Menu Zavřít

Chytrý jako D1. V Česku začíná budování autonomní dopravy

2. 12. 2018
Autor: Martin Pinkas

V Česku se začaly testovat dálnice, které „mluví“ s auty. Vstupujeme do éry samořiditelných aut.

Jedenadvacáté století je tady. Už v příštím roce se plně otevře systém, který umožní komunikovat autům jednak mezi sebou a také s čidly, která sbírají data o dopravě nebo počasí. Zároveň z linek automobilek začnou sjíždět první auta, která se touto digitální řečí domluví. Do systému už natekly stovky milionů korun. Využitelný bude kromě chytrých aut i v mobilních telefonech.

Kdo tady řídí

Do digitální budoucnosti nás - některé pravděpodobně kopajíce - zavleče projekt, který se rodí pod zkratkou C-Roads. V letech 2016 a 2017 do něj nateklo 25 milionů, letos přišla zásadní 300milionová investice. Všechno má na starost ministerstvo dopravy a 85 procent zdrojů poskytuje Evropská unie. „Cílem je naučit vozidla sdílet informace mezi sebou a komunikovat se zařízeními na infrastruktuře tak, aby zjednodušeně řečeno vozidlo ,vidělo za roh‘ a mohlo řidiče včas upozornit na situaci, ke které se blíží,“ přiblížil týdeníku Euru smysl projektu ministr dopravy Dan Ťok.

Konkrétně půjde o varovné zprávy, které řidič od auta dostane, aby se mohl připravit třeba na nehodu před ním, kolonu, náledí či objížďku. To vše by nefungovalo bez inteligentních dopravních systémů, které sbírají a vyhodnocují data a jsou páteří projektu C-Roads. Tyto konkrétní technologie mají pro změnu zkratku C-ITS a investují do nich coby budoucího zdroje výdělku většinou soukromé firmy z oboru telematiky či mobilní operátoři.

Projekt nevzniká osaměle v Česku; to by ostatně nedávalo smysl financování z Unie. Bude součástí koridoru spojující města Rotterdam, Frankfurt nad Mohanem a Vídeň a díky mezinárodním standardům bude fungovat na jedné bázi. Nemá se tedy dít to, co znají řidiči kamionů, kteří si kvůli mýtu zapínají v různých zemích různé „krabičky“.

325 milionů korun dosud nateklo v Česku do projektu C- Roads, který bude v první fázi informovat řidiče o dopravě na trase z Rotterdamu do Vídně. Většina peněz plynula z rozpočtu EU.
1,4 miliardy korun bylo investováno v posledních letech v Česku obecně do inteligentních dopravních systémů.
2020 V tomto roce dojde v Evropě k úpravě legislativy, která umožní provoz samořiditelných aut. C-Roads je jeho předstupněm. O rok později sjede z tovární linky první samořiditelné BMW. O další rok později se otevře velký testovací polygon BMW v Česku.

Hlavní část systému má začít fungovat už příští rok. Budování C-ITS bude postupné, přičemž v roce 2019 by mělo začít rozsáhlé testování s cílem odladit systém pro spuštění do ostrého provozu, který přijde v roce 2020. Už teď ale probíhají testy. Začaly v září. Jako počáteční úsek byl vybrán Pražský okruh D0 mezi Mirošovicemi a Rudnou (části dálnic D1 aD5 u Prahy), kde byly instalovány komunikační jednotky. Vybavení dostala i vybraná auta z flotily Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a také společnosti Škoda Auto. „Doposud byly provedeny tři komplexní testy v gesci ŘSD. Vyhodnocení tohoto testování prokázalo plnou funkčnost systému,“ tvrdí ministr dopravy Ťok. Testování bude podle něj probíhat i nadále a tento úsek bude upraven podle nejnověji vydaných specifikací mezinárodní koordinační Platformy C-Roads, aby bylo možné provádět přeshraniční testování.

Mladoboleslavská Škoda používá v testech hardware, takzvaný tranceiver box, který chce výhledově nabízet v rámci připravovaných vozů. Aktuálně ale podle svého mluvčího Vítězslava Pelce pracuje na verzi, která funguje na bázi mobilní aplikace. „Naše úloha je jedinečná mimo jiné v tom, že jsme jediným originálním výrobcem vozů zapojeným v tomto programu přímo, a to nejen na území Česka. Vyjma zpětné vazby poskytujeme vývojářům této platformy momentálně dva testovací vozy, které ověřují formát a obsah zpráv, které se do budoucna mají přenášet mezi vozem a infrastrukturou,“ říká Pelc.

Jelikož ministerstvo dopravy naznačuje, že také probíhají „činnosti spojené s nastavením vhodných obchodních modelů“, nedá se předpokládat, že by všechny funkce byly zdarma, konkrétní údaje ale zatím k dispozici nejsou.

Auta až příští rok

Zatím nejsou k mání ani auta, která by uměla se systémem komunikovat. První sjedou z výrobních linek v příštím roce a očekává se velký boom. Za pár let má být taková komunikace samozřejmostí, protože projekt C-Roads počítá, že do roku 2020 bude po Evropě jezdit až deset milionů vozidel vybavených C-ITS.

Zatím chytré auto může nahradit aspoň chytrý telefon nebo instalace chytrého zařízení do staršího vozu, tedy takzvaný aftermarket. Co se týká aplikací pro telefony, už i ty se dají testovat. Například O2 Czech Republic zveřejnilo demoverzi, která by mohla fungovat obdobně jako technologie montovaná přímo do aut - tedy nejen sbírat informace, ale také být jejich zdrojem. Centrální řízení by pak mohlo na základě toho vyhodnotit širší dopravní situaci. Časem by měli uživatelé mít možnost do aplikace zaznamenat konkrétní situaci, která by se po případné verifikaci zobrazila ostatním uživatelům zapojeným v systému C-Roads. V principu něco podobného, jako když dnes používáte třeba aplikaci Waze.


Kupředu, elektrická! Automobilový průmysl v Evropě se dramaticky mění

 Autodrom - ilustrační foto


Kromě toho, že se v září spustily první testy systému, začaly ve stejné době také práce na úsecích dálnic, kde bude C-ITS dostupná. V Česku půjde o brněnskou D1, plzeňskou D5, hradeckou D11 a D52, která má vést z Brna přes Mikulov do Rakouska, případně silnici I/52 ve stejném směru.

Česko do systému přineslo také vlastní novinku, o niž se zajímají Německo či Francie, a to nasazení systému na železniční přejezdy. Aniž by se tím nahradila klasická signalizace, má varování pomoci předejít neštěstím, která se občas stávají.

Při popisu tohoto velkého kroku, který v příštím roce udělá evropská doprava, zůstalo něco nevyřčeno. Ano, všechny moderní technologie jsou důležitým krokem při přechodu dopravy na autonomní provoz aut. Data a systémy, které se teď budou testovat jen jako informační, za několik let dostanou i navigační funkci. Ať už půjde o ty stejné, nebo vylepšené, síť a základní myšlenka se už měnit nebude.

Česko, autonomní stát

A podobně jako je Česko jedním z budovatelů koridoru chytrých dálnic, sází i na investice do technologie autonomního řízení. Jen před pár týdny definitivně potvrdila německá automobilka BMW, že začne u Sokolova nedaleko hraničního přechodu Svatý Kříž / Waldsassen stavět své hlavní zkušební centrum pro samořiditelné vozy. Do polygonu a dalších objektů na ploše 500 hektarů investuje asi 200 milionů eur, tedy zhruba 5,1 miliardy korun. Zkušební středisko poskytne práci několika stovkám zaměstnanců a BMW Group ho zprovozní počátkem příštího desetiletí, zhruba v roce 2022. Pozemky v místech velké podkrušnohorské výsypky firma koupila od Sokolovské uhelné, vybírala přitom z více než 80 lokalit.

Stávající vývojová centra v Aschheimu u Mnichova, v Miramas (Francie) a v Arjeplogu (Švédsko) již nemají podle firmy dostatečné kapacity pro splnění požadavků na testování. „Budeme pokračovat například ve zdokonalování v revolučních oblastech, jakými jsou elektromobilita, digitalizace, autonomní řízení, stejně jako asistenční systémy. V Sokolově jsme našli ideální podmínky a lokaci pro testování vozidel,“ uvedl viceprezident BMW Herbert Grebenc. BMW podle něj plánuje, že v roce 2021 představí svůj první téměř, nebo zcela samořiditelný sériový model.


Světová premiéra: mezi Mnichovem a Norimberkem začaly jezdit autonomní kamiony

Kamiony MAN sdružené do autonomní kolony na německé dálnici.


Testovací dráhy vlastní většina velkých evropských automobilek. Škoda Auto, která systém řízení nahrazující řidiče rovněž vyvíjí, například využívá vlastní testovací okruh v Úhelnici u Mladé Boleslavi a využívá i infrastrukturu mateřského Volkswagenu v německém Wolfsburgu.

„Automobilky předpokládají, že do roku 2020 dojde v EU k potřebné úpravě legislativy, která umožní provoz vozidel úrovně tři na běžných pozemních komunikacích,“ řekl Martin Pichl z oddělení výzkumu a vývoje ministerstva dopravy. Plné autonomní řízení, které nebude vyžadovat žádný zásah řidiče, přijde podle Pichla do reálného provozu nejdříve po roce 2030. „Stojíme na prahu další digitální revoluce. Budoucnost českého autoprůmyslu do velké míry závisí na budování kvalitní telekomunikační infrastruktury páté generace (5G), která zjistí komunikaci mezi vozidly a řídicími centry silničních sítí. S trochou nadsázky se dá říci, že budoucnost české ekonomiky má nyní v rukách Český telekomunikační úřad“ řekl mluvčí Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Rok 2019 se tak zapíše jako bod nula v budování autonomní dopravy v Česku.

Přečtěte si také:

Pomalý rozjezd. Elektromobilita v Česku je pořád v plenkách

Svět v roce 2040: díky elektromobilům klesne spotřeba ropy o 7 procent

FIN25

Chceš, nechceš, musíš! Nucení automobilek do elektromobilů se prodraží

Uber chce vrátit své autonomní vozy zpět na silnice, zavede další bezpečnostní opatření

  • Našli jste v článku chybu?