policistů do ulic. Banky a finanční instituce střeží policisté v uniformě i v civilu. „V Praze je celkem 350 takových objektů, takže je fyzicky nemožné hlídat všechny,“ tvrdí náměstek pražského policejního ředitele Zdeněk Janíček. Hlídky se různě přesunují. Pokud sídlí více institucí v jedné ulici, je možné hlídat všechny zároveň. V některé dny tak policie střežila až 280 objektů. Ostražitější je i personál finančních ústavů. Pracovnice jedné z hlídaných bank volala policii, protože se v okolí pobočky pohyboval podezřelý člověk. Bezpečnostní složky ovšem zasahovat nemusely, podezřelý muž byl policista v civilu, který banku hlídal. (hat)