Česká republika se naplno položila do čtvrté průmyslové revoluce. O nové technologické vlně hovořili panelisté na summitu Chytřejší Česko
Na začátku i na konci je člověk. Napříč konferencí zněla zásadní teze, že koncept Smart City stojí zejména na lidech, a ne na technologiích. Aby byl celý systém funkční, musí být na prvním místě uživatelé, na druhém municipality či jednotliví starostové, kteří technologie rozumně použijí, a až na třetím místě přístroje, senzory, aplikace či data. Hovořil o tom například generální ředitel společnosti MasterCard Miroslav Lukeš. Česká republika potřebuje podle Lukeše hlavně koncepci a vizi, tím musí začít. Až poté následuje efektivní využívání dat.
Často skloňovaným slovem byla mezi diskutujícími spolupráce. Bez té nemůže technologická revoluce fungovat. Ukazuje se to například v dopravě, kde samotný sběr dat nestačí, města spolu musejí podle člena představenstva společnosti Operátor ICT Roberta Králíčka spolupracovat a data sdílet. Pokud pak dochází k přesunům tisíců řidičů ze středočeských měst směrem do Prahy, mohou být senzory nastaveny tak, aby dopravní proud rozptýlily. Pokud bude doprava řízena chytře, může dojít k obrovské energetické úspoře, podle Milana Koukola z Fakulty dopravní ČVUT se podílí právě doprava na energetické náročnosti měst až třiceti procenty. Stejně jako dopravu mohou chytré technologie podle Králíčka například řídit i „proud turistů“. A to pokud by bylo hlavní město schopné nahlédnout a využít data z příletu letadel a následných turistických špiček například na pražském Karlově mostě.
Strach ze sběru takzvaných „velkých dat“ se snažil rozptýlit ředitel obchodu a marketingu ČD-Telematika Peter Hudák. „Nejde o sledování člověka,“ zmínil. Většina měst podle něj řeší hlavně světla, koše a parkování. Například na parkování v klidu se soustředí i Písek, který patří mezi města s konceptem Smart Cities. Město na problém zacílilo podle místostarosty Josefa Knotka na základě ankety mezi občany, kterou uspořádalo k vypracování strategické koncepce do roku 2025.
Pár košů nestačí
Aby strategie fungovaly, musejí ale být podle místopředsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Dobeše zaváděny opravdu inteligentně. Město podle něj nedělá chytrým to, že v ulicích nainstaluje pár chytrých odpadkových košů, které hlásí, že jsou plné, město je proto nechá vyvézt, a v okolních ulicích přitom přetékají odpadky další popelnice. „Musí to být uděláno tak, aby tomu rozuměli i negramotní,“ zdůraznil. Ruku v ruce s rozvojem chytrých technologií musí jít podle ředitele odboru výzkumu, vývoje a inovací ministerstva průmyslu a obchodu Martina Švolby IT gramotnost obyvatelstva, kterou je potřeba paralelně rozvíjet. Před přílišnou mírou automatizace průmyslu varoval na summitu Lukáš Kovanda ze společnosti Roklen. V České republice a na Slovensku podle něj ohrožuje až 45 procent pracovní síly. Podle koordinátorky pro Průmysl 4.0 ve výrobě společnosti Škoda Auto Jany Filové jsou výrobní stroje a zařízení čím dál „inteligentnější“.
Společnost ale naopak nové zaměstnance nabírá, podporuje další vzdělávání a připravenost zaměstnanců na změny. „V rámci digitalizace a internetu věcí musíme pokrok zpracovávat na všech úrovních,“ uvedl Dobeš.
Před dvaceti lety si podle něj člověk opravil automobil zcela sám, dnes musí zamířit do servisu. A stejná cesta teď podle něj čeká i domácnosti, transformace na nové technologie například naplno zasáhne plynové kotle, jejichž součástí budou počítače. Řemeslníci se tak budou nově muset podle Dobeše orientovat v programování, signálech Wi-Fi a základech termodynamiky.
Dobeš si zároveň posteskl, že v zemi chybí jedno místo, například zrušené ministerstvo informatiky, které by mělo nové technologie pod palcem. V České republice je podle něj problém i s kompetencemi a odpovědností, není jasné, kdo za co zodpovídá.
Ministerstva chtějí taky
Na smart vlnu tak sice nasedají také ministerstva, ale tak trochu každé spíše samo za sebe. Určitá změna by mohla přijít se sjednocením „chytré agendy“ pod Úřad vlády. „Hlavním zájmem je propagovat projekty a města, která se snaží o koncept chytrých měst,“ uvedla zástupkyně státního tajemníka pro evropské záležitosti z Úřadu vlády České republiky Lucie Šestáková. Na chytrá řešení cílí například ministerstvo životního prostředí. Podle ministerského rady Pavly Vidanové z ministerstva životního prostředí teď například úřad vypisuje vylepšenou výzvu Zelená úsporám, která se soustředí na střechy zavlažované dešťovou vodou, sto milionů korun má také plynout na elektrovozidla pro obce. „V roce 2017 chceme podporovat ekoinovace,“ uvedla Vidanová. Podmínky pro čerpání dotací pomáhá vytvářet i ministerstvo pro místní rozvoj. „Spolu s dalšími resorty jsme na to vyvinuli metodiku,“ zmínil ředitel odboru dohody o partnerství, evaluací a strategií z ministerstva pro místní rozvoj David Škorňa.
Diskutující se shodli na tom, že stále pokulhává elektronizace státní správy, která se podle Šestákové tak trochu „zasekla“.
„Snažíme se to urychlit,“ zmínila. Česká republika kvůli tomu zaostává i v mezinárodních hodnoceních. Nahoru ji táhne hlavně e-commerce, Češi čím dál raději k nákupům využívají internet a elektronické obchody. Inspirací pro státní správu může být podle Filové také soukromý sektor. České podniky mají podle ní dobrou startovací pozici pro uplatnění Průmyslu 4.0. Zdůraznila, že z České republiky přicházejí dobré nápady i inovace.
Rychlost, jakou se technologie v současnosti na lidi valí, je podle místopředsedy Technologické agentury ČR Martina Bunčeka historicky nevídaná. Česká republika má ale podle něj resty, které by měla řešit dříve než technologický boom, a to je například funkční silniční infrastruktura a železnice. Země může být těžko smart, když nemá vysokorychlostní železnici a ve vlacích či metru nefunguje internet.
O autorovi| Tereza Čapková, capkova@mf.cz
