Budou-li Evropská komise a Evropský parlament pokračovat ve snahách regulovat „v zájmu spotřebitele“ výrobu, prodej či strukturu spotřebního zboží tak, jak to plánují v případě tabákových výrobků, doplatí na to státní rozpočet, firmy i spotřebitel.
Foto: Jakub Stadler
Na první pohled vypadá celosvětové tažení proti tabákovým výrobkům a kouření skutečně jako snaha o zájmy spotřebitele a jeho zdraví. I proto nebyly velké problémy s přijetím Rámcové úmluvy o regulaci prodeje tabákových výrobků (FCTC), kterou iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO) a kterou podepsalo 171 zemí z celého světa. Mezi signatáři je i ČR, dokument však zatím nebyl ze strany naší země ratifikován. Možná je to dobře. Problém se totiž z WHO posunul do evropské směrnice o tabáku, která je již o poznání tvrdší a která by měla být dále upravena především v podmínkách prodeje a prezentace tabákových výrobků. Evropská komise přitom mimo jiné navrhuje zavedení jednotného balení tabákových výrobků, zákaz používání log jejich výrobců na obalech zboží, další zvětšení varovných nápisů nebo zákaz vystavování tabákových výrobků v místě prodeje. Podle odborníků ale takové návrhy prodej tabákových výrobků nesníží a povedou k celé řadě negativních efektů, především pak k rozkvětu černého trhu s těmito výrobky s negativním vlivem na státní rozpočet – i na ono deklarované zdraví spotřebitele. A také na maloobchod.
Negativní důsledky regulace
Podle všeho nejde jen o strašení veřejnosti ze strany výrobců tabákových výrobků. Poučit se totiž lze v zemích, kde již byly obdobné regulace zavedeny, například v Kanadě. Tam se totiž podle ředitelky společnosti Philip Morris ČR Andrey Gontkovičové po regulacích zvýšil podíl černého trhu s tabákovými výrobky o 30 procent, v některých provinciích až téměř o 50 procent. To potvrzuje i studie Royal Canadian Mounted Police z loňského roku, která konstatuje nárůst nelegálního obchodu v Kanadě mezi lety 2007 až 2008 o 54 procent.
Nelegální obchod by samozřejmě znamenal značný propad příjmů státního rozpočtu. Podle ministerstva financí činí u nás roční příjmy ze spotřební daně a DPH na tabákové výrobky zhruba 45 miliard korun. Jen třetinový podíl černého trhu by tak státní kasu připravil o 15 miliard korun. To ale zdaleka není vše. Jednotné balení tabákových výrobků by podle právníků zásadně zasáhlo do duševního vlastnictví výrobců, a lze tedy očekávat soudní spory. „Zavedení jednotného balení tabákových výrobků by jejich výrobcům znemožnilo řádně používat ochranné známky. To by mohlo vést k zániku těchto vlastnických práv, tedy k vyvlastnění,“ konstatuje Karel Čermák, jeden z partnerů advokátní kanceláře Čermák, Hořejš, Matějka a spol., Ochranné známky jsou pro spotřebitele navíc základním rozlišovacím parametrem při nákupu spotřebního zboží, tedy i cigaret, a současně i garancí jejich kvality.
Další z navrhovaných regulací, zákaz vystavovat tabákové výrobky, by zase vedla k problémům obchůdků, kde se prodávají tabákové výrobky společně s tiskem. Takových je podle Gontkovičové v ČR zhruba 30 tisíc. Tabákové výrobky v nich tvoří hlavní část tržeb. Problémy by byly i technické – nevystavené cigarety by fakticky musely být „pod pultem“ a tam se toho moc nevejde.
Precedent pro další „nezdravé výrobky“
Regulační snahy EU odsuzuje i Potravinářská komora ČR (PK). Ta vidí podle svého prezidenta Miroslava Tomana ve snahách EU nebezpečný precedent, který může v budoucnosti vyústit do obdobných snah týkajících se celých skupin potravinářských výrobků – vedle lihovin zejména těch, které jsou příliš sladké, příliš slané nebo příliš tučné. Právě u těchto typů výrobků argumentuje EU stejně jako v případě tabákových výrobků – ochranou zdraví spotřebitele. Při stejném postupu jako v případě tabákových výrobků bychom se tak mohli dočkat situace, kdy by se mohly stát „podpultovkami“ třeba čokoláda nebo bůček.
Není to zase taková fikce. Snahy poslanců Evropského parlamentu označovat „nezdravé potraviny“ na jejich obalech trvají již řadu let. Podle PK ovšem vychází takové snahy buď z ryze subjektivních pocitů, nebo doporučení WHO, která jsou nicméně také stanovována na subjektivní bázi. „Veškerá tato plánovaná nařízení považují spotřebitele za zcela nesvéprávného, kterému musí být vše nadiktováno a jeho svobodná volba značně omezena. Dostáváme se tak do situace, kdy spotřebiteli bude v krajním případě diktováno, co si má koupit a co nemá, a pak to téměř vypadá na katastrofický román o totalitní společnosti,“ podotýká Toman.
Další vývoj
O možném zpřísnění regulace tabákových výrobků se bude jednat již za pár dní – na konferenci signatářů FCTC 15. listopadu v Uruguayi. Kromě toho běží v současné době na půdě EU veřejná diskuze, která by měla být uzavřena do 17. prosince letošního roku. „Ke konci příštího roku tak lze očekávat první legislativní návrhy Evropské komise týkající se regulace tabákových výrobků,“ domnívá se Gontkovičová.
Pokud budou návrhy vycházející ze současných tezí skutečně přijaty, můžeme již od roku 2013 kupovat černobílé cigarety, uzavírat tabákové prodejny a v rozpočtu počítat s propadem příjmů o mnoho miliard korun.
