Poslanci mají aktuálně na stole dva zákony, které působí jako závod o přízeň voličů. Nejde o nic složitého, a tak se každý snaží do toho souboje argumentů přidat. Jde o to, jestli budou mít tuzemské obchody otevřeno i o svátcích nebo jestli se konečně zakáže kouření v hospodách. Nejzajímavější na debatě o obou zákonech je, že argumenty jsou stejně hloupé.
Vypadá to, jako kdyby všichni křičeli a jeden druhého neposlouchal. Opravdu se dá věřit hrozbám omezování demokracie, že hospodští přestanou mít právo přivítat v hospodě kuřáky a přijdou o tak o zákazníky a peníze? Nebo že stejná totalitní praktika připraví o výdělek majitele obchodů, kteří dostanou zákaz podnikání o svátcíh?
Oba zákony jsou pro lobbisty velkým tématem. Hospodářská komora a Svaz obchodu a cestovního ruchu se chtějí dokonce obrátit na Ústavní soud, aby přezkoumal ústavnost návrhu o zavírací době. Malí obchodníci totiž podle zákona budou moci mít otevřeno, ti s velkou prodejní plochou ne.
K protikuřáckému zákonu se zase sešly desítky pozměňovacích návrhů. Například že by se zákaz týkal jen hospod, která podávají teplé jídlo. Dohady se také vedou o elektronických cigaretách nebo procentu plochy restaurace, které by mohlo případně patřit kuřákům nebo zda do zákona zahrnout i předzahrádky.
Svoboda kouření
Kým chceme být
Všechny populistické debaty jsou de facto zbytečné. V obou případech jde o základní princip. O to, kam se na mapě Evropy Česká republika rozhodne zařadit. Jestli budeme dál zemí, která bere kouření jako úplně běžnou věc, i když na jeho následky umírají tisíce lidí. Jestli před tím zavřeme oči a budeme dál dětem předkládat tenhle standard normálnosti.
Ano, závody na výrobu cigaret dávají lidem práci, ale kdybychom si postavili továrnu na heroin, také se v ní dost lidí uplatní, o zaručeném odbytu u zákazníků nemluvě. Vyrábět a podporovat věc, která zabíjí, je prostě špatně a měli bychom si to přiznat. Navíc vybraná spotřební daň náklady zdravotnictví na léčbu pacientů nevyváží.
U obchodů je to stejné. Nejde o procento plochy, kdo je jak velký obchodník. Jde o to, jestli si řekneme, že jsme na tom tak špatně, že si lidé nemůžou nakoupit na pár dní dopředu a musíme mít otevřeno vždycky, protože jinak bychom pošli na hlad nebo nedostatek kabelek.
Zkusme neposlouchat poslance, kterým našeptávají lobbisté z obchodních řetězců a šéfové tabákových firem. Odpověď na oba zákony je v podstatě jednoduchá.
Čtěte další komentáře autora:
