Sklady tuzemských firem vyprazdňují hlavně Poláci
Firma Ivexi zahajuje v těchto dnech výstavbu třetího bytového domu na pozemcích ve východočeské obci Staré Čivice. Zatímco před třemi lety stačilo objednat stavební materiál měsíc dopředu, nyní musela společnost vše zajišťovat mnohem dříve. „Materiál jsme řešili už v lednu,“ přitakává jednatelka firmy Ivana Novotná.
Pořadníky nejsou výjimkou.
Nejde o ojedinělý případ, podobné zkušenosti potvrzují i další stavební společnosti. Stavebnin je totiž stále méně a jejich cena prudce roste. Důvod? Kromě stavebního boomu a mírné zimě, kdy se téměř nepřetržitě budovalo a firmy nestihly doplnit zásoby, nabírá na významu ještě další faktor. České sklady stavebního materiálu neunikly pozornosti firem z okolních zemí a poptávka ze zahraničí silně roste. Odhady hovoří o meziročním nárůstu v desítkách procent.
Nejpilnější při skupování českých stavebnin jsou Poláci. „V Polsku je ještě větší hlad po stavebních materiálech než u nás, kromě stavebního boomu je to i tím, že ceny tamního materiálu jsou mnohem vyšší než v Česku. Poláky naše produkty vyjdou levněji, i když si sem pro něj sami přijedou a do ceny musejí započítat náklady na dopravu,“ říká Petr Vraný, šéf Pardubické pobočky společnosti Dektrade, která dodává firmám stavebniny prostřednictvím více než třiceti poboček po celé České republice.
Polský stát navíc dostal mimořádné dotace z Evropské unie na podporu stavebnictví. Tamní finanční úřady proto kromě daně z přidané hodnoty vrací jako bonus ještě deset procent z fakturované ceny stavebnin. Nejúspěšnější jsou obchodníci blízko česko-polských hranic. Zdeněk Vlček, který má na starosti prodej stavebnin Dektrade v Trutnově, potvrzuje, že polští zákazníci chodí nakupovat stále častěji. Podobné zkušenosti má také další dodavatel stavebnin, firma Starnit. „Zatímco dříve činil roční vývoz našich stavebnin za hranice České republiky pět až osm procent z celkového obratu, letos to bude díky Polsku dvojnásobek,“ uvedla Martina Cetlová z marketingu Starnitu.
Další firma - Heluz cihlářský průmysl - prodala během května a června do Polska cihly za více než osm milionů korun. Obchodní ředitel Jan Krampl potvrzuje, že u prodejů do této země zaznamenal jeho podnik enormní růst. Cihelna Vysoké Mýto dokonce prodala za prvních šest měsíců tohoto roku šedesát procent veškeré své produkce do Polska. „Loni jsme tam přitom neprodali téměř nic,“ konstatoval Martin Hrabčuk, jednatel firmy Cihelna Vysoké Mýto.
Stavební firmy se proto mnohdy dostávají do problémů. Kvůli vysoké poptávce po materiálu, na který musejí dlouho čekat a bez kterého prostě nemohou stavět, se jim zpožďují termíny staveb. Nejhorší situace je u cihel a izolací či oceli. Prodejci si mnohde připravili pro firmy pořadníky. Na tepelné izolace značky Orsil jsou dokonce na letošní rok vytvořené kvóty. Výrobce stanovil pevné množství, které dodá do každého regionu v České republice. Zbylou výrobu plánuje vyvézt do Ruska.
Ceny rostou.
Mezi zájemce o tuzemské stavební materiály patří kromě Polska i další země. „Vývoz stavebního materiálu je atraktivní, dále poroste, a to zejména směrem na východ do Maďarska, Bulharska či na Ukrajinu,“ tvrdí Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Nemalou roli hraje rovněž Rusko. Podle Matyáše jedná nyní Svaz podnikatelů ve stavebnictví s touto zemí o spolupráci, na jejímž základě by mohly některé české firmy přesunout svou výrobu stavebnin právě do Ruska.
Ceny, které se u některých stavebnin letos změnily směrem vzhůru i dvakrát po sobě, tedy pravděpodobně čeká další růst. Například metr krychlový zateplení nedostatkové fasády Orsil TF se v lednu prodával za 3970 korun a v červenci se už cena pohybovala na 5450 korun za jeden metr. Izolační materiál na stavbu běžného rodinného domku, jehož je třeba v průměru jedenadvacet metrů krychlových, se prodraží o více než třicet tisíc korun. Podobné je to i u cihel. Z ceníků materiálu od výrobce Wienerberger vyplývá, že za cihlu o velikosti 44 centimetrů, která se v lednu prodávala za 61 korun, si firma minulý měsíc účtovala o čtrnáct korun víc. V přepočtu na menší rodinný domek, který spotřebuje zhruba tři tisíce takových cihel, jde o nárůst ceny o 42 tisíc korun. Ceny ale tlačí nahoru i zdražování dalších komodit, jako je cena lidské práce a ceny energií.
Stavební horečku v okolních zemích především směrem na východ zaznamenala rovněž státní agentura pro podporu podnikání CzechTrade. „Obrací se na nás velké množství výrobců stavebních hmot a materiálů s požadavkem na služby našich zahraničních kanceláří de facto ve všech evropských zemí. Obrovský boom zažívají nejen klasické stavební materiály, ale také vše, co souvisí s úsporami energií od zateplovacích systémů až po technologie vytápění,“ říká šéf propagace agentury Aleš Řiháček.
CzechTrade coby státní instituce se proto rozhodla ve spolupráci se společností ABF - Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství uspořádat na zářijovém stavebním veletrhu ForArch v Praze specializovaný seminář. Ten by měl být zaměřený na možnosti exportu v oblasti stavebnictví.
Do Číny i Indie.
Analytici připomínají ještě další zájemce z řad východních států. „Stavební materiál doslova vysává Čína a Indie, dvě nejdynamičtější ekonomiky světa. Čínské hospodářství nyní roste nejvíce za posledních dvanáct let. Spotřeba surovin včetně ropy a stavebních materiálů roste meziročně o osm až patnáct procent. Výrazně tlačí ceny surovin vzhůru,“ poznamenal ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl.
Problému na trhu některých stavebních materiálů se věnuje také statistický úřad v analýze vývoje stavebnictví v České republice v letošním druhém čtvrtletí. V tomto období totiž došlo k výraznému zpomalení tempa růstu stavební produkce. Zatímco v prvním čtvrtletí se zvedla meziročně o 28,9 procenta, v dalším už o pouhá 3,7 procenta. Ve srovnání se zmiňovaným Polskem je to čtyřikrát pomalejší tempo. „Zpomalení v Česku bylo ovlivněno zejména zhoršením plynulosti dodávek některých stavebních a izolačních materiálů,“ shodují se statistici s analytiky.
Stavební firmy předpokládají, že současná situace nebude trvat dlouho. Někteří výrobci totiž už nyní tvrdí, že odmítají dodávky stavebnin do okolních zemí, neboť jim pak chybí zboží pro tuzemské zákazníky, kteří jsou pro ně klíčoví. „Musíme přemýšlet z dlouhodobého hlediska, ne se soustřeďovat na jednorázový výdělek,“ shrnul situaci za Dektrade Petr Vraný.
Velké firmy se navíc se současnou situací vyrovnávají mnohem lépe než ty menší. „Tyto problémy nejvíce pociťují menší firmy, protože nejsou dostatečně silné, aby tyto kapacitní a cenové výkyvy ustávaly. V příštím roce očekávám spíše stabilizaci stavebního trhu,“ míní Jiří Sládek ze společnosti Central Group.
