Exodus Romů podporovala ruská rozvědka, tvrdí britský týdeník
Britský Jane s Intelligence Digest, který je celosvětově považován za nejprestižnější bezpečnostně–politický časopis, koncem února a začátkem března zveřejnil dva články o tom, jaký směr nabrala činnost ruské rozvědky po nástupu prezidenta Vladimíra Putina. Články se týkají destabilizační aktivity ruské rozvědky na území České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Nejdříve Česko, pak Maďarsko. „Z věrohodných zpravodajských zdrojů jsme získali informace, že události kolem maďarských Romů z obce Zámoly (několik rodin žádá ve Francii azyl podobně jako mnoho Romů z České republiky a ze Slovenska – pozn. red.) jsou ovlivněny ruskými operativními akcemi, uvádí britský časopis. Píše, že ruská rozvědka povzbuzovala členy romské komunity ve vesnici Zámoly, aby úředníkům Evropské unie tvrdili, že jsou perzekuováni a jejich lidská práva porušována, a aby na základě těchto tvrzení žádali o azyl (viz www.janes.com). Cílem těchto ruských aktivit je údajně vytvořit nelichotivý obraz o Maďarsku, které vede klíčové rozhovory o vstupu do Evropské unie. „Jde o snad nejškodlivější metodu, kterou Moskva v poslední době používá. Použila ji poprvé v případě dalšího aspiranta (na vstup do EU – pozn. red.), České republiky, a použila ji později v případě Maďarska, tvrdí Jane s Intelligence Digest. Časopis se domnívá, že romskou kartu Rusové používají jako součást taktiky, která má za cíl „politicky zdiskreditovat vládu mladé maďarské demokracie v očích Bruselu a ostatních zemí Evropské unie . Moskva dementuje. Zmíněný článek vyvolal v Maďarsku velký vnitropolitický skandál. Nelze se tomu divit, vždyť středoevropský region je citlivý jak na ruskou, tak na romskou problematiku. Ministr bez portfeje Ervin Demeter, který krátce před zveřejněním článku byl na služební cestě ve Velké Británii, na dotaz novinářů tvrzení britského časopisu nepotvrdil, ale ani nevyvrátil. Nicméně dodal, že taková ruská snaha není bezprecedentní a že před časem za exodem Romů z České republiky také stály „vnější síly . „Nařčení je natolik absurdní, že nemůže být ani pravdivé, sdělil levicovému deníku Népszabadság Boris Lobusov, mluvčí ruské rozvědky SVR. Tvrdí, že nikdo nemůže myslet vážně, že by vystěhování skupiny Romů mohlo překážet vstupu Maďarska do Evropské unie. V této souvislosti je zajímavé, že komunistický poslanec dolní komory francouzského parlamentu Patrick Braouezec a jeden z vůdců Strany zelených No¨el Mamere žádali Francii, aby přezkoumala dosavadní pozitivní hodnocení připravenosti Maďarska na vstup do Evropské unie a aby Romům pocházejícím z této země poskytla azyl. Za pomlouvačnou kampaň označil články i aktivista francouzské odborové organizace CGT Richard Moyon. Z tohoto úhlu je pozoruhodný druhý článek časopisu Jane s Intelligence Digest, který byl zveřejněn začátkem března. Tvrdí, že maďarské Romy politicky podporují francouzští komunisté a jejich strana „podle důvěryhodných vojenských rozvědčíků je známá svými silnými vazbami na KGB . Šéfredaktor listu Alex Standish říká, že existuje dost důkazů na to, že Rusko pod vedením prezidenta Putina vytváří agresivnější přístup na zpravodajském poli. Minulý týden francouzské úřady ve Štrasburku udělily statut uprchlíka na deset let dvěma romským rodinám z Maďarska. Pravicová vláda Viktora Orbána na toto rozhodnutí reagovala velmi ostře: Jde o nezdůvodněný a nespravedlivý verdikt, který může v Maďarsku vyvolat protiromské nálady. „Zatímco v mnoha zemích ztrácí životy mnoho lidí jen proto, že patří k nějakému etniku, v Maďarsku k tomu ještě nedošlo, prohlásil Orbán. Londýn potvrzuje. Zprávy britského časopisu odmítl i zástupce romských rodin žádajících azyl ve Francii József Krasznai a okamžitě obvinil maďarský Národní bezpečnostní úřad, že zaplatil pět milionů forintů (zhruba 700 tisíc korun) za uveřejnění zmíněného článku. Ministr Demeter toto nařčení ani nekomentoval. Šéfredaktor Jane s Intelligence Digest Alex Standish prohlásil, že za obsah článků bere odpovědnost na sebe. Odmítl tvrzení Roma Krasznaie, že článek byl zaplacen maďarskými vládními úředníky a že vznikl nejen na základě maďarských, ale i dalších středoevropských zdrojů. Jane s Intelligence Digest trvá na tom, že se autoři při psaní článku „spoléhali na zdroje mezinárodní zpravodajské komunity, jejichž informace pocházejí od organizací, které pracují proti pronikání cizích služeb do jejich struktur . Winston Churchill článkům věřil. Nelze zatím dokázat, zda tvrzení časopisu Jane s Intelligence Digest, který vychází od roku 1938, je pravdivé, nebo jde o dezinformaci. Časopis patří do Jane s Information Group, která je uznávanou analytickou a informační institucí a údajně má blízké vztahy s britskou tajnou službou, která by teoreticky mohla podpořit dezinformační kampaň. Držet daleko Moskvu od středoevropského regionu může být dalším logickým motivem západních zpravodajských kruhů. Zejména ve světle expanze Gazpromu, Lukoilu a dalších ruských společností do střední Evropy. Instituce a její Jane s Intelligence Digest má v takzvané celosvětové zpravodajské komunitě vysokou reputaci. Jako důkaz šéfredaktor časopisu Alex Standish uvádí výrok někdejšího britského ministerského předsedy Winstona Churchilla, který prohlásil, že časopis během druhé světové války mnohdy přinášel mnohem důvěryhodnější informace než britská tajná služba. Kasjanov nepřijede. „Odhalení britského časopisu přišlo pro Maďarsko v nevhodnou dobu, krátce před plánovanou návštěvou premiéra Michaila Kasjanova v Budapešti, kterou nyní Moskva s odkazem na vnitropolitickou situaci v Rusku odřekla. Ruský premiér již nenavštívil Maďarsko šest let. Článek a následná vnitropolitická diskuse zřejmě dále zhorší vztahy Budapešti s Moskvou, která od vlády Orbána dostala letos již dva políčky. Byly jimi odmítnutí nákupu letadel MiG 29 a ostrá protiruská rétorika maďarské vlády v době, kdy Gazprom letos v lednu získal po nepřátelském převzetí BorsodChemu klíčové pozice v petrochemii (EURO 11/2001). České zkušenosti. „V souvislosti s odchodem Romů z České republiky jsem neslyšel o roli ruských tajných služeb. Z čela Bezpečnostní a informační služby jsem odešel koncem roku 1996 a nevzpomínám si, že bychom se v takovém smyslu zabývali romskou problematikou, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý. Dodal, že se však nedá vyloučit, že později takové snahy z ruské strany existovaly. „Něco podobného, a to jsme říkali již začátkem devadesátých let, byla takzvaná moravská karta, snahy o osamostatnění Moravy, což zapadalo do tehdejší ruské politiky, dodal Devátý. Dlouholetý vysoce postavený úředník BIS, který si nepřál být jmenován, články publikované v Jane s Intelligence Digest komentoval pro týdeník EURO takto: „Každému, s kým jsem se o odchodech Romů z České republiky bavil, jsem říkal: tak takto by měla vypadat úspěšná, zajímavá a ofenzivní zpravodajská akce. Na mne to od prvního okamžiku, od roku 1998, tak skutečně působilo. Rok před vstupem České republiky do NATO zpochybnit sociální politiku budoucího členského státu a použít romské etnikum jako odstrkovanou menšinu, to je ideální taktika. A jakou vlnu tato akce způsobila, vidíme všichni. Kanada zrušila s Českou republikou bezvízový styk, měli jsme problémy i s Velkou Británií a s dalšími zeměmi Evropské unie. Logistická podpora. „Vím o existenci úvah o tom, že scénář romských cest za lepším životem do západních zemí vznikl v Moskvě, ale nemám informace o tom, že by to byla pravda. Kdyby nějaká cizí tajná služba financovala nebo logisticky podporovala exodus Romů, zpravodajské služby okolních zemí by pravděpodobně našly stopy takových aktivit, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO vysoce postavený zpravodajský důstojník. „Nezaznamenal jsem, že za odchodem Romů by primárně stály ruské zpravodajské služby. Souhlasím s tím, že ruské tajné služby se stále snaží Západ nějak rozložit, ale to je dáno setrvačností. Nicméně je samozřejmé, že se přiživují na jakýchkoliv problémech, které se v zemích střední a východní Evropy vyskytují, jako je například romská otázka v České republice, řekl v rozhovoru pro týdeník EURO Pavel Bratinka, který byl v letech 1996 a 1997 ministrem bez portfeje a měl na starosti zpravodajské služby. „Odchod Romů se dá vysvětlit jednak jejich sociální situací, ale i reportáží v televizi, na kterou se tyto skupiny dívají často, dodal Bratinka. „Nikdy jsem nic podobného neslyšela, ale každopádně je to velice zajímavá spiklenecká teorie, řekla týdeníku EURO poslankyně Unie svobody Monika Horáková.
