Prozrazení sledovacích metod amerických zpravodajců by nemělo mít tak ničivé následky jako případ Snowden
Jak odposlouchávají američtí špioni telefony, jak čtou esemesky a co ještě všechno dělají? Díky (nebo kvůli, chcete-li) serveru WikiLeaks.org už si to nikdo nemusí jen představovat. Minulý týden server zveřejnil 8700 tajných materiálů největší americké zpravodajské služby CIA. Věnují se popisu technik, které její příslušníci používají při sběru - drtivou většinou digitálních - informací.
Podle profesionálů z branže je únik informací dílem někoho ze smluvních partnerů CIA, podobně jako v případě Edwarda Snowdena (jenž pracoval jako externista pro NSA, než zveřejnil, co všechno dotyčný úřad dělá).
Zároveň by však poslední únik neměl mít na Spojené státy podobně ničivý diplomatický dopad, protože nedokumentuje konkrétní aktéry sledování.
Naopak poškodí práci CIA, jejíž potenciální terče se budou moci proti popsaným technikám v budoucnu lépe chránit.
Technologické firmy jako Apple a Google zareagovaly přísliby, že se pokusí zalepit veškeré díry v zabezpečení svého hardwaru i softwaru, jež sledování umožňovaly. Mluvčí prezidenta Trumpa, který během kampaně server WikiLeaks. org zhusta chválil, prohlásil, že „každý by měl být rozhořčen“.